Fahrenheit 9/11

Někde jsem četl trefný postřeh, že konspirační teorie jsou takovými pohádkami dospělých, s jednoduchou teorií a snahou najít zkratku pro vysvětlení složitých věcí. Moore takovým pohádkářem je, poutavým a zábavným, bohužel používajícím přesně ty zbraně, které vyčítá Bushovi. Demagogie a zjednodušování. Příkladem budiž jeho pohled na problém Iráku: Sugestivním hlasem prohlašuje, že "Irák nikdy nenapadl USA", to vše za doprovodu záběrů usmívajících se iráckých žen a malého iráckého chlapce, pouštějícího si dráčka. Navozuje tak pocit, že Irák byl před napadením šťastnou zemí, jejíž napadení bylo kriminálním činem. Pěkné, bohužel pan Moore opomenul, jistě zcela záměrně, několik podstatných faktů: Saddámova diktatura rozpoutala několik válek v oblasti Blízkého východu, napadla Irán, drancovala Kuvajt, zplynovala a jinými způsoby povraždila statisíce Kurdů, politické oponenty mučila a popravovala za přispění tajné policie Saddámových synů Udaje a Kusaje, kteří byli pro obyčejné Iráčany synonymem strachu, asi čtyřicetkrát ignorovala výzvu Rady bezpečnosti OSN atd. Kapka poháru trpělivosti přetekla a USA se opět iniciativně chopila, za trapného přihlížení tradičně neoperativní OSN a EU, role ČETNÍKA SVĚTA. Díky bohu za tuto roli, hajzlům se musí šlapat na paty (Miloševič před několika roky by mohl vyprávět). Ekonomické zájmy jsou pak logickým průvodním jevem, vždy budu stokrát raději, když bude ropa v rukouch demokratických států, než diktátorů typu Husajna atd. Jiným příkladem je Mooreovo poněkud nekorektní hraní na city v portrétu americké vlastenky, která přišla o svého syna a před Bílým domem dává průchod svým emocím, plným výčitek a slz. Jistě, smrt bližního je vždy bolestivá, té ženy mi bylo moc líto, ale svázat tuto smutnou skutečnost ke jménu Bush je tak trochu od věci. Každý, kdo se přeci dobrovolně přihlásí do armády, zákonitě nese i to nejvyšší riziko, to je prostě realita, smutná a krutá, ale nezbytná a platná pro armády celého světa. Inteligentní Moore to samozřejmě ví, ale proč nebýt v rámci politického protibushovského boje co nejvíce efektní, že ano. Oceňuji Mooreovu celoživotní snahu o nápravu věcí veřejných, proto se mi moc líbil jeho BOWLING FOR COLUMBINE, ale nemám rád, když mě někdo tahá za fusekli. Ovšem příznivci dnes tak v Evropě oblíbeného a trapně stádního "anti-ami" postoje, praštěných konspiračních teorií (oblíbený názor, že za útoky na WTC stojí americká vláda, CIA, možná snad i UFO) budou v sedmém nebi. Nu což, každému co jeho jest. PS: Sám moc konzervativnímu katolíkovi Georgu Bushovi a jeho "jestřábí" klace se jmény jako Rumsfeld a Wolfovitz příliš nefandím, inteligence zřejmě moc nepobral a dokážu si představit na jeho místě spoustu kompetentnějších kandidátů, nicméně to na mém názoru nezbytné "četnické" úlohy USA ve světě nic nemění. (12.09.2006)

