Seznamte se, Joe Black

Na tři hodiny nás poctí návštěvou jediná lidská jistota, aby v doprovodu barda Anthonyho poznala radosti i strasti našeho nicotného pozemského života. Nechci se mýlit, ale jen pár dívek a žen by protestovalo, kdyby si pro ně přišel Chmurný žnec v podobě oklahomského blonďáka.. Jinak jeden z mála filmů, kde hlavní postava obcuje se smrtí a není to myšleno obrazně. (01.09.2008)

Má to zvláštní feeling, pocit smíření a respektu se nese celým filmem. Líbí se mi, že Joe jako smrt nezapomíná, co je zač, i když je zmítaný city. Žádný dialog mi nepřipadá dlouhý ani krátký. Je přesně takový, jaký má být. Škoda, že nevím, co ukázal Joe té stařeně. Asi se to dozvím, až se s ním seznámím... (01.01.2003)

"Nerozčiluj se, Wille. Přivodíš si infarkt a zkazíš mi prázdniny." Za romantického týpka mě patrně nikdy nikdo neoznačil, takže jsem očekával, že se se zamilovanou Smrtí budu tři hodiny nudit nebo to spíš nedokoukám. Jenže opak byl pravdou. Dokoukal jsem to a líbilo se mi to. Jen bych požádal tam nahoře, aby si pro mě, až nastane můj čas, nechodil Joe Black. Je to sice sympaťák, ale já bych dal raději přednost Juliet z Lásky nebeské. Už aby to bylo. (21.01.2018)

Občas se říká, že se na film dobře kouká, tady musím říct, že tenhle film se především neskutečně dobře poslouchá. Fakt nádherný dialogy. Délka filmu utekla stejně rychle jako Viktor Kožený s našima prachama. Je obrovská škoda závěrečný scény, byla zbytečná, doslova mě rozkopla zážitek z celýho filmu. Celou dobu mě film veze na takový příjemný vlně, dodává do mě plno pozitivní energie, učí mě vnímat své okolí a pak najednou, kop ho do držky a je po všem. (12.07.2010)

Ach ty nůžky páně střihačovy, proč jen trochu nezasáhly! Na tři hodiny a neustále se opakující motiv stolování je to vážně hodně nezáživné a nudné. Přitom je v dialozích celkem slušný potenciál, alespoň co se Hollywoodských záležitostí týče. I herecké obsazení v čele s Hopkinsem přišlo na zmar, já nevím, ale Pitt prostě zatím nezahrál nic, co by ukázalo jeho eventuální nadání. A to jeho večné koulení očima a koukání někam do dálky ... Avšak hudba od Thomase Newmana, fakt stojí za to a v řadě scén prostě strhává pozornost navzdory charismatickému Hopkinsovi a hezounkému Pittovi. (28.10.2003)