Hon dansade en sommar
One Summer of Happiness
Režie:
Arne MattssonKamera:
Göran StrindbergHudba:
Sven SköldHrají:
Ulla Jacobsson, Edvin Adolphson, John Elfström, Kristina Adolphson, Folke Sundquist, Erik Hell, Irma Christenson, Sten Lindgren, Nils Hallberg (více)Obsahy(1)
Švédský umělecký film o tragické lásce mladého studenta a venkovské dívky. Goran Stendal před vstupem na vysokou školu odjede k svému strýci na venkov na prázdniny. Tam se seznámí s Kerstin Frederikovou, vychovanou v nábožné rodině. Oba mladí lidé navzdory všem předsudkům, které ve vsi živí svou autoritou puritánský farář, se do sebe zamilují. V okamžiku, kdy se zdá, že všechno, co bránilo šťastnému životu obou, je překonáno, zahyne Kerstin při silniční nehodě. (Filmový přehled)
(více)Recenze (13)
Švédskému filmu „Tančila jedno léto" předcházela z jeho uvedení na západě velká pověst. A můžeme hned úvodem říci, že v mnohém tato povést nelhala. Jde skutečně o film, který vybočuje z rámce běžné buržoasní filmové produkce, a o film pokrokový, i když ovšem ne jednoznačně. Bojuje proti pokrytecké farářské morálce, proti náboženskému fanatismu. Dovede ukázat vztah mladých lidi s překvapující jemností, vřelostí a psychologickou hloubkou. Vybojovává mladým lidem právo na lásku proti všem příkazům a zákonům církve a jejích hodnostářů. Má dobrou režii a skvělé herecké výkony, zvláště výkon představitelky Kerstin Ully Jacobssonové, která dovede dát své postavě opravdovou hloubku prožitku i při nejobtížnějších psychologických situacích mladého milostného bloudění. Její výkon možno zařadit k předním hereckým výkonům, které jsme kdy ve světové kinematografii viděli. — Nesmíme vsak zapomínat, že film vznikl v kapitalistickém Švédsku a odtud hlavní kořen jeho nedostatků — ideová neujasněnost autorů filmu a z ní vyplývající kompromisnost jejich společenské kritiky, jíž leckde úmyslné otupili ostří. Nedostatkem je i mystickotragický tón, který prolíná celý film; zvláště často a nefunkčně snímaná postava obecního blázna, což, zřejmě v koncepci režie, narušuje mysticismem každý optimističtější tón filmu. I uměle zkonstruovaný závěr s náhodnou Kerstininou smrtí hověl mystickému tónu autorů a pomohl jim, aby se vyhnuli jasnému vyřešení příběhu. Ale i u vědomí všech těchto nedostatků jde o film kladný, pro jeho protiklerikální kritiku, pro jeho vysoce umělecký obraz lásky dvou mladých lidí. A konec konců i proto, že nám umožňuje poznat pokrokovou část švédské kinematografie i Švédsko samo. Filmový přehled 50/1953 ()
Pro mě tento film je dalším důkazem toho, jak vyspělí stát to byl již v minulosti. Nemají Picassa, Michelangela, velké chrámy, ze Švédska neznáme nic zásadního co by ovlivnil svět. A stejně mám už po několikáté pocit že mi tady na východě ne deset anebo dvacet let jsme za světem, ale 50 až 70 let. Zatím co my pořád točíme filmy/příběhy pro zábavu, romantické, pro mladší, o obyčejných věcech bez hlubších myšlenek (a nemusím mít pravdu, ale to já považuji za zrcadlo každého národa) tak oni už dávno řeší myšlenky člověka, život, mají otázky a hledají odpovědě. To je to hlavní co mě teď napadá. 3,5/5 ()
Sem tam se stane, že vidím film, který se mi příliš nelíbil, ale místo toho, abych se z něj prostě otřepal a kouknul se na jiný, musím přemýšlet o tom, že jsem byl zase jednou svědkem ztracené příležitosti. Námět mi připadal velice slibný, ale scénář jej totálně pohřbil a nezachránila jej pak ani režie, ani herecké výkony. Taková ta kacířská myšlenka typu "natočil bych to líp." Nepopadá mě to ani tak u Kameňáků, jako spíše u projektů typu Máj. Ale zpět k Mattssonovu filmu. Zaujaly mne popravě řečeno pouze dvě scény: úvodní flashforward - nikde v celém filmu nebyla kamera tak úžasná jako zde - a pak jediný záběr - kolegové se jistě těší na to, že vyzdvihnu ono nahaté koupání, ale bohužel je zklamu - zalíbil se mi záběr následující poté, kde pár stojí přímo v místě, kde se Slunce odráží od vodní hladiny a naši hrdinové stojí v odlescích. PS, Honzo, tys četl moje komentáře jen u filmů, které nám promítali ve škole, že? ()
Moja snaha mať všetky ohodnotené filmy s pridaným komentárom narazila na nedostupnosť tohto 70 rokov starého filmu. Ale nakoniec sa to podarilo aj keď s príšernými titulkami. Nič hrozné sa nestalo, pretože film má jednoduchý dej a jeho sila spočíva v v stvárnení jednotlivých postáv a nápaditosti práce kameramana. V každom prípade je to film vhodný do filmovej histórie. Súčasníci nenájdu v ňom nič aktuálne. ()
Tento film byl zmíněn v memorandu newyorského Úřadu pro školství z roku 1954, které bylo sepsáno v souvislosti se zákonem státu New York z roku 1954, jenž pro účely cenzury filmů doplnil definice pojmů "nemorální" a " podněcování ke zločinu". Memorandum uvádí tento film jako příklad filmu, v souvislosti s nímž bylo filmové oddělení Úřadu "zahrnuto dotazy a žádostmi o přezkoumání filmů, které byly dosud považovány za odporující platným ustanovením zákona". Uvedl, že film "Tančila jedno léto" "obsahuje scénu, v níž devatenáctiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka, kteří spolu tráví dovolenou, plavou a objímají se nazí". /citováno dle IMDb/ ()
Reklama