Princ a chuďas

Princ a bedar ma ocaril este ako dieta a po rokoch ked som sa dostal ku kopii tohto filmu ma opat uniesol kvalitnym spracovanim sceny, velmi prehladnou reziou a najma nezabudnutelnym vykonom mladuckeho Romana Skamene. Reziserovi Ludvikovi Razovi sa podarilo natocit velmi doveryhodnu a podarenu adaptaciu slavneho romanu americkeho spisovatela Marka Twaina. Mozno len zamrzi ze sa tomuto dielku nedostalo farebneho prevedenia, predsa len vo farebnosti by kontrast bohatstva kralovskeho dvora a biedy vtedajsieho Londyna este viac vynikol. Slo vsak o televizny projekt pre pre deti a mladez na objednavku Ceskej televizie realizacne prevedenu v Kratkom filme Praha a v tej dobe televizia stale vysielala ciernobielo a tak si vystacila s ciernobielym materialom. (Prve farebne vysielanie v ramci Ceskoslovenskej televizie zacalo prenosm MS v skokoch na lyziach v Tatrach v roku 1970 a az zhruba do roku 1973 patrila farba na TV obrazovkach zvacsa iba priamym televiznym sportovym prenosom...) (16.02.2009)

Vždy, když někde v posledních letech vidím vlezle bodrého a úžasně "vtipného" Romana Skamene, nemohu pochopit, že stejný člověk tak krásně zahrál chlapeckou dvojroli v tomto skvělém televizním filmu. Mám rád knížky Marka Twaina, a toto zpracování je ještě lepší než předloha. Krásný, syrový a dojemný příběh-legenda. (18.12.2010)

Dvoudílný televizní přepis stejnojmenného Twainova románu je dílem výjimečné umělecké hodnoty, filmem, který v mnoha ohledech dokonce překonává původní literární půdorys. Zásluhu na tom má nejen režisér Ludvík Ráža, který ve spolupráci s kameramanem Františkem Vlčkem snímek opatřil působivou, takřka hororovou atmosférou, ale také celá plejáda vynikajících českých herců, mezi nimiž samozřejmě ční sedmnáctiletý Roman Skamene v překvapivě zdařile provedené ústřední dvojroli. Veškeré další epitafy by byly zbytečným nošením dříví do lesa. Zlatý fond československé televizní tvorby. (10.01.2017)

Šlechtic & Špindíra. Mark Twain by (možná) žasl nad důstojnou tuzemskou adaptací jeho literárního díla v černobílém formátu televizní inscenace. Je rozložena do dvou dílů, jež nemají daleko do stopáže celovečerního filmu. Číslovka dvě je jakýmsi synonymem pro tenhle film, neboť i hrdinové příběhu jsou zde dva, sice každý z nich pochází z jiné společenské vrstvy, ale dohromady je pojí identická podoba. Jistě vyvstane potíž s přistoupením na fantasmagorickou myšlenku existence identických dvojníků, ale to se překlene. Film se stal jednou z prvních velkých hereckých příležitostí pro Romana Skamene, který by se tehdy dobře uživil i jako reklamní propagátor pleťových krémů, kdy by taková Eva Longoria s Heidi Klum mohly rovnou zavřít krám, jak měl obličejíček "vyžehlený". Někomu dokonce mohl připadat i roztomilý, mně připadal jak buzerant.Tak či onak, vekslák Bíny, major Borovička a tahle dvojrole se řadí mezi nejzásadnější role, které vytvořil. Casting byl absolutně bezchybný, i když spodina z podsvětí válcovala vrchnost. Stačí si vybavit Postráneckého s odpudivým pyskem, hrozivého Bláhu a mnohé další. Z vrchních pater je to především Sklenčka se svým "charakteristickým" třesem v roli panovníka či herecká esa Pešek, Růžek, Šmeral aj. Mezi nimi také zajímavě obsazený Petr Kostka v tak trochu tajemnou aurou obdařené postavě šlechtice. A mezi touto hereckou elitou se Skamene ve své první velké roli ani trochu neztratil a dokázal dva kluky od sebe nějakým způsobem odlišit. Scény z hradu nebyly tak poutavé jako scény z podsvětí. Nicméně, režie už tehdy ostříleného Ludvíka Ráži měla řemeslnou kvalitu a cit pro vedení příběhu a přispěla k tomu i na televizní poměry velice solidní výprava. I tak by neškodilo film smrsknout do přijatelnější stopáže, ve které se uplatní cit pro větší tempo, švih i gradaci příběhu. A fádní zakončení, které ponechává příběh přesunout na začátek jako by ani k žádné záměně nedošlo, de facto ji nikdo ani neodhalí, je poměrně neuspokojivý, co do hlediska divácké katarze. Film však ve své době u diváků zabodoval a těší se oblibě dodnes. Určitě to bylo dáno i nenadálým a hlavně novým dramaturgickým konceptem v tehdejší zoufalé televizní programové skladbě. Příchod amerického literárního klasika do jisté míry provětral pevné základy normalizační konstrukce a byl velmi vítaným a osvěžujícím závanem imperialismu. 60% (11.01.2015)

Srdcovka z mého dětství. Vždy jsem tento ponurý pohádkový "thriller" sledoval se zatajeným dechem. Nejvíce vzpomínám na ďábelského Josefa Bláhu. Milovníci tohoto filmu se konečně dočkali vydání na DVD, ovšem vychytralá ČT jej šoupla do kompletu s devíti dalšími dětskými filmy, z nichž sotva třetina stojí za větší pozornost. Takže jedině warez a stáhnout... (19.01.2012)