Belfast

Jako jo... řemeslně je to asi hodně fajn film, obzvlášť ta kamera zde byla fakt libová, ale ve výsledku to se mnou nijak nehnulo. Je z toho nicméně hodně cítit, že se jedná o Branaghův nejosobnější film, přičemž bych klidně dal ruku do ohně za to, že onen hlavní chlapecký protagonista byl zcela založený na něm samotným. Během první poloviny jsem se vlastně docela nudil, bavily mě interakce mezi jednotlivými postavami, nicméně ona absence nějakého pořádného příběhu mi trochu vadila. Druhá polovina však chytí dech, přičemž ona tancovací sekvence s rodinkou je bezvadná. Hodně tomu pomáhala i hudba, která se převážně skládala z písniček Vana Morrisona, pro kterého mám osobně velkou slabost. Asi nejsem ten správný typ diváka. Na jednu stranu oceňuju, že to nebylo nějak super přehnaně sentimentální, ale na druhou stranu si zas říkám, zda by tomu nějaká ta pořádná emoční ždímačka neprospěla. Kdyby to ale přeci jenom dostalo tu nominaci na zlatého plešouna, tak bych se asi nezlobil. Lepší 3* (06.02.2022)

Belfast coby Branaghova autobiografická zpověď z dětství v sobě nezapře akademické ambice a vzhledem k povaze tématu to člověk nemůže mít režisérovi ani za zlé. I když film zobrazuje nelehké časy, je natočen s (rozto)milou lehkostí a humorem. Černobílý formát perfektně seděl k na první pohled ponurému tématu, zatímco úvodní barevná sekvence dělala Belfastu pěknou reklamu. Chválím práci s kamerou, zejména co se týče plánování záběrů, a líbilo se mi zakomponování nesmrtelného songu Everlasting Love, stejně jako pár přímých vizuálních odkazů na dobové filmy. Z herců mě bezkonkurenčně nejvíce oslovili prarodiče v podání Judi Dench a Ciarána Hindse, ale i výkon mladého Juda Hilla stojí za zmínku. Věřím, že diváky, kteří si tímto (nebo podobným) obdobím prošli, Belfast osloví více než mě - já jsem ho bral především jako sympaticky natočenou a zahranou jednohubku na jedno zhlédnutí. (01.03.2022)

Rovnou říkám, že kdo se těší na pořádné bitky mezi katolíky a protestanty okořeněné zásahy britské armády bude zklamán. Pár bitek tam sice je, ale o žádná jatka se nebude jednat. Proč taky. Film je v podstatě pohledem na události v Belfastu očima 9 letého klučiny Buddyho. On sám žije v protestantské rodině v ulici, kde žijí katolíci i protestanti. Buddy tráví volný čas s ostatními dětmi venku a celá ulice, všichni sousedé jsou jedna velká komunita. Vždyť rodiny tu takto žijí už několik generací a snášejí spolu navzdory bez ohledu na víru život v chudém Irsku. Práce je málo, peněz taky. Ale slunce svítí, z rádií a gramofonových desek hraje nádherná hudba, vždyť jsou také šedesátá léta. Jenže někteří militantní protestanti těžko snáží katolíky ve svém sousedství a tak to co se děje jinde a o čem Buddy slýchává ze zpráv se pozvolna přenáší i do jeho ulice. S útoky přichází strach, hlídky domobrany, armádní zátarasy a přítomnost britských vojáků i s obrněnou technikou. Buddy v tom má zmatek a snaží se chápat proč se svět změnil. Jeho rodičům je ale situace čím dál jasnější. Žít na této adrese je nebezpečné i pro ně jako pro protestanty. Otec se nehodlá účastnit útočných akcí proti katolíkům ani finančně podporovat místní gang. Jenže k odstěhování člověk potřebuje kupu peněz, které rodina nemá. A co víc, musela by opustit všechny blízké milované i přátele a sousedy...  Belfast je krásným filmem o dětství a já takové filmy mám moc rád. Naprosto chápu tu tíhu rodiny v závěru filmu. Vztah Buddyho k babičce a dědečkovi byl také překrásný. Jamie Dornan, do role taťky sednul jak zadnice na hrnec a  Caitriona Balfe mu zahrále nádhernou sexy mamču. Mimochodem jsou oba Irové i ve skutečnosti. Největší poklona patří malému Buddymu - Jude Hillovi. To to byl tento týden druhý nebarevný snímek a opět musím uznat, že to byla skvělá volba! Krásný smutný film o tom jak dokáže náboženství a pár horkých hlav zcela rozbít poklidně žijící komunitu. Vaprávění bych přirovnal k Ballardově knize - Říše slunce. Jen si kladu otázku - nějaká osobní vzpomínka na dětství Kenneth Branagha ?  Dávám za 5 ukradených čokolád! * * * * * (30.12.2021)

Mám pocit, že se poměrně často setkávám s tím, že když nějaký herec natočí nějaký autobiografický příběh podle jeho života, tak je to hlavně o tom, že nám to poví hlavně a pouze ze svého úhlu pohledu. A i když je tu úvod hodně solidní a kamera neméně skvělá, tak jsem se tu ve výsledku poměrně nudil. (02.03.2022)

(7/2022) / Zvyčajne mám slabosť pre tieto autobio/pocta kinematografii záležitosti, napríklad Roma ma doslova odrovnala. Niečo podobné natočil aj Scorsese, aj keď Hugo bol veľmi štylizovaný, a vôbec nie autobio. Pohľad malého chlapca na udalosti okolo, na udalosti, ktoré ho formovali nám ponúka aj bard Kenneth Branagh. Vieme ako vyrastal a aké filmy dotvárali jeho pohľad na svet. Výborný casting a krásna čb kamera, potiaľto to všetko funguje. Film ma ale nedokázal strhnúť. Je to presne ten typ, kde si človek uvedomuje ako je to kvalitne a pekne natočené, v skutočnosti to ale vôbec nejde pod kožu. (6/10) (21.01.2022)