Režie:
Otakar VávraKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Adina Mandlová, Jiřina Štěpničková, Hana Vítová, Nataša Gollová, Jana Dítětová, Otomar Korbelář, Eduard Kohout, Vítězslav Vejražka, Karel Hradilák (více)Obsahy(1)
Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové (její poslední role v českém filmu), Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (87)
Sledujeme příběhy pěti prodavaček pražského obchodního domu, které skrývají za svými úsměvy různé osudy. Nejvíce v paměti utkví asi tragický osud Heleny (Adina Mandlová), mladé ženy, která si uvědomuje „trvanlivost“ svého mládí a krásy. Mě osobně zaujala i postava Anny (Jiřina Štěpničková), ženy s tajemnou minulostí. Typicky ztřeštěná Nataša Gollová značně odlehčuje tíživý pohled na osud ženských hrdinek. Tento snímek často bývá přirovnáván k italskému neorealismu. ()
Pět žen. Pět různých příběhů. Pět velkých i malých dramat. Adina Mandlová. Jiřina Štěpničková. Hana Vítová. Nataša Gollová. A mladinká Jana Dítětová. Touhy, sny a tajemství. Život nehladí, ale škrábe. Výjimečný, moderní film. A velkolepé rozloučení se zbožňovanými filmovými divami, na které už čeká jen hanba a zatracení. Glückliche Reise! ()
Vyborny protektoratni film, na ktery si pamatuji uz od detstvi. Verohodne vykresleni doby, ve ktere se film odehrava (1932). Uzasne herecke obsazeni, zvlast u herecek, kterym zcela jasne vevodi Adina Mandlova. Krome Gollove (snad za to muze jen jeji role) ale nezklamal nikdo. Film resi nekolik osudu hlavnich postav a zadny neni vylozene nudny, i kdyz urcity nadhled je na miste. Vavra umel tocit filmy tak, aby divaka nenudily. Na svou dobu zanrove zajimave. ()
Téma není špatné, obsazení výborné, ale vadí mi tady, že těch osudů je trochu moc na to, aby byly propracované. Adina tady vlastně hraje tak trochu sama sebe, krásná Hana Vítová má málo prostoru a Jiřinu Štěpničkovou moc ráda nemám. Nejvíc se mi asi líbila Nataša Gollová "... s tím se musíš holka narodit" ()
V tomto téměř dokumentárním dramatu (vrchol Vávrovy filmografie do roku 1945) o osudech prodavaček z jednoho pražského obchodního domu se sešla česká ženská herecká špička, v níž chybí jen L.Baarová (a i kdyby mohla filmovat, asi by se sem stejně nehodila). A.Mandlová podává v roli vydržované ženy svůj nejlepší herecký výkon. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (15)
- Jedná se o poslední český film Nataši Gollové před její nucenou hereckou pauzou. Znovu se před kameru vrátila až v roce 1951 při natáčení filmu Císařův pekař a pekařův císař (1951). (Marthos)
- Hana Vítová (Milena Jedličková) mala na pracovnom plášti poradové číslo 136. (Raccoon.city)
- Do role jedné z prodavaček se původně uvažovalo také o Libuši Zemkové. (petr.trep)
Reklama