Reklama

Reklama

Síla

Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Kamil Fila je otec, filmový publicista, zastánce progresivních hodnot a genderové rovnosti. Ve virtuálním prostoru vystupuje jako neúnavný diskutér a bojovník za spravedlivější společnost, v soukromí prožívá bolestné rozpory mezi svým přesvědčením a jednáním. Filmová fikce a skutečný život se vzájemně zrcadlí a Kamil hledá své lepší já mezi kinosálem, posilovnou a nestálými milostnými vztahy. Jak se stát lepší verzí sebe sama ve chvíli, kdy se ztrácíme ve vlastním životě? Film Martina Marečka Síla zachycuje pět obtížných let v životě Kamila Fily, během kterých se potýká s partnerskými problémy, depresí i hraničním fyzickým experimentem na vlastním těle. Výsledkem je nejen drtivě upřímná výpověď o vnitřním konfliktu a krizi středního věku, ale i obecnější reflexe proměn a podob maskulinity nového milénia. (Artcam Films)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (100)

Nin 

všechny recenze uživatele

Kamila Filu nějakou dobu sleduju a sem tam si od něho něco přečtu. Vždy mě ale zajímaly spíš jeho texty, ne jeho osobní život. Na druhou stranu představa podívat se do jeho soukromí - které podle traileru vypadalo jako docela psycho - byla příliš lákavá. Samozřejmě že i když je to dokument, tak to neznamená, že víme 100% pravdu o tom, jakým člověkem Fila je. Dokonce jsem si říkal, jestli Kamil nemá nějaký blok na kameru, protože působí nepřirozeně. V každém případě to vypadá, že v reálu je to poměrně "asociál" a není moc zábavným společníkem. To asi zní trochu hnusně, protože ve filmu vidíme část živta, kdy se mu rozpadá dlouholetý vztah a celkově na tom psychicky není moc dobře. Myslel jsem to ale tak, že je zábavné ho číst nebo ho i poslouchat přednášet, ale ve filmu nevidíme snad žádnou scénu, kdy by s ním byla v soukromém životě nějaká větší sranda. Lidí kolem něho, například jeho otec, jsou prostě více zábavní a společenští. Přesto je Fila docela zajímavá, rozervaná osobnost, a proto není film nudný. Práskne zde na sebe několik pikantních věcí, například jak až infantilně touží po tom vyhrávat diskuze, což mu slouží i jako motivace k tomu posilovat. Kdyby mu během hádky chtěl někdo vyhrožovat, tak může jako Arnold napnout svaly a říct "Ahá! Já nejsem jen nerd, já mám taky svaly jako Hulk." K čemuž fakt kdysi došlo na síti s Filipem Renčem, což bylo náramně vtipné... Ale to ve filmu bohužel není, to odbočuju. Film je nejvíc kontroverzní v tom, že i když je Fila feminista a dokáže nadšeným ženám vysvětlit (mansplainovat, haha), jak to mají náročné (což je tedy podle mě OK), tak má v osobním životě šílený problém v tom nechovat se jako stalker (to si pak uvědomí, že byla chyba) nebo jednoduše nebýt neustále nevěrný (to si nějak nedokáže přiznat, že je chyba). Dá se říct, že Fila zvládá jít do hloubky do podstaty věci u témat, kterého se vlastně netýkají (ženské problémy a filmy), ale u sebe samotného si nedokáže vyřešit poměrně základní věci. Film je to zábavný a docela smutný. Není to ale jen deprese, vidíme i nějaký to světýlko na konci tunelu. (7/10) ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Dost možná nejintenzivnější zážitek u dokumentu od Over the Limit - film velmi nepříjemný v tom nejlepším slova smyslu. Marečkův nejspíš nejsilnější kus, předně díky obdivuhodně vybalancovaných rovinách intimity a individuality oproti rovině metafor a symbolů. Někdo možná namítne, že Kamil Fila ve filmu na základě toho, co vidíme, překročí hranici, kdy by s ním měla být zachována trpělivost. S Marečkem jsem ale strávil nějaký čas diskutováním Dálavy po dobu víc než roku, takže trochu rozumím jeho přístupu a myslím, že stejnou tendenci by měl vůči komukoliv, kdo by byl jeho protagonista, není to teda žádná úlitba člověku z branže, ale snaha o empatii. Ve skutečnosti jsem během sledování čekal na konci mnohem větší uhlazení a nalezení nějakého pozitivního východiska, což se k mému překvapení nestalo a nad Kamilem dál visí ten samý meč - rozhodně žádné vykoupení. V neposlední řadě je proto Síla zajímavá otázkou, jak ji teď budeme vztahovat na Kamila Filu coby osobu, kterou každý od filmu na nějaké rovině zná. ()

