Sláva

Historický film o jedné černošské jednotce, na které jsou vysvětlováný rozdíly mezi bílými a černými v době války severu proti jihu. Na rozdíl od jiných podobných filmů zde takřka nenarazíme na nějaký stupidní americký patriotismus. Koneckonců se mydlili mezi sebou. Spíše je však důraz kladen na to, že černí byli taky lidi, hrdinní a stejně kvalitní jako ostatní. U Glory bychom nenalezli žádné slabé místečko, na druhou stranu se zde šetří i těmi silnějšími okamžiky. Sympatie diváků si získá Morgan Freeman, Andre Braugher či Denzel Washington. (11.05.2009)

Parádně zfilmovaný příběh významného černošského pluku za americké občanské války. Pod vedením Roberta G. Shawa procházejí výcvikem a musejí si vydřít pušky, boty, uniformy, nakonec i samotné válčení a nějaký ten respekt. Máte-li představu, že bylo s černochy na Severu nakládáno nějak extra dobře, tohle je film pro vás. Ostatně už sama představa, že Unie šla do války aby osvobodila černochy, je taktéž dost spekulativní... Ale zpět k filmu. Hlavním hrdinou je postava plukovníka R.G. Shawa (solidní, zelenáčsky vyhlížející Broderick), který se učí zacházet se svými svěřenci a sem tam pošle dopis domů. Herecky vypichuji ještě drzého Washingtona a tradičně bezchybného Freemana. Nudit se nebudete. I když bitevní akce není přespříliš, v černošském kolektivu se stále děje něco zajímavého. K vrcholům patří lesní přestřelka a závěrečný, hrdinný (a téměř sebevražedný) útok na pevnost Fort Wagner. Přehnaného sentimentu se nebojte, je ho tak akorát. Takže GLORY, můj verdikt zní: velmi dobře. "We fight for men and women whose poetry is not yet written but which will presently be as enviable and as renowned as any." P.S. Je zajímavé spojit si tu podívanou s osobou Baracka Obamy, viz Rentonův koment. Kdo by to byl tenkrát řekl, když ani Sever neměl v úmyslu začlenit po válce afroameričany do svých řad, ale spíše poslat je zase hezky zpátky domů na jiný světadíl... (09.08.2010)

Tento film by sa ľahko dal opľuť a nazvať zbierkou vojnových klišé tryskajúcich pátosom. LENŽE... Režíroval ho Edward Zwick, ktorý už toľkokrát dokázal, že pátos a veľké myšlienky vie podať decentným spôsobom, neurážajúcim vkus. A keď mu v tom hrajú Freeman a skutočne excelentný Washington (vďaka nim má farebná časť obsadenia výraznú prevahu - bielu časť totiž zastupujú Broderick a Elwes), niet čo riešiť. Film občas, hlavne vo výcvikových pasážach, pôsobí trochu televíznym dojmom, lenže potom príde skutočné veľkofilmové mäso. A v bojových scénach Zwick ako zvyčajne exceluje. V konečnom dôsledku jeden z najlepších filmov o americkej občianskej vojne. (21.03.2007)

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)

Scénář: Kevin Jarre .. Důležitý film o kapitole Amerických dějin - boj Severu proti Jihu o začleňování černochů do společnosti - kterou definitivně 20. ledna 2009 uzavře(la) inaugurace 44. prezidenta USA, kterým je prvním afroamerickým prezident Barack Obama. ___ Zwick zvolené téma zpracoval skutečně poutavě, po technické i herecké stránce zajímavě. (03.01.2009)