Než ďábel zjistí, že seš mrtvej

Azda je to čiastočne tak ako píše Maq, že ide o "reflexiu dôležitých všeobecných znakov doby". Zámerne nepíšem o umeleckosti, pretože o umenie nejde. Skôr o naštvaný odkaz nadurdeného deda-režiséra svojim fanúšikom o tom, čo si myslí o spoločnosti. Všetko sa skurvilo, deti si nevážia rodičov, rodičia deti, žije sa na dlh, všetci sa podvádzajú a všetko sa deje v mene prízemných hodnôt, závislostí a pudov. Zároveň je toto fŕkanie odeté do moderného hávu prehádzaných časových rovín. Tomuto ozvláštneniu chýba dramatický dôvod. Všetci hrdinovia sú totiž morálni hajzli, s dejom sa ich pokrivené charaktery len prehlbujú, takže v dôsledku je úplne jedno ako dopadnú oni a aká bude pointa. Hoci sa s kritikou do istej miery stotožňujem, v tomto prípade vadila ťažkopádna depresívnosť moralizátorstva bez možnosti úniku. Táto ulepená odpornosť celého deja s absenciou humoru celé vyznenie posunula do roviny života v celoživotnom lajne. Film potom skončil podobne ako to čo kritizuje: Neznesiteľná nuda, prekrytá pláštikom adrenalínovo nabudenej zábavy, spočívajúcej v bombastickom ozvláštnení, v skutočnosti len variujúcom predžuté a vopred známe výsledky. (02.05.2014)

Síla. Pořádná dávka bezmocnosti a křečí na můj čtvrteční večer. Jak snadno a rychle spadnout do průseru a jak se v něm zahrabávat více a více s výbornou ústřední dvojicí. Dokonalou atmosféru ještě umocňuje jednoduchý hudební motiv. Příběhově paráda, herecky paráda, hudebně paráda. Co mi chybí? Lehce zkrátit děje. Bylo tu pár hluchých pasáží. I když 112 minut není závratná stopáž, tak jsem se nudit stihl. Což ale může být i mou únavou, a proto jsem až do závěrečných minut zvažoval plné hodnocení. Závěrečná scéna silná je, ale nějak mi za celý příběh neseděla. Skvělý film. (18.09.2009)

Pekelne depresívna štúdia pokryvených rodinných vzťahov, ktorú rozohní nešťastná udalosť. Postavy majú viacej osobnostných slabín a charakterových dier než sme v americkom filme zvyknutí, a scenárista ich za to ženie do najhlbších pekiel. Dej je nepredvídateľný a hoci snímka pôsobí akoby bola o 20 minút dlhšia než naozaj je, nuda nehrozí. Skrz-naskrz oldschoolová psychologická dráma s veľmi dobrými hereckými výkonmi, thrillerovými prvkami a ozvláštňujúcou multiflashbackovou skladbou. Film, ktorý vás psychicky vyčerpá. Prekliatim novinára je vidieť taký film doobeda. Zvyšok dňa je potom načisto „vyflusnutý“. (14.02.2008)

Mám slabost pro filmy, kde není jediný kladný hrdina... Každý v tomto snímku je víceméně sketa - někdo poměrně velká, jiný jen malá rybka, ale každý má svá tajemství, svou 13. komnatu - někdo spí s bráchou svýho manžela, jinej nikdy nebyl synovi dobrým tátou, někdo si občas odskočí z práce na dávku... Až se to jednoho pěknýho slunnýho dne vážně pos*re. A pak přichází na řadu buď a nebo, všechno nebo nic. A taky mám slabost pro Philipa Seymour Hoffmana ;-) (25.12.2008)

Tak jak sem se radoval na začátku We own the night, když byla Eva Mendes v prádléku a rozvášněná, tak tady sem si zrovna neužil Hoffmanovu šukačku s dlouhým záběrem na jeho bílou prdel. Jinak ale zajímavě natočenej thriller, ze kterýho je hodně cítit snaha o nějakou inovaci zaběhnutých vyprávění podobných příběhů a celkem se daří, různý flashbacky a flashforwardy jsou dobře poskládaný a solidně pochopitelný, i když si režisér musel pomáhat časovými nadpisy, ale to byla fakt nezbytnost, jinak by to byla šílená motanice. Co se týká příběhu, tak je hodně depresivní ale zároveň napínavej a to hlavně zásluhou fakt úžasný ústřední dvojice Philip Seymour Hoffman a Ethan Hawke. Škoda jen blbýho a uspěchanýho konce (20.02.2008)