Obsahy(1)
Ve třech povídkách se Máša se ctí vyrovnal se zadáním zobrazit téma "současná mládež a její vztah ke společnosti". Satirická povídka Jak se kalí ocel ukazuje, jak se na práci tzv. svazáků podepsala všudypřítomná agitace: šestnáctiletý student je pověřen kampaní za včasné dokončení zemědělských prací, avšak ani svazáčtí funkcionáři jej neberou vážně. Lyricky laděný příběh Místo představuje mladé pražské studenty na chmelové brigádě, jejich setkání s první láskou a snahu zařadit se do party. Poslední povídka, nazvaná Optimista, vypráví o nesmělém a nešikovném chlapci, který na zemědělské brigádě trpí posměchem a neporozuměním ze strany ostatních, nakonec však pozná, že jeho spolupracovníci jej mají rádi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Tři etudy studentů AMU na téma mládež a socialistické zemědělství. Povídka Jak se kalí ocel byla relativně povedenou satirou na formalismus,s jakou se za starých časů agitovalo. Povídce Místo jsem moc nerozuměl. Pobíhání mezi chmelnicemi a večerním kolotočem, Potměšil jako hoch, pobíhající mezi "uvědomělým" šprtem a bandou zlomyslných mladíků, jimž by se chtěl podobat. Třetí povídka o pražském studentovi, přijíždějící na pomoc při žních mezi odrostlejší mládež, pro niž je budoucí intelektuál při pomoci spíše přítěží, ale zklame ho až zjištění, že s tím sólem pro něho to bylo myšleno jeko legrace. Ivana Vyskočila v brýlích nebylo moc poznat.Celkem vzato - film, který ve mně nezanechá žádnou stopu. ()
Krásné, na svou dobu poměrně odvážné- no typický Máša. Povídka č.1: Nepamatuju si třeba jiný film, kde by bylo zachyceno tohle agitování na vesnicích a Máša ho tu taky patřičně podal: Vysmátí dělníci, kteří si prohlížejí hlaďounké ručičky politického agitátora. Povídka č.2: Výborná kamera Jana Čuříka, stále aktuální příběh o studentech na chmelu. Dneska se možná natáčejí na mobily, ale princip prosazení se v partě(houfu) je pořád stejný. Povídka č.3: Přijde mi svým vyzněním trochu plošší či jednodušší. Ale Ivan Vyskočil je tak příjemný trdlo, že se na to prostě dobře dívá. Co však nechápu je, že tento film získal všechna ocenění jen za Brynychovu povídku. Bylo to tím, že posílali na festivaly jenom ji? Ostatní mi totiž nepřišli nijak horší. p.s: Cameo mladé dělnice Růžičkové potěší, ta se prostě pro roli rázné vesnické ženy narodila, to je vidět už tady. ()
Jednotlivé povídky: Jak se kalí ocel *****, Místo ***, Optimista **. .................. První povídka o nešikovném agitátorovi je povedená a vtipná. Ve druhé povídce jsem občas nechápal chování některých postav, ale je tu hezky zachycena atmosféra chmelové brigády. U třetí povídky chápu všechny postavy, ale přišla mi zbytečná. ()
Nová vlna přinesla do kinematografie nový svěží vítr. Tím samozřejmě neříkám, že v padesátých letech nevznikaly výborné filmy, ale ten kontrast těchto dvou dekád je obrovský. Ne vše ze žánru nové vlny je nutně kvalitní (něco může být i dost nudné), ale tento povídkový snímek je příjemný, nabízí neokoukané tváře a nadupanou dobovou muziku. Nejvíce se mi líbila poslední povídka. ()
První povídka: Neuvěřitelná ptákovina o agitaci mezi pracujícími družstevníky, že se nemají flákat, ale pořádně dělat. Hašek: sakrování a krucifixování. Nicméně začátek není špatný. Pěkná hudba, povedená atmosféra rozpáleného Pelhřimova a jako bonus originální verze Kytice. Ve druhé povídce předvede Potměšil své skvělé pohybové dovednosti. Dobrý Pleskot jako učitel na chmelové brigádě. Třetí povídka s famózním výkonem mladého Vyskočila. Krásný závěr. Symbolika: 17:24 – kino vesmír; 57:17 – Potměšil – one eye symbolism; 1:05:55 – vesmír podruhé; 1:21:06 – skrytá ruka; Vyskočil: „Šel jsem nahoru po ohromném schodišti.“ // „Jestlipak už někdo spočítal hvězdy?“ „No, na každý je přibitej evidenční lístek.“ Žalm 147:4 (Jahve) Sčítá počet hvězd, všem dává jména. ()
Zajímavosti (3)
- Natáčanie filmu prebiehalo v meste Pelhřimov. (dyfur)
- Filmový debut Petra Svojtky. (M.B)
- Povídka „Jak se kalí ocel“ je narážkou na film Jak se kalila ocel (1942). (sator)
Reklama