Fahrenheit 9/11 je doposud nejúspěšnější a tím pádem i nejvlivnější Moorův film. Je tomu cele prodřízen. Byl stvořen, aby oslovil běžného amerického konzumenta. Proto neopakuje sofistikovaný přístup svého předchůdce, narozdíl od Bowlingu není pomalu se skládající mozaikou fakt a příběhů, které vyústí do velmi působivé myšlenky. Je ilustrací počáteční teze. Demagogií a propagandou. Ovšem – přiznanou. Je protiváhou oficiální mediální prezentace osoby a politiky George W. Bushe, a právě proto užívá do značné míry zbraně propagandy oficiální. Zkratku, příval fakt, jednostranný pohled. Jímavé příběhy. Slzy. Emoce. Patos. Nejprve dostanete na tácku myšlenku generalizovanou, posléze dokreslenou patřičně jímavým a citově vyděračským příkladem. Naštěstí je tu stále Michael Moore, člověk s humorem a takřka haškovským citem pro absurditu situace, na kterou se nemá okatě ukazovat, ale která se má dovést do důsledku. Člověk s citem pro groteskní efekt hudby, glosy, ale i nekomentovaného záběru. Buřič a anarchista, který možná stojí na extrémním protipólu, ale přesto je pro současnou Ameriku nezbytným glosátorem (i manipulátorem). Naštěstí je tu George W. Bush, idiot a rozený klaun, přesně korespondující se Švejkovým výrokem: já mám hrozně rád, když lidi blbnou na kvadrát. Jeho blbnutí na kvadrát je žel na jedné straně vtipné, na druhé straně nebezpečné, protože se ve svých principech nápadně blíží konceptu strachu a věčné války z Orwellova 1984... Fahrenheit 9/11 rozhodně není tak kvalitním dokumentem jako Bowling For Columbine, chybí mu jeho komplexnost i inteligence. Je prostě úpornou snahou odkrýt začerněná místa v dokumentech historie. Nutnou shanou. (22.09.2004)

S Michaelem Moorem mám (kromě postavy) společného to, že nemám rád George W. Bushe, takže po této stránce mě to zklamat nemohlo. Taky musím říct, že první část filmu (před válkou v Iráku) je mnohem, mnohem lepší než ta druhá, kterou tvoří jen slzení prostříhávané s vojáky. Ale ta první část... mmm, nemám rád Bushe, nemám rád Bushe a tohle je další voda na můj mlýn... Ale Bowling zůstal nepřekonán. (13.04.2006)

Je to zábavné, je to vtipné, nenudí to.... Lže to, se skutečností to nakládá, jak se zrovna hodí a ideologickou nalejvárnu to vydává za dokument.... Co je to? (Aneb pokud má být Michael Moore novým typem investigativního novináře, pak se věru bojím o osud naší planety). Porotci v Cannes se tentokrát řídili svými politickými preferencemi; vytvořili tak nebezpečný precedens a poškodili pověst festivalu. (13.02.2006)

Jednostranný a jasně zaměřený pohled na USA a její vedení, na 11. září a následný boj proti terorismu, manipulaci s veřejným míněním, ekonomicko-politické propletence, invazi do Iráku atd. Ano, Michael Moore kašle na objektivní pravdu (btw může být vůbec pravda objektivní?) a hlasitě nám předkládá svůj názor na George Bushe a jeho přisluhovače...V tomto ohledu "Fahrenheit 9/11" nevystupuje z vod průměru - nesnaží se totiž vyvolat diskuzi, pouze předkládá předžvýkaná fakta a pseudofakta. Což je problém - ale to by Mooreův film nesměl být sakra dobře natočený, sestříhaný a velmi zábavný...Ale nejvíc mě stejně zaujal příběh "pravé americké matky", jejíž syn padl v Bagdádu. Je (opět) zajímavé sledovat krutost a nesmyslnost války a to, jak jedna tragédie může otočit něčí hodnotový systém o 180 stupňů - emocionálně se jedná rozhodně o nejsilnější část "Fahrenheit 9/11"...Na závěr bych chtěl dodat jen jednu věc : Michael Moore sice stvořil čistě účelové dílo srovnatelné s propagandou s jejíž pomocí pracuje i George Bush jr. a spol., ale s jedním podstatným rozdílem - Moore nemůže na základě svého vidění světa vyslat vojáky na druhý konec zeměkoule, aby tam "šířili demokracii". (13.09.2006)