Black Books

Hodnotím pouze po prvním dílu s přiznáním, že další už bych stejně asi nepřežil. Tento typický suchý britský humor mi nikdy nijak zvlášť nesednul - a vůbec ne v seriálech. Navíc nevím proč, ale mám v sobě něco proti sitcomům, což mi brání v udělování objektivních komentů :-). Já prostě z principu nemám rád ten trapný divácký smích v pozadí (diváku, směj se!). U Black Books jsem se sice asi dvakrát upřímně pousmál, ale jinak mě ničím nepřekvapil. Žeru new wave seriálů z Ameriky, ale tyhle britské podivnosti mi nejdou přes žaludek - sorry. Navíc vždy budu radši koukat na dramata, než na komedie. TAK PROČ JSEM SE NA TO VLASTNĚ DÍVAL, ŽE? (13.03.2010)

"Všechno je vzhůru nohama. Nemůžu tady nic najít. Zrovna teď jím míchaná vejce z boty pomocí hřebenu." Kdybych neměl rád lidi a odmítal bych pracovat, tak bych si určitě pořídil frekventovaný knihkupectví. Permanentně ožralej Bernard Black evidentně uvažoval stejně, takže jsme si trochu podobní. Nebo spíš ne. Já jsem spíš zabržděnej skunk Manny, kterej by se občas postavil proti pokynům majitele a zákeřně by prodal knihu neznámýmu zákazníkovi. To bych mohl být já. Ale určitě nejsem Fran, protože vlastním špatný pohlaví, nejsem afektovaně zmatenej a nekupuju si auto pokaždý, když si potřebuju zlepšit náladu. Tímto všem oznamuju, že počet pomatenců v obchodě je roven třem a kdo se chce bavit, ten může vstoupit. Ovšem na vlastní nebezpečí, protože tenhle humor není vhodnej pro každýho. (12.01.2022)

(Viděny kompletní 3 série) „Okamžitě sem musíte někoho poslat. Dobře, ale ještě dnes. No dobře, tak zítra. Ale hned ráno. Dobrá, po obědě. Ale hned po obědě. V šest hodin, skvěle.“ Black Books je v mnoha ohledech takřka dokonalým prototypem britského komediálního seriálu. Jistě, sem tam se objeví lehká kolísavost kvality humoru, Bernard je na mého oblíbence "Gandalfa" někdy až přespříliš krutý (ok, možná jenom můj osobní problém), postava Simona Pegga mohla dostat více prostoru (jeho šílence Evana jsem si okamžitě zamiloval) a vůbec 18 dílů je pro fanouška seriálu zoufale málo, ale žádná z těchto skutečností nemění nic na tom, že jde o super zábavu s výborně napsanými postavami, dialogy a hláškami. Po čtvrtém kompletním zhlédnutí všech 3 sérií si Black Books vytvořil pevnou pozici v mé seriálové topce. „Takže jsi ho vyhodil.“ – „Možná jsme měli malou rozepři. Týkala se kuchyňského přístroje a ruky. A možná to byla Mannyho ruka a ten přístroj byl toastovač. A možná jsem je spolu seznámil.“ (29.02.2012)

Dvoustý komentář... ano, to se hodí :-). Po dokoukání celé série Červeného trpaslíka (nebo ještě v průběhu posledních řad) jsem si říkala, co budu propána sledovat potom... Dostala jsem doporučení z více stran na Black books a už po prvním díle jsem věděla, že to bude náhrada více než adekvátní. Zároveň se mi hlavou honilo více myšlenek, např.: jak jsem se doteď obešla v knihovně bez smetáku, nebo: jsem na ty čtenáře moc měkká, popřípadě: máme otevřeno každý den stejně, jak nudné... :-) Bernard Black, Manny a Fran jsou tak odlišní, těžcí mimoni, které si ihned zamilujete, přestože chodit do jejich obchodů může být leckdy riziková záležitost. Jsou tak... sví, až to bolí, a příhody, které se jim stávají, jen podtrhují jejich osobnost. Z oné trojky jsem předtím znala jen "Fran", Tamsin Greig, jako popletenou + ukecanou slečnu Batesovou z minisérie bbc Emma. Black books byla láska na první pohled, vlastně již po pár vteřinách jsem měla jasno, po první sérii házím zodpovědně za pět* a musím je propašovat do topky... a hurá na druhou řadu :-) (30.07.2013)

Dost zvláštní humor, zaplaťpánbůh jen za tři série po šesti dílech. Bernard se po chvíli stane otravným jak ostnatý drát v zadku a Fran je neslaná nemastná. Jediný, kdo za něco stojí, je Manny. Občas se vyskytnou dobré hlášky a cesta autobusem do zaměstnání slušně uteče. Ta atmosféra knihkupectví, ten smrad z chlastu a cigaret, to vše na mě jenom sálá... Brrr...60% (06.04.2011)