5x2

Zajímavý experiment. Každá z těch pěti epizod začala vcelku standartní situací, ale po chvíli se ubrala nějakým nečekaným směrem. Vyprávění od konce kupodivu nepůsobilo příliš rušivě a film mi utekl jako voda. Obsazení není tak hvězdné jako v předchozích Ozonových filmech, ale je stejně kvalitní (obzvlášť Valeria Bruni-Tedeschi). Pokud by mi autor umožnil pochopit motivace k jednání svých postav, bylo by to za pět. (05.03.2005)

Fešně vystrojená úvodní pětina nedokáže přebít čistou formálnost celku a duchaprosté scenáristické zkratky. Ozon si při šplhaní do výšin zajímavosti podkopl stylem zpětného vyprávění žebřík a nezbylo mu tak místo ani na pointu (z kýčovitého západu slunce ční leda bezradnost), ani na prokreslení charakterů (nepochopil jsem motivaci ani jedné z postav). Pokud to byla jen odpočinková stylovka, doufám že Ozon brzy nabere zpět svůj umný vypravěčský dech. (16.01.2005)

Hodně smutný film o tom, jak se v každém vztahu ty dva jen míjí a těžko se hledá rovnováha, kdy by si neubližovali, ale prostě se jen měli rádi. Jen tak. Výborné herecké výkony, výborná hudba, příběhem mi film připomněl české Paralelní světy. Podle ohlasů tady film spíše ocení melancholičtější ženská polovina :-) (15.05.2006)

5x2, do tohoto součinu je citlivě vkódováno pět krátkých retrospektivních zastavení v životě jedné dvojice, pět pečlivě propracovaných dějových epizod odkrývajích proti toku času vztah Marion a Gillese, sledujeme pět jako by filmových nápověd, promyšlených indícií, se kterými by asi měl vnímavý divák vystačit a i přes takovou vypravěčskou úspornost pochopit nevyhnutelnost právě takového konce, tedy filmového začátku, můžeme si domýšlet jaké ty jejich společně prožité roky asi byly, opravdu nádhera, i když hodně trpká, přesto zřejmá nádhera, poučná, hodná hlubšího zamyšlení, právě s ubíhajícím dějem jsem si stále ostřeji uvědomoval tu nevyhnutelnost konce jejich vztahu, tu nezvratitelnost, vycházející již z počáteční povahové nesourodosti obou, ten přehlížený nesoulad, ti dva nikdy neměli být spolu, měli se bez zájmu minout, ale osud jim připravil jiný životní scénář. (07.07.2012)

Tím, že děj začíná v okamžiku, kdy je všechno skončeno a podepsáno, umocňuje to atmosféru zklamání (znásilnění ex-manželem těsně po rozvodu a jeho následující otázka „Nechceš to ještě zkusit?“ mně nadlouho uvíznou v paměti!) A postupné propracovávání se k tomu prvotnímu závanu porozumění, přes všechnu bezohlednost, chvastounství, lhostejnost. Škoda, že údernost mají hlavně úvodní dvě epizody. Nezbývá mi, než Marion ( Valeria Bruni-Tedeschi podává naprosto věrohodný výkon) popřát ať se jí po rozvodu daří lépe než v manželství :-). (06.07.2005)