Jízda na střele

Povídka je lepší. To bez debaty, ale film taky není špatný. Místy dost zmatený, nejasný (i mě co jsem četl povídku) a trochu zdlouhavý. Ke konci kdy se na scéně objeví David Arquette děj nabírá obrátky a odsýpá o hodně líp. No Mick Garris má každopádně ještě co dělat, aby dohnal konkurenci, protože se po světě potulují i lepší Kingovy adaptace než je tahle. (07.11.2006)

Další z řady nepříliš povedených filmových adaptací Kingových románů. Tentokrát se jedná o kratší povídku Jízda na střele a režie se ujal Mick Garris, který už má na svém kontě i pár dalších "kingovek". Pár zajímavých nápadů, ale jinak naprosto průměrný film, který ničím nepřekvapí. Když to neuvidíte, nic se nestane. Doporučuji snad jen Kingofilům jako jsem já, pro srovnání z předlohou. (31.08.2005)

Cesta za sebepoznáním v podání mladíka fascinovaného smrtí. Na můj vkus se tady toho strašně moc nakecalo. Jasně, vlastně se jedná o road movie, ve které si hlavní hrdina ujasňuje priority a to by asi bez dialogů nešlo, ale i přes veškerou snahu všech zúčastněných jsem se u nich nudil. Z hlediska hororového se tu pár slušných momentů najde, ale jsou to spíš takové výkřiky. Nelíbil se mi ani Jonathan Jackson v hlavní roli, ačkoliv to bude dáno i tím, že jeho postava byla nesympatickým sebestředným uchem. Dalšík z Kingových adaptací, která se zrovna dvakrát nepovedla. 35% (22.03.2018)

ďalší kingov fanúšik mick garris sa chopil megafónu a sadol na režisérsku stoličku a na odstrel si vybral Riding the bullet, ktorý som síce nečítal, no pochybujem, že predloha (nakoľko poznám zručnosť pána Kinga) je podobne rozbitá, nevyrovnaná a čudná (pretože aj napríklad taká Mŕtva zóna je žánrovo nezaraditeľná, rozsiahla a podivná kniha, no pán King ju napísal tak, že pôsobí koherentne, vyrovnane a celistvo); proEMO orientovaný hlavný hrdina podstupuje veľmi čudný nočný stop za svojou chorou matkou a (asi) aj do svojej minulosti (min. teda dosť podstatnú úlohu zohráva jeho mŕtvy otec alebo kto to dočerta vlastne je . . . elvis? - dobre, trochu som nedával pozor, lebo akonáhle sa vytratila erika christensen a podivní spolubývajúci a výprava nabrala kruto smer k televíznemu béčku s flashbackmi na hranici pokusu o čierny humor, krivka pozornosti prudko klesla), ale, ruku na srdce, mňa to neoslovilo; (07.01.2009)

Jízda na střele je trochu temnější, částečně psychedelická, malinko, ale opravdu malinko hororová road movie z konce šedesátých let. Čekáte-li klasický horor, nedočkáte se, dokonce se nedočkáte, budete-li čekat klasický kingovský horor. Tohle je trošku něco jiného. King je mistr příběhu a dokáže zaujmout i když zrovna nenapíše čistý horor. Stejně jako např. jeho Srdce v Atlantidě, i Jízda na střele mě dokázala zaujmout, vtáhnout a nepustit. Nechci tvrdit, že to je trochu netypický King, protože podobných příběhů o vnitřním boji hlavního hrdiny nebo hrdinky, o tom děsivém, odehrávajícím se spíše v jeho/její mysli, než v realitě, napsal více, ale ze všech těchto jeho příběhů (Geraldova hra, Holčička, která měla ráda Toma Gordona apod.) mě tenhle bavil nejvíce. Ale k filmu, Mick Garris není kdovíjak výtečný režisér, ale Kingovi docela rozumí, dokáže zachytit jeho styl a docela se mu to povedlo i tady. Sice mě občas rozčilovaly věčně se opakující Alanovy chmurné představy, přesto jeho vize nebyly ztvárněny špatně. Zezačátku je to trošku natahovaná nuda, ale od okamžiku, kdy se na scéně objeví David Arquette, to chytlo alespoň nějaké grády. Od filmové verze Jízdy na střele se evidentně nedá očekávat nic velikého, jako u jiných filmových verzí Kingovek, sice jsem literární předlohu nečetl, ale tak nějak mám pocit, že Garris ani nějak moc závažně zklamat nemohl. Průměrný příběh zcela průměrně zfilmovaný, nic víc, nic míň. V dobrém slova smyslu zcela zasloužené 2,5*. (04.08.2009)