Reklama

Arbiter 

všechny recenze uživatele

Říkám si: čím jiným úspěšně přikrmit hrdinovu posedlost sebou samým, jeho ztracenost, sebebelásku a sebenenávist, hlad po bytí ve fabrikovaném prostoru, kde sám sebe člověk usídlí v samém středu, než časosběrným dokumentem. Jeho následné obrážení festivalů a diskuzí je něčím odvážné, především ale na mě působí podivně teflonově (co do sebereflexe) a trochu trapně; jakoby lačnící po nenávistí i pochopení, toužící po další a další možnosti mluvit o sobě - sebemrskačsky i samolibě.  V takovém případě by pak ale všechno byly jen kulisy a na ničem tedy moc nezáleží: střety hodnot, slova, citace, publikum, pohledy, pokora a její popření, principy a jejich zpronevěra, polemiky, diskuze, opovržení, smích, apatie, děti, láska, ztracenost, tátův opakovanej trapnej vtip, ceny, naprostá všednost a nevýjimečnost všeho a všech v dokumentu, pokrytectví nás diváků... To vše je najednou fuk. Jakoby se tím vše chladně degradovalo na pouhý žrádlo pro ego, pro nenasytnou černou díru. Koukat na to je voyeurská participace? Přemýšlet a psát o tom součást onanie? Nevim. Film o filmu. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Lol, a to jsem si myslel o sobě, že mám narcistní poruchu. Z hlediska bezvýchodné situace zkoumaného objektu to připomíná Danielův svět, kde akorát místo pedofila je Kamil Fila (*zing!*). Je to špičkově nasnímaný a sestříhaný dokument, který akorát občas spadne do pasti dávat nám nějaké časové checkpointy, ačkoli by si vystačil po celou dobu s tekutou narací, protože k žádnému vývoji zde nedochází. A úplně se dokážu vcítit do Marečka a jeho zklamání, že zhrzený žárlivý blbeček z posilovny nakonec tu svojí bejvalou z nešťastné lásky neuškrtil, a jemu by to udělalo kariéru. V případě tématu dokumentu nelze být z mé strany úplně objektivní, protože dlouhá léta jsem celkem přesvědčeně Filu hájil jako u nás jediného zástupce mainstreamové kritiky, který vůči filmům projevuje vysokou empatii a schopnost zasazovat je do dobových i aktuálních kontextů, přičemž ovládá jazyk, kterým je schopný tohle vše přiblížit i průměrně vnímavému kmánovi. A to navzdory tomu, že z několika zdrojů jsem byl upozorňován, že je to zejména sociopat, jehož veškeré kritické schopnosti a znalosti jsou primárně právnicky nadrcené a empatie naopak jeho silnou stránkou skutečně není. Přičemž mě ani dostatečně nevarovaly red flags v podobě toho, že chodí po městě v teplákových kraťasech. Když odešel z Respektu na vlastní blog, byl to pro mě první krok jeho úpadku, protože tam se ukázalo, jak je třeba, aby nad, byť schopnýma, grafomanama stál nějaký editorský dozor a prostorová limitace. Nehledě na to, že věnovat se kritice za paywallem, je z obecného hlediska špatně, pokud se člověk snaží tvářit, že mu jde o dostupnost kultury a sociální spravedlnost. Jak čím dál více v jeho práci překrývala feministická témata ta filmová, musela být celá jeho mise podezřelá každému, kdo si pamatoval jeho misogynní komentáře ještě před deseti lety. A tak mě tento dokument už nestihl šokovat, ale přišel mi jako logický vývoj protagonisty. Problém je však v tom, že Fila si ho, přesně v duchu svý narcistní poruchy, ownul a okolí mu na tenhle lep skočilo. Ono mu takhle asi nic jinýho nezbývalo, když si vytleskalo do svého popředí patriarchálně arogantního hocha z posilky, aby dokázalo, že být testosteronem narvaný obr a zároveň feminista nemůže být v opozici natrvalo. Tenhle paradox zde kulminuje okamžikem, kdy se Fila snaží sbalit svojí fanynku pár minut po přebrání ceny Gendermana a připomene tím tak Jesseho Pinkmana, který chodil na rehabilitace drogově závislých, aby tam prodával meth. To, že následně objížděl projekce Síly, aby byl k dispozici na besedách, kde si pod slupkou sebereflexivního kajícníka naopak buduje svůj monument rozporuplného hrdiny, se kterými se ve filmech tak rád identifikuje, je opravdu velkým selháním prostředí a hodnot, které zastupuje (ale co čekat od prostředí, jehož přednášky jsou uváděny slam poetry). Jako přidanou hodnotu dokument ještě trefně popisuje pofidérnost současné doby terapeutické, kde všechna ta otevřenost a popisnost vlastních stavů ve výsledku slouží jen k utvrzení ve vlastním narcismu měšťáckých hochů ze zajištěných rodin. Každopádně pro netrpělivce existuje i zkrácená verze dokumentu. () (méně) (více)

