Manderlay

Všichni o všem a nikdo o ničem - převýchova k demokracii podle Triera. Film, který dokáže být nad věcí, takže vyvolává současně smích i mrazení v zádech. Grace ani po zkušenostech z Dogvillu nezanevřela na snahu napravovat svět (anebo její snaha pramení právě z oněch zkušeností?) a když narazí na otrokářskou osadu, možná to v prvém okamžiku skutečně není vlastní prospěch, co ji přiměje zůstat. S kapitálem v podobě čtyř gangsterů a naivního úsměvu začíná bourat po staletí zažitý systém a prosazovat svou vlastní představu spravedlnosti. „Tohle je demokracie?“, ptá se nechápavě muž, jehož hlasitý smích byl „valnou hromadou“ shledán za závadný. Ano, takhle nějak vypadá demokracie ve své ryzí podobě, při prostomyslném (i když dobře míněném) dělení na věci dobré a špatné, na činy správné a nesprávné, na černé a bílé. Jak postupně vychází najevo pošetilost Graciina počínání a o paralele k americkému obsazení Iráku nemůže být pochyb, Trier začíná některý motivy zbytečně rozmělňovat a vše završí návodným vysvětlením principu „dobrého zla“. Nehledě na tuto atypickou vstřícnost (neřkuli podlézavost) k divákovi a trapně explicitní plivanec do tváře americké demokracie v závěrečných titulcích, Manderlay je chytrým a pro svou podvratnost také nebývale zábavným snímkem. Bryce Dallas Howard navíc dokázala úspěšně převzít štafetu po Nicole Kidman a ženu žijící v domnění, že má a může všechno (jenže moc není všechno), obohatila o několik nových tváří (její sexuální náruživost lze chápat jako sebestřednost západních a své zájmy hájících států). Budete mít nad čím přemýšlet. 85% Zajímavé komentáře: Eodeon, Morien, Radko, k212, Martyr (09.06.2010)

Z mého pohledu o hodně horší než Dogville, který vskutku překvapil jak svou formou, tak také Nicol Kidman. Obsazení Bryce Dallas Howard bylo ranou vedle (nic proti jejímu herectví, ale do této role se mi prostě nehodila, neboli "zkrátka jsem jí nevěřil"). Délka je přemrštěná a některé scény vyloženě samoúčelné (a už mě sere, jak režisér trápí své hrdinky). Rozhodně zatím nejhorší Trier, kterého jsem viděl. 50% (11.01.2008)

Zdaleka ne tak úderné a nacuckytrhající jako Dogville. Rozdíl vidím nejen v síle příběhu, ale i v efektu strohé formy - v Dogville tak mrazivě kontrastující s košatostí myšlenky. Opakovaný "vtip" už zkrátka není vtipem. I tady Grace učiní zkušenost, ale tentokrát ji to nestojí kůži, jen rozčarování z marnosti svého snažení a je s podivem, že po tom všem dokázala mít ještě víru v lidi a chtěla jim pomáhat. Děvenka se zvláštním jménem - Bryce Dallas Howard - v hlavní roli se mi moc líbila. (22.09.2006)

(Komentováno pod vlivem semináře předmětu Film a politika, dvou řezaných Ferdinandů a rozepsaný bakalářky s jádrem v etnický diverzitě Etiopie.) Triera neznám. Neznám jeho filmovou tvorbu, jeho politický názory, jeho životní filozofii, jeho cokoliv. I kdyby však byl jinak stokrát misogyn, nesporná hloubka tohohle díla je vážně naprosto univerzální. --- Čim mi Trier udělal speciálně radost? 1) Vyobrazil pro mě jednoho z nejodpudivějších pokrytců v dějinách kinematografie. Když Grace poprvý dorazí na místo činu, pohoršuje se nad předsudky, s nimiž je neustále konfrontována; a přitom celej svuj idealistickej konstrukt vystaví na jednom gigantickym předsudku, že by černoši bez přítomnosti pevný ruky bělošky absolutně netušili co si počít a jak se vůbec základně chovat. Zároveň Grace neustále mluví o Afričanech jakožto o jednom národu či snad rase; a přece se zezačátku dušuje, že chce každýho obyvatele Manderlay vnímat jako jednotlivce. Bojí se, že by se s černochem jako zaměstnancem zacházelo na chlup stejně jako dřív s tim samym černochem se statusem otroka; a přitom sama výměnou za jednoho právníka nabízí jednoho Vigga - jako by je snad měla za nějaký neživotný artikly. A tak dále. Hnus. 2) Trier nádherně postihl nulovej smysl pro zodpovědnost těhletěch čistokrevných LibDem kašpárků, stejně jako i nevyhnutelnost jejich kontinuálního zrazování vlastních ideálů. A to jakože fakt NÁDHERNĚ. 3) První pohled na "nový" Manderlay mi svou evidentní symbolikou navodil nepříjemnou husí kůži - bývalí otroci působili přesně tak, jako by byli odpradávna vězněni ve výběhu zoologický zahrady. Ale i tahle alegorie měla, zdá se, svuj vyšší smysl; však to byla právě Grace, kdo (na rozdíl od černochů zcela nekontrolovaně) v jednu chvíli nedokázal potlačit obyčejný zvířecí pudy. Hádám, že nemusim na plnou klávesnici psát kdy přesně. 4) Řád ve společnosti > svoboda jedince. 5) Pointa ve stylu "na posranýho i hajzl spadne" mi pak (nejen) pro tohle všechno výsostně sedla. GENIÁLNÍ! --- V nejbližších dnech mám nad timhle majstrštykem zauvažovat na prostoru pěti normostran. Proto se tu nebudu dál vyčerpávat a případný zájemce o mý další bludy s dovolenim odkážu do pošty. Zde už snad jen ... z protisměru hnedka hurá na Dogville!! (04.03.2014)

Druhá část trilogie, která se rozhodně nemá zač stydět! Oproti prvnímu dílu jí ovšem něco chybí..chybějícím článkem je Nicole Kidman (výkon Bryce Dallas Howard je sice vynikající, ale k Nicole jí chybí ještě pár schůdků), pestřejší příběh (připadá mi, že u Dogville se děj rozvíjel postupně, a více gradoval..oproti tomu v Manderlay, i přes několik nečekaných zvratů, jsme byli do všeho uvrženi příliš brzy) a prostředí filmu (u Dogville mi připadalo mnohem komornější, což u snímku tohoto typu musí být, a klaustrofobní, to mi u prvního dílu skoro až nahánělo husí kůži)! I přes tyto výtky rozhodně výtečný film! :) (05.01.2006)