Dvojirakri

Novelu Carrie od mistra hororů Stephena Kinga jsem kdysi četl ve svých -nácti, kdy jsem se tímto spisovatelem zaobíral a některé jeho romány četl po stovce stránek za večer. O filmu o zaostalém děvčeti s telekinetickými schopnostmi, jež je podivně vychováváno svou fanatickou matkou jsem tehdy neslyšel a jestli si dobře pamatuju tak mě ani samotná četba jinak nenadchla, přišla mi oproti dílům Pavučina snů nebo Pytel kostí jako takové spisovatelské demo. Podobně na mě působí i tento snímek. Naprosto by postačila televizní výroba, některé scény jsou natahované k nevydržení, efekty a materiál na který se natáčelo k uzoufání. Nejhorší mi ale přišla hudba! Jen díky Sissy Spacek která byla na place nejlepší, přestože ještě neměla maximální možnosti ukázat nám co v ní opravdu je, nedávám pouhé dvě hvězdy, až na tak průměrný budu na první z rodiny filmů o Carrie vzpomínat...

Jako, Eddie Murphy je sice okouzlující, Lisa Eilbacher sladce krásná, hudba je snad každému známá, atmosféra vcelku příjemná, ale jinak mě tento snímek minul. Humor v něm použitý mi už dnes přijde slabý, narážky na homosexuály směšně pitomé a celkový příběh a pocit ze sledování průměrný. Doba kdy se tento film stal kultovním mě prostě a jasně minula.

Dvě příjemné židovské povídky podle knihy Ivana Olbrachta, odehrávající se kdesi u Užhorodu. Další ze snímků, který by asi dnes vzniknout nemohl, protože by se některým individuím mohl zdát rasistický. Nechme ale těchto úvah, Golet si je nezaslouží, postavy jsou milé, laskavé a herci byli vybráni s citem. Že film nezapře televizní původ vůbec nevadí. Výborná hudba Luboše Fišera! Rád se někdy podívám znovu!