Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Jiří LebedaHudba:
Miroslav KořínekHrají:
Petr Nárožný, Jana Synková, Josef Kemr, Petr Popelka, Václav Lohniský, Oldřich Vlach, Daniela Kolářová, Lída Roubíková, Lenka Kořínková, Jiří Hálek, Vladimír Hrabánek, Alois Vachek, Zdeněk SvěrákObsahy(2)
Už se vám někdy ztratily dveře od bytu? Pravděpodobně ne a buďte rádi, poněvadž nahradit takovou ztrátu není tak snadné. O tom, i o mnohém jiném, například o vztazích mezi lidmi, špičkování mezi sousedy Papírníkovými (P. Nárožný a J. Synková) a Laštovkovými (J. Kemr a P. Popelka), vypráví tato malá televizní komedie, kterou natočil podle scénáře M. Čepelky a Z. Svěráka v roce 1976 L. Smoljak (Česká televize)
(více)Recenze (65)
Československá krátká televizní komedie s P. Nárožným v hlavní roli. Panu Liboru Papírníkovi jsou odcizeny vstupní dveře do bytu, které měl vysazeny, neboť je chtěl obrousit, aby spodní hranou nedrhly o koberec. Vynikající P. Nárožný, tenkrát ještě na počátku kariéry, avšak jeho komediální talent byl zcela nepřehlédnutelný, se ve velké míře zasloužil o úspěch této nenáročné komedie, neboť se snažil opatřit náhradní dveře, což se ukázalo jako problém. Když se mu nakonec podařilo dveře zakoupit pod rukou, ukázalo se, že pachatelé jsou jeho sousedé (neznámý P. Popelka a jeho potměšilý otec J. Kemr), který svůj záškodnický skutek zamýšleli jako žert. V této vtipné televizní crazy komedii podle scénáře M. Čepelky a Z. Svěráka v režii L. Smoljaka se ve vedlejích rolích, které příběh výrazně obohatily, se objevil další soused V. Hrabánek, perfektní V. Lohniský jako úředník na pojišťovně, kriminalista O. Vlach, Papírníkova manželka J. Synková či pracovnice v půjčovně L. Kořínková. Jedná se o příjemnou komedii se začínajícím P. Nárožným, které mohu směle zařadit do řady mírně nadprůměrných televizních komedií. ()
Sběratelům kuriozit vřele doporučuji, ale bacha, jen pro silné nervy. No pár pěkných proslovů se v té strusce najde, pojišťovák Lohniský má nádherný part, nehrající soused Popelka mohl udělat skvělou kariéru u cimrmanů, slečna z půjčovny je k sežrání, vteřinový dr. Svěrák olizující obálku rovněž a Synková je cooltovní jako vždy. ()
Hezká mikrokomedie pro pamětníky v černobílém provedení, podle scénáře Zdeňka Svěráka a Miloně Čepelky, pod režií Ladislava Smoljaka. Petr Nárožný je vskutku bravurní a jeho popis dveří na VB či vymáhání škody po pojišťovně je úplně rozkošné. Jak on ty svoje dveře miloval! Ostatní herci pouze sekundovali, nutno podotknout, že ne vždy zdatně (Petr Popelka). Zdeněk Svěrák dokonce ani není uveden v závěrečných titulcích jako herec, zřejmě proto, že se pouze na pár sekund mihne na obrazovce jako úředník v pojišťovně, kde olizuje dopisní obálku. ()
Milá, krátká, blbůstka, kterou táhne Nárožný na jedné a Kemr s Popelkou (herec Ypsilonky, se svým neherectvím jasný aspirant do divadla Járy Cimrmana!) na druhé straně. 35 minut je na základní mikronápad trojice Svěrák, Smoljak, Čepelka ažaž, ale co chvíli vykoukne někdo, kdo Nárožnému pomůže (chichotající se Kořínková, pojištovák Lohniský). ()
"Prosimtě nekecej a hobluj!" Místy to sice drhne (stejně jako ty dveře) a vzhledem k celkové stopáži jsou na pováženou některá hluchá místa, ale ve výsledku je to velmi svižná komedie s pár skutečně dobrými hláškami. Zdeněk Svěrák prostě scénáře psát umí (ve srovnání s jinou televizovkou z té doby, Hledám paní na hlídání, tohle stojí o třídu výš). ()
Reklama