Na stopě

Více méně zdařilá komediální taškařice, jež paroduje detektivky Agathy Christie či příběhy Sherlocka Holmese, protknutá suchým humorem a nemístnými dvojsmysly proti bontonu. Jako situační komedie ještě celkem obstojí. Překvapuje mne, že autorem scénáře je John Landis, jehož osmdesátkové pecky přímo zbožňuji, jelikož Stopa má zásadní trhliny již v expozici filmu. Scénu otevírá graciézní Tim Curry na panském sídle (jenž zvenčí nápadně připomíná sídlo Dr. Frankenfurtera z Rocky Horror Picture Show, ve kterém Curry rovněž zářil) a postupně jsou představovány další hlavní postavy. Ty byly na panství pozvány pod blíže neurčenou záminkou, všem je ale jasné, že osudy postav protíná společný jmenovatel - jejich hostitel. Zápletka tak velmi nápadně připomíná o devět let starší britský snímek Vražda na večeři. S ním má Stopa společného více než Eileen Brennan v hereckém obsazení - jsou to kostýmy, výprava, hudba, částečně i zápletka, způsob vyprávění i alternativní konce. Zatímco ve Vraždě na večeři se představí ikoničtí Peter Falk, Peter Sellers či David Niven, ve Stopě se v milé roličce objeví Christopher Lloyd. Narozdíl od Stopy ale Vražda na večeři má přinejmenším přehlednější expozici, motivace postav jsou čitelnější, stejně jako jejich charaktery. Ve srovnání s Vraždou na večeři není Stopa ani tak zdařilou parodií na detektivní žánr, jako spíš nepřehlednou taškařicí, která postrádá narativní vývoj a působí poměrně zamotaně. Jaký byl konec pana Broddyho a kdo koho vlastně zabil už je v konci celkem jedno - tři různé konce jsou více než dost. (24.12.2016)

Tematicky podobnou klasiku v podobě "Vraždy na večeři" (1976) to sice nepřekoná (už kvůli skvělému hereckému obsazení a slavným detektivům), nicméně zábavy si přátelé detektivního žánru užijí i tak vrchovatě. Opět zde máme husí kůži nahánějící venkovské sídlo a opět pestrou směsici postav, každá má své tajemství, všechny něco jistým způsobem spojuje a nikdo si nemůže být jistý kdo z nich je vrah. Ztvárnění postav bylo výborné a napětí mne neopustilo až do konce (ehm vlastně konců). Musím pochválit též český dabing. (01.08.2016)

Příjemná, vtipná a hodně ztřeštěná detektivka. Skvělý Tim Curry v hlavní roli. Na DVD neobvyklé tři konce s různým rozuzlením. Jediné co mi vadilo, bylo provedení děje. Divák sleduje vždy jen některé postavy, takže často neví co dělají ostatní. To časem způsobí pocit odevzdanosti, kdy nejsme absolutně schopni odhadnout, kdo v domě páchá zločiny. Takže po závěrečném odhalení může divák jen konstatovat, že to tak asi bylo, ale z děje to poznat bohužel nemohl. Při podrobnějším zkoumání děje a záběrů filmu navíc můžeme najít několik drobných logických chyb, které pak v kontextu jednotlivých možných konců nedávají smysl. Také ve scéně, kdy po zhasnutí dojde k první střelbě, náleduje po rozsvícení záběr na Tima Curryho, kterého už ve zbytku scény vůbec neuvidíme, přestože kamera zabírá místa, kde by měl logicky z hlediska prostoru i děje stát. (14.11.2006)

Tak tohle vážení, byla paráda. Vražda na večeři se mi nakonec asi líbí stejně o něco víc (jaký štěstí), ale tohle, tohle byl i přes tu nespornou podobnost s již zmíněným filmem a mnohokrát ohrané téma, ale sakra originální, hlavně pro ten fantastický trojkonec, to se opravdu nevidí často. Fantastické prostředí (silueta domu je moc působivá), zajímavé charaktery, vynikající Tim Curry, jehož komorník oprvdu stojí za zmínku, hlavně v závěrečné vysvětlovačce, kde lítá po celým baráku. Zápletka je vtipná, svižná, parádně zahraná, opravdu to stojí za to. Kdo by to řekl, že Cluedo může být zfilmováno, a ještě takhle skvěle. Naprostá fantazie, orgie pro milovníky detektivek, vynikající komedie se svižným dějem. A ten konec opravdu stojí za to. Sice mám osobně radši Vraždu na večeři, ale Stopa už jí šlape na paty, tahá za ruce a bere pod krkem, A i přes nespornou podobnost jsou oba filmy vlastně dost jiné. Výběr favorita je na vás, ale já se určitě na oba filmy podívám brzy znovu. 100% a velmi neamerický kus, že? (23.03.2014)

Jeden až žasne, co si ti distributoři ve svých oficiálních textech vymýšlejí. ;-) Stopa není adaptací divadelní, ale deskové hry, jako jsou Monopoly nebo Dostihy a sázky. Hráči si vylosují role, vražedné zbraně a tak dále. Proto taky není předem jasné řešení případu a identita vraha. Udělat z toho film je bezpochyby zajímavý nápad, ale zvolený způsob adaptace je tak silně poplatný filmu Vražda na večeři, že to nemůže být náhoda. Copak to základní schéma, to zkrátka vychází z úhledných konstrukcí staromódních detektivek, kde jsou postavy rozestavěