My Best Friend's Birthday

Samo o sobě tohle půlhodinové torzo není skoro o ničem, ale pro fandu Tarantina je to něco jako základní kámen. Vidíme jeho postupy v začátcích a nutno dodat, že se zase tak moc nezměnili. MBFB je samořejmě narvaný spoustou odkazů (i na sebe K-Billy's Supersounds of 70's, Aldo Ray atd.), hlášek, vtipných scének, výborné hudby a samozřejmě Elvise. Vždyť sám Quentin jak by mu z oka vypadl. - Mně byly tři, ale pamatuju si to jako by to bylo včera. Zničeho nic jsem měl tíživý pocit, jako temný mrak vznášející se mi nad hlavou. Chtěl jsem se zabít. Opravdu jsem se chtěl jít zabít. Chystal jsem se napustit si vanu horkou vodou a podřezat si žíly. Fakt jsem se chystal... Opravdu, chtěl jsem to udělat! Na tříleté děcko docela depresivní uvažování. A víš co mě zachránilo? "The Partridge Family". Když běželo "The Partridge Family", hrozně jsem to chtěl vidět. Tak jsem si řekl OK, nejdřív se dodívám na "The Partrige Family" a pak se zabiju. (15.05.2010)

To bolo úžasné !!!!!! Teraz už viem odkiaľ pochádza K-Billy's Super Sounds of the Seventies. Nachádza sa tu úplne všetko čo mám na Tarantinovi rád. úchvatné dlhé prirodzené dialógy akoby vystrihnuté s krčmy, mnoho zaujímavých postáv hrajúcich v podstate bežných ľudí v bežných situáciach. True Romance+Reservoir Dogs+Kill Bill to je My Best Friend's Birthday. Na to v akých barbarských podmienkach vznikal tento film je to absolútne dokonalé. Dumanie o filmoch a hudbe v tomto podaní nemá chybu. Hudba, bolo jej síce málo ale aj tak, bola tá správna Tarantinovská. Vo svojej podstate sa tento maník s videopožičovne nikdy nezmenil.. Mení sa iba rozpočet jeho filmov.. Dávam plné hodnotenie už iba za fantastický výkon samotného Tarantina.. (28.04.2014)

Hodnotenie je iba za tu cca 36min. verziu - to jest toho, co zostalo z celeho filmu, ked druha polovica bola znicena pri poziari v labaku. Z filmu je vidno, ako sa Tarantino uz vo svojej prvotine ucil niektorym scenaristicko - technickym grifom (napr. dialogy, dlhe zabery), ktore potom doviedol do dokonalosti v neskorsich projektoch. Viaceri zo zucastnenych viackrat silno herecky prehravaju, takisto tempo pribehu nie je vyvazene - obcas pokrivkava a zvyraznuju to aj chybajuce sekvencie. Ale su tam sceny, ktore stoja za zapamatanie a jasne identifikuju jeho lasku k filmu tak hodnotnemu, ako "undergroundu". Za vsetko hovori napr.: 1) kung-fu suboj s imitaciou pohybov Bruce Lee a orlieho kopu z Karate Kid I., 2) nadrogovany Tarantino (resp. jeho postava Clarence) pracujuci v radiu K-Billy !!!! (vid Reservoir dogs), 3) rozhovor medzi Clarencom s nausnicou v uchu a predavacom v obchode o soundtrackoch, Elvisovi (samotny Tarantino je v jednej scene vyrazne oblecenim stylizovany do jeho odoby), Marlon Brandonovi 4) prvu noc na vlastnu past pracujuca call-girl, pre ktoru bola inspiracia na toto povolanie postava Nancy Allenovej z DePalmoveho Dressed to Kill - v istych kruhoch uznavana ako majstrovska "vykradacka" Hitchcockovho Psycha. Vysledok teda mozno doporucit hlavne ako studiu reziserovych zaciatkov. (14.10.2004)

Začátky tvůrčí geniality, tady se nedá hodnotit snímek, tady se hodnotí Quentinovo první a oficiální dílo. Už od prvních dialogů jde poznat, že to režíruje "magor z videopůjčovny". Zbytečné mluvení a mluvení a vlastně se ve filmu nic zajímavého neděje. Nejlepší scéna je, jak Quentin mluví s cukrářem o tom, jakého chlapa by si vybral. Podobný menší proslov je i v Gaunerech. Skvělé! (13.02.2013)

Těžko hodnotit tento nedochovaný kousek, nakonec jsem se rozhodl pro tři hvězdy. Tarantinův styl byl tehdy ještě v úplných plenkách, přesto jsou jeho zárodky jasně cítit. Film, který se dá rozhodně označit přívlastkem amatérský, doporučuju jen skalním fandům (kteří si také nejvíce užijí mnoho skrytých narážek a propojení s dalšími Quentinovými snímky - K-Billy, Aldo Ray, postava pasáka jak Samuel Jackson...) (26.11.2011)