ORIN 

všechny recenze uživatele

To byla teda síla. Ale, co to vlastně síla je? Je to o síle někoho přemoci fyzicky, intelektuálně, nebo vědět, kdy se do boje pustit a kdy ne a spíše držet hubu a krok, neustále nediskutovat, neobhajovat svůj pohled na věc, podívat se lidem okolo sebe a pravdě do očí a umět naslouchat? On je to vlastně celé hodně relativní pojem. Musím říct, že ve mně málokdy film vyvolal takové množství pocitů a potřebu se k dílu vyjádřit. I možná proto, že jsem jako absolvent filmové vědy v Brně stejně jako Fila obeznámen s tímto prostředím, byť jsem se touto profesí nikdy neživil, s Filou se osobně neznám, nicméně s jeho prací filmového kritika a způsobem virtuální prezentace (neúnavného diskutéra a obhajovatele vlastní pravdy) ano. Bylo by velmi jednoduché Filovy činy zobecnit na rčení/přísloví typu „káže vodu, pije víno“ nebo „pod svícnem největší tma“. Ale minimálně se to nabízí a stejně to udělám. Je fascinující, jak má hlavní protagonista myšlenky srovnané, jakmile jde o audiovizuální dílo a snaží si, jak sám na svém ČSFD profilu uvádí, vypěstovat maximální citlivost vůči jakémukoli filmu, a stejným způsobem přesně naruby bordel v osobním životě. Neustále se omlouvá, vymlouvá, o všem přemýšlí, až to přemyslí a přitom působí jako prachobyčejný, emočně nezralý chcípák-chaot, který neumí dodržet elementární domluvu či termín. Stejně tak fascinující je, že Fila nemá žádný problém s tím, co se ve filmu odehrává, a jak to především bude působit na publikum, resp. reakce na film, které jsem měl možnost číst, se zcela míjí s jeho očekáváními tak, jak je prezentoval v rámci některých svých mediálních výstupů. A nejvíc fascinující na tom je fakt, že podobným "pokryteckým čurákem" jsem v jisté fázi svého života byl rovněž (že by charakterová vlastnost absolventů filmové vědy?), ale přece jen o nějaký ten pátek dříve než Genderman roku 2018 Kamil Fila. Zkrátka Kamile, ztratil jsi soudnost a nikdo tě za tvůj způsob života obdivovat nebude, holt to zase všechno musíš narvat do příspěvků na sociální sítě a svých textů o filmu, které si čas od času nadále rád přečtu. ()

Galerie (13)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

31.12.2021

Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)

Pětadvacátá Ji.hlava se vrací do kina!

Pětadvacátá Ji.hlava se vrací do kina!

23.10.2021

Přípravy na jubilejní 25. Ji.hlavu jsou v plném proudu! Nabitý program nabídne režijní debut herečky Charlotte Gainsbourg, příběh popularizátora LSD Timothyho Learyho nebo filmový portrét posledního… (více)

Reklama

Reklama