Samuraj

Takeshi Kitano je pojem aj u nás a v Japonsku musí byť uctievaný ako malý Boh. Film dobre odsýpa, ale miestami som sa čudoval malým zvukovo-tanečným vložkám, ale ok. Chcel asi navodiť pocit, že slepí využívajú uši na 100%, ale tanečné číslo v závere mi už prišlo naozaj zbytočné. Bojových scén s mečmi tu je naozaj požehnane a sú poriadne krvavé, čo mi vyhovovalo. Medzi bojové scény dokázal Kitano vždy šikovne zakomponovať nejaké srandovné momenty a trochu ten krvák odľahčiť. Krv vážne strieka na všetky strany a počas filmu som sa niekoľkokrát musel prezliecť...80%. (23.04.2012)

Film s prvkami poetiky a peknou ukážkou japonských tradícií a samurajského prostredia. V niečom mi to pripomínalo klasický západný western, len omnoho krvavejší. Príbeh s naráciou tiež neboli na zahodenie, páčilo sa mi aj striedanie výjavov spomienok z minulosti s realitou. Najväčší obdiv však patrí zvukovej a hudobnej zložke, tie nemali chybičku, vďaka nim sa celkovú atmosféru podarilo násobne umocniť. Na druhú stranu mi prekážali tak rýchlo odbité súboje a prílišná digitalizácia. Aspoň od hlavného súboja som čakal pekný samurajský boj. Keďže to však bol úmyselný zámer režiséra, nezostáva nič iné iba to rešpektovať. U mňa aj napriek spomenutým subjektívnym výčitkám spokojnosť. 80/100 (29.04.2014)

Ani druhý film, ktorý som od Takeshi Kitana videl, mi neposkytol dôvod, aby som hodnotenie zdvihol nad tri hviezdičky. Samurajský príbeh rozdrobovali vedľajšie línie a za tie sekacie scény by sa nemusel hanbiť ani Tarantino. Akurát som pri nich nezachytil nadsádzku s trochou humoru. A bez tých dvoch ingrediencií mi to pripadalo viac trápne, ako zaujímavé. Dúfal som, že pri chýbajúcom leitmotíve počas filmu, príde aspoň ohromujúci záver. Namiesto neho prišiel záverečný stepový dupák, u ktorého som sa vzdal nádeje, že pochopím jeho zmysel. (25.03.2011)

„Samuraj“ je skutečným zjevením. Nenechte se mýlit mediální prezentací, trailerem a mnohými srovnáními s Tarantinovým Kill Billem. Zatôichi není „popkorňák“, není to film k požírání, je to spíše dobré filmové saké, které je nutné pít po malých douškách a vychutnávat. Labužnicky vychutnávat. Je to film o rytmu života, o sladkém stereotypu a harmonii, kterou je někdy třeba ochránit velmi brutálními prostředky. Slepý masér Zatôichi se doslova prošourá příběhem (je klasickým mýtem, který kráčí odněkud někam), zjedná nápravu zla a zase kamsi zmizí. Jenže mnohem více než "westernový syžet" je pro Samuraje typický laskavý humor, meditativní přemítání o lidských věcech a fenoménech japonské kultury. Pokud chcete něco vědět o japonské duši, kulutře a samurajské tradici, je Kitano tím pravým průvodcem. Souboje jsou jen třešničkou na dortu, brilantní, vpodstatě konzervativně realistické. A celý film je krásně pomalý, rozšafný, moudrý... Určitě nemá dar strhnout, ale rozhodně má dar potěšit. A to je z mého pohledu tak akorát. (10.04.2004)

Samuraj, stejně jako Kitanovy předchozí filmy, lehce a hladce střídá scény komické i vážné, brutalitu drsnou i vtipnou (=nadnesenou). Stejně jako Kitanův herecký projev, působí film skromně, mírně a vyrovnaně, čas od času je proložen něčím drsnějším, nebo naopak velmi vtipným. Hlavně nezaměňte Samuraje za Posledního samuraje, mohli byste být zaskočeni mnohem menší (ale za to uvěřitelnější a reálnější) výpravou. Na závěr mohu jen říct, že Takeshi Kitano je skvělý masér a jeho masáž se mi moc líbila. (16.04.2004)