Nebudeš sama

Elevated horror s velkým E, který se směle může poměřovat s Eggersovou The Witch či Aronofskyho Mother!. Kdo nebo co je Bůh? Odkud jsem přišel? Kam směřuji? Co je to za podivný svět, ve kterém jsem se ocitl? Debutující režisér Goran Stolevski pochopitelně neposkytuje konkrétně formulované odpovědi, ale naopak pobízí diváky k tomu, aby se do významu sdělovaného pokusili ponořit, což u většiny z nich zákonitě vyvolá frustraci z nepochopení věci. Snímek You Won't Be Alone by samostatně obstál i jako duchovní cvičení, ale s ohledem na extrémní náročnost látky a zvolenou formu vyprávění ho rozhodně nemohu doporučit laické veřejnosti. Nevybavuji si film, který by s takovou technickou a estetickou grácií dokázal zachytit propojení kosmické a osobní perspektivy, neboli tanec života. Pokud patříte k opravdovým hororovým fajnšmekrům, kteří dokážou rozpoznat skutečnou kvalitu, tak se můžete těšit na první letošní pětihvězdu. (22.04.2022)

Tohle má do folk-hororu přesně tak daleko, jako Michal David ke Grammy. Úžasně groteskní sled scének, kde se při sexu bezdůvodně utrhávají údy a kde vypadá čarodějnice jako efková kopie Hellraisera. Trpěl jsem, ale zároveň jsem se bavil. Noomi Rapace našla své nové dno, já svůj doposud největší tragikomický bizár v rámci festivalu a to není málo. Některé hlášky jsem si ale musel zapisovat, to prostě nešlo jinak! "Když je v místnosti žena, ústa by se neměla nikdy zavřít. Pro ženu jsi zrcadlo, pro muže jsi voda." #muck [5%] [MFFKV 2022], P.S.: můj první hashtag při psaní komentáře na ČSFD:) (02.07.2022)

Když vždycky říkám, že Australácký filmy jsou úlet, tak tohle je teda hodně úlet. Jenže dle jména Goran Stolevski se trochu dalo tušit, to zas tak australácký nebude a nebylo. Vyprahlou buš s klokany a hady vytřídala tentokráte hornatá lesnatá Makedonie. A snad to bude tím, že Rumunsko není zas tak daleko, jen co by přes Bulgárii kamenem dohodil, máme tu příběh o Krvejance. Na rozdíl od slavného hraběte ale přes den nespí, naopak je čilá až až. Množení těchto jedinců je ale dost podobné tomu vampýrskému. Stačí jen aby vám způsobili nesmrtelnou ránu drápy (jinak většinou útočí smrtelně) a pak vám do rány plivli svojí krev. Člověk se pak stane vyvrhelem  lidské společnosti a kněží po vás sakra půjdou, bonusem jsou ale jisté nadpřirozené schopnosti, které slouží primárně k tomu aby jste se dostali nepozorovaně k teplé krvi oběti. --- Musím přiznat, že mne to celé velmi zaujalo. Už se s tím Malickem asi opakuji, ale tohle mu mělo hodně blízko kamerou i hudbou a jelikož já ho rád, tak mi sedl i tento způsob vyprávění. A nejen to.. Ten folklór, ta krajina... nádhera. Myšlenka zajímavá, co když ač jste krvelačnou bestií jí už nechcete být? Jak zařídit proměnu? A co využít svých schopností k záchraně lidského života? Vždyť žít chce každý. Touha po životě je každému dána jako základní věc už od narození. Jediné co bych vytkl byl kostým Krvejanky... Působil příliš latexově, příliš jako natažená maska... Dát té bytosti jinou (chápej horší) podobu, mohlo to být ještě o level mrazivější. Dávám za 3 seknutí drápy. * * * (06.10.2022)

Čarodějnický příběh z odlehlé podhorské oblasti osmanské Makedonie je sám o sobě poutavý a zajímavý, a v éře nekompromisní nadvády horrorových stereotypů a šablonovitostí, především hollywoodských, by mohl působit osvěžujícím dojmem. Tedy mohl by, kdyby rejžův rukopis byl víc mužský než ženský, přesněji kdyby se vykašlal na nešikovné pokusy o poetiku, lyriku a rádoby artový přesah, kteréžto prvky v ději většinou nudí a jeho temnou atmosféru mrví, a namísto toho přitlačil radši na realistické civilnosti a syrovosti. A hlavně a především kdyby film nenechal schválně točit "nervní" a vyzoomovanou (= vyližprdelní) ruční kamerou, navíc v jakémsi pitomém (snad IMAXovém) formátu. A kvůli té mizerné kameře, která mi sledování filmu notně otrávila, nemůžu dát s čistým svědomím ani třetí, i když bych rád, protože třeba způsob převtělování čarodějnic mi přišel podnětný a fascinující. (29.04.2022)

Dobový Folk/Witch Horor je pro mne zatím letošním největším diváckým utrpením, naposled jsem takhle trpěl při Asi to Ukončím. V zahraničí i kritici se z filmu můžou nadšením posrat, já v tom však žádný zázrak ani umění nevidím. Film se odehrává v 19. století v malé vesničce v Makedonii, kde malá dívka je unesena a přeměněna v čarodějnici, když neštastně zabije jednoho místního z vesnice získá jeho podobu. Máme tu tedy další Shape-shifter Drama ( jediný hororový element zažívá divák při sledování). Jestli si film pustíte kvůli Noomi Rapace, tak ta je zde všehovšudy asi 20 minut, takže jasný clickbait. Režisér zvolil hodně experimentální režii plnou metafor, existence, meditace a to rozhodně není, to co bych vyhledával né jen v hororech, ale filmech obecně. Who fuckin cares. Nepřišlo mi to atmosférické ani temné, gore 2 krátké scény, 2 hodiny se tu pořádně nic neděje, žádný intenzivní vyvrcholení, jen hromada nezáživných dialogů o tom jaké to je být člověkěm, no chce se mi zvracet jen když o tom píšu. Přehlídka všeho, co ve filmech nesnáším, co se mi protiví a čím opovrhuji.  Film není pro mainstream diváky, ale ani pro regulérní fanoušky hororů, jen pro fanoušky slow burn arthousů, kteří si při tom nenápadně vyhoní a poté 2 hodiny se svými vrstevníky budou filozofovat jak to bylo krásné, lidské a k zamyšlení. Jedna hvězda za relativně dost nahoty a sexu, což bylo to jediné zajímavé a sledovatelné. Jestli Vás baví Kaufman,Malick,Trier, tak Vás to zaujme. Enjoy. Příběh 2/5. Akce 0/5, Humor 0/5, Násilí 1/5, Zábavnost 1/5 Hudba 2/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 2/5, Napětí 1/5, Emoce 1/5, Herci 3/5. 2/10. (21.04.2022)