Dlouhé loučení

Bezpochyb nejlepsi film Roberta Altmana. Elliot Gould je v roli Philipa Marlowa geniální, připaluju si jednu od druhé, pomalu proplouvá dějem a flegmaticky chrlí hlášky a svoje "Its okey with me ..." řiká se stejnou kadencí jako odhazuje vyškrtané zápalky. Tohle není film pro každého, ale pokud máte rádi pomalé kriminálky, tohle vás dostane. A Arnold Schwarzenegger tu hraje roli kníratého bouchače, neskutečné natěšeného uštědřit Marloweovi lekci, což mu nakonec nevýjde ... (12.08.2007)

Soukromé očko se dostane do potíží když vyšetřuje vraždu manželky jeho přítele.Do toho se připlete jeden mafián co má jako jednoho z ochránců začínajícího Arnolda Schwarzeneggera.Film je průměrný a nebýt účasti Arnolda tak o něm asi ani nevím.Chtěl jsem dát menší hodnocení,ale závěrečná scéna byla dobrá a věřím tomu,že v dnešních filmech by se už asi nenatočila.Za mě tedy 50 % a tři hvězdy. (19.03.2015)

Netypická Chandlerovka, typická Altmanovka. Altman sabotuje zápletku seč může (nebo přinejmenším si jí nevšímá) a prochází mu to dokonale. Druhé zhlédnutí jsem záměrně odkládala až po přečtení předlohy; až teď jsem si tak mohla obé vychutnat, i když pořád ne naplno. Už intro s kočkou (On má holku a já mám kočku...) dává tušit, že nepůjde o otrockou adaptaci, tento dojem sílí s každou další scénou (moje nejoblíbenější: Marlowe chvátá za autem Eileen) a jestli jsem pořád v koutku duše doufala, že se Altman "umoudří" a Chandlerovy předlohy se aspoň v něčem přidrží, tak závěr mě dodělal. "Nesedne každému" zde platí víc než kdy jindy. It's okay with me. (01.10.2013)

R. Chandler byl v době natočení filmu Dlouhé loučení už 14 let pod zemí, což bylo zřejmě jeho štěstí, protože by ho tenhle film asi do hrobu dostal! Takhle zprasit jeho nejlepší povídku (Dlouhé loučení s Lennoxem - The Long Goodbye), no to už chce velkou dávku břídilství nebo drzosti, chcete-li! Že se nedrží autoři filmu přísně dějové linie, no budiž! Ne všechno lze převést na filmové plátno a film má jiné způsoby, jak zprostředkovat zápletku. JINÝ PŘÍBĚH, JINÝ KONEC !!! Kdo nečetl, neví. I tohle bych dokázala odpustit! Ale že z Marlowa udělali takového kašpárka, to je neodpustitelné! Z Phila Marlowa, o kterém sám Chandler napsal: „Těmi ošumělými ulicemi musí kráčet muž, sám morálně neošumělý, muž nepošpiněný a bez bázně. Takovým mužem musí být detektiv v tomto druhu příběhu. Je hrdinou, je vším. Musí být celý muž, normální a přitom neobyčejný muž. Je osamělý a je hrdý tím, že s ním budete jednat jako s hrdým člověkem, nebo budete velmi litovat že jste ho kdy spatřili… Myslím, že kdyby takových jako on existovalo víc, dalo by se ve světě žít mnohem bezpečněji, a přitom ne tak nudně, aby nestálo za to v něm žít.“ Tohle byla jen nehezká parodie! Tak díky - víckrát NE! (20.04.2021)

Altman ve své podvratné adaptaci klasického noiru Raymonda Chandlera přesazuje dějiště ze (zdánlivě) vizuálně i hodnotově černobílých 40. let do raných sedmdesátek s jejich křiklavostí, mnohoznačností, paranoiou a sebestředností. Z ikonického soukromého očka Philipa Marlowa se tak stává anachronismus proplouvající prostředím, do kterého vědomě nezapadá. Na Atmanově "Dlouhém loučení" bývá vyzdvihováno, že vyobrazuje dobové Los Angeles. Jenže se navzdory mnohým postavám z různorodých kruhů nejedná o ekvivalent režisérových vrcholných fresek typu "Nashville" ani o okatě absurdní sebereflexivní frašku jako "Brewster McCloud". Tady je vše podřízeno nabourávání konvencí a odhalování nepatřičnosti filmové "reality" hollywoodských produkcí. Marlowe tedy není pouze zástupcem přežitých hodnot, ale navíc i relativně pasivní a nevědoucí figurkou ve hrách a zájmech okolních postav. Ještě než zazní závěrečná zesměšňující odrhovačka "Hooray for Hollywood", která definitivně podtrhne židli jakékoli noirové zasmušilosti, prošpikovává Altman vyprávění řadou dalších zcizujících elementů - počínaje imitátorským vrátným přes všemožné další nepatřičně se chovající žánrové postavičky až po titulní song, který se do filmu vkrádá v různorodých aranžích a za roztodivných diegetických okolností. Nekonvenční uchopení se projevuje také v bravurně originální kameře, která zásadně zůstává v pohybu a spolu s inscenací a improvizací jednotlivých scén na sebe často strhává pozornost. To vytváří nejen nápadité a neotřele řešené záběry, ale také definitivně bourá základní pravidlo klasického Hollywoodu, že film nemá na sebe upozorňovat a nesmí diváky vytrhávat z vlastní budované iluze. Altman coby solitér a paličatě osobitý tvůrce se tu s velkolepou poťouchlostí ostentativně rozloučil s konvencemi studiových produkcí, a to navíc na prostoru studiové celovečerní zakázky. Když na tuto hru divák přistoupí, skýtá "Dlouhé loučení" spoustu nenápadně groteskně vychýlené a v jádru ryze anti-divácké metažánrové zábavy. (12.02.2023)