Americká noc

Okouzlující iluze o okouzlujícím médiu iluzí a lidech i peripetiích, které vznik jednoho takového šálivého díla předchází. Oproti Godardově "Pohrdání", které se zaměřuje na filosofické ideály spojené s filmovým uměním a tvůrčím procesem, se Truffaut věnuje vyloženě banálním epizodkám z natáčení a melodramatickým zákulisním techtlím, které spojuje s upřímným vyznáním vůči filmu ne ve smyslu díla, nýbrž procesu i stavu mysli. "Americká noc" se stala iniciátorem dramatického rozbratření Godarda a Truffauta, když Godard, pobouřen trivialitou a falší snímku, napsal svému dlouholetému kolegovi a příteli rozhořčený dopis, na který následovala neméně nevybíravá odpověď. V řadě ohledů lze s Godardem souhlasit. Filmy jsou průsečíkem peněz, politiky a sexu, což "Americká noc" buďto vyloženě ignoruje, nebo zkouší bagatelizovat zahráním do úsměvných epizodek. Také nelze popřít, že Truffaut sám sebe ve svém filmu idealizuje. A to nejen, když zamlčuje své avantýry s herečkami. Navíc tím, že je z figury kinu a tvorbě oddaného režiséra, kterého sám ztvárnil, deleguje do postavy naivního a floutkovatého herce v podání Léauda, tak navíc zcela pomíjí celou mocenskou i fetišizující rovinu těchto vztahů. Jenže právě o to v zásadě v "Americké noci" jde, byť by to sám Truffaut takto neřekl. Je to vyznání režiséra, který bilancuje svůj vztah k filmu a říká, že není (pouze) filosofický a analytický, ale v prvé řadě se jedná o vášeň. Godard neustále hleděl dopředu a nešlo mu jen o nastolení nového filmu, ale ve výsledku o neustálé zavrhování aktuálního a hledání nového výrazu. Truffaut se naproti tomu vrátil zpět na začátek, ke svému obdivu a okouzlení filmy i samotným procesem jejich vzniku, kde faleš a přetvářka slouží k vytvoření opojných iluzí. "Americká noc" pak nevyhnutelně je meta-iluzí, jež pohledem do zákulisí nechce celkovou auru filmů bořit, ale naopak ji utužuje. Proto také ve své zdánlivé každodennosti a naivitě je nejen vykalkulovanější a zrádnější, ale také omamnější a dojemnější než "Pohrdání". Ještě více než filmaři a filmoví fanoušci musejí "Americkou noc" milovat zaměstnanci PR oddělení hollywoodských studií. Představuje totiž ideál, k němuž sami směřují ve svých "makning of" promo videích, která jsou stejně manipulativní, stejně umně zastírají svou vnitřní politiku i reálné stinné stránky a stejně náramně v nás vzbuzují dojetí i živí naší lásku k celému tomu kolotoči iluzí. (25.09.2020)

První polovina je poměrně realistickým ponořením do natáčení filmu. Líbilo se mi, jak zde bylo ukázáno, že se mnohdy musí scéna několikrát opakovat, herec nemusí být zrovna vždy v nejlepší formě, jak každá scéna zabere mnoho úsílí a kolik lidí potřebuje a že režisérova úloha je mnohdy konejšit nešťastné herce atd. Ale druhá půlka se začíná věnovat až moc milostným vztahům herců a to mě teda vůbec nebavilo. Vrchol byl, když na konci (Pozor Spoiler!), jeden herec zemřel. No to se určitě nestává při každém natáčení, tady to ale bylo ukázáno i trochu jako rutina. Ale je mi sympatický Truffautův nápad vyznat lásku filmu a hercům natočením filmu o filmu. (13.03.2018)

,,ČO JE TO TEN VÁŠ FILM? ČO JE TO ZA POVOLANIE? VŠETCI SPOLU SPIA, TYKAJÚ SI, VŠETCI SA PODVÁDZAJÚ A HROZNE KLAMÚ. TAK ČO TO JE? JE TO NORMÁLNE? MNE SA TEN VÁŠ FILM HNUSÍ, JE MI ODPORNÝ. NENÁVIDÍM HO!" __ Zaujímalo by ma, či postava Truffautovho režiséra vychádza zo skutočnosti a aj pri iných svojich filmoch sa správal ku členom štábu tak zhovievavo. Inak som sa počas sledovania dozvedel čo-to z technickej stránky filmu, o čom som dovtedy nechyroval. Krásnu snovú scénu u mňa prekonáva Truffautovo počúvanie hudby cez slúchadlo počas ktorého otvára balík s knihami o Bergmanovi, Godardovi, Hawksovi či Hitchcockovi (s ktorým viedol slávne rozhovory). A napokon je tu ešte prenádherná Jacqueline Bisset s jej tmavými zmyselnými očami. (2548. hodnotenie, 227. komentár k filmu) (07.11.2018)

Tento film niekoľko rokov ležal u mňa na poličke s tým, že som nemohol nabrať odhodlanie si ho pustiť. Videl som pred ním viacero Truffautových filmov, no žiadny ma nejako špeciálne neoslovil, aj keď z francúzskej novej vlny mi sadol práve on najviac. Tento film ale všetko zmenil, je to úžasný "film o filme", ktorý musí nadchnúť každého milovníka filmov. (17.04.2018)

Odpověď je nasnadě: Život je film a film je život. My, blouznivci, kteří jsme tohoto poznání došli a jsme bezmezně přesvědčeni o jeho nevyvratitelnosti, nikdy nebudeme doopravdy šťastní, dokud se onoho magického filmového světa nestaneme součástí - a to i za cenu toho, že by se jednalo o to nejzapadlejší a nejméně vděčné podílnictví. Není proto divu, že Americká noc (jako otisk muže obdobným smýšlením infikovaného), která je dost možná tím nejvroucnějším vyznáním se z obsese Filmem, se pro mne takřka okamžitě po zhlédnutí stala záležitostí hluboce intimní. Za všechny ty osůbky láskou k filmu omámené a potrefené a povznesené, jejichž srdce se při vyslovení slova "film" rozechvěje vzrušením, Vám za ni děkuji, François... 100% (25.04.2009)