Heavy Metal

Kdysi jsem si tenhle povídkový film půjčil na VHS a naprosto mě uchvátil. Dá se říci, že definoval žánr animovaného filmu pro dospělé. Protože tady je všechno. Každá z povídek je trochu jiná a přitom jsou si docela podobné. Hlavně se mi líbí poslední a to nejed "fešnou ženou" v hlavní roli, ale netradiční kombinací scifi a fantasy. Což se ostatně prolíná celým filmem. Vím, že to není Marvel, ale to není na škodu. :-) (11.11.2012)

Milovníci časopisu HEAVY METAL a dobré tvrdé muziky považují tento kousek za legendární. Tato směsice scifi-fantasy-hororové podívané obsahuje několik příběhů, které ovšem mají velmi kolísavou kvalitu. První a poslední příběh je asi nejlepší. Na přelomu 70-80.let to vážně musela být pecka, ale v dnešní době už je animace dost zastaralá a ne každému se bude líbit. Přiznám se, že osobně se mi na tom všem líbila hlavně ta hudba. Kapely jako Nazareth, Black Sabbath či Cheap Trick poslouchá fotřík dodnes, takže i já byl odkojený touhle hudbou. Elmer Bernstein jí „poskládal“ opravdu dobře. Většinou upřednostňuju japonské anime, ale tak nepohrdnu ani kanadským– násilí, černý humor, sex a solidní muzika, prostě musí být…70% (19.01.2014)

Heavy Metal jsem nesledoval, protoze v dobe vzniku casopisu (a potazmo filmu) jsem byl jeste na houbach. Nicmene jednotlivy pribehy mi prisly cool i ted - noirovka s taxikarem, zombies behem 2. svetovy, DEN nebo Taarna. Proste krome dvou pribehu (Kapitan podvodnik + mrdani s robotem) to bylo dobry a graficky zpracovani nasili a nudity tomu slouzi hezky na cti. A samozrejme kulervouci soundtrack navrch. (27.12.2016)

Hodně zvláštní podívaná. Pěkná animace, trocha erotiky, trocha krve, hodně soubojů a mrtvol a celková roztříštěnost kvůli vyprávění rozličných příběhů. Zajímavé to bylo, ale jestli bych tomu přiznal nálepku legendární, to tedy nevím. Je ale fakt, že bych sa na to díval jinak, kdybych Heavy Metal viděl v roce 1981 a byl fanouškem tvrdé muziky(což tedy nejsem). (25.09.2012)

Vynikající první noirová povídka mě připoutala k obrazovce a umožnila mi snadno překousnourt na dnešní poměry dost nevábnou a hůře stravitelnou kresbu. Dalčí povídky měly podle mého názoru už klesající tendenci a dost nudily. Vcelku netypický soundtrack se hodí až nečekaně dobře a otevřené zpracování násilí a erotiky taky potěší. Hlavním plusem však zůstává jistá cyničnost povídek a ne vždycky přítomný "happyend". Podobné prvky se totiž v (mimojaponských) kreslených filmech jen tak nevidí. Jak tu už někdo výstižně podotkl - vidět to tak v patnácti, tak hodnotím výše. (30.03.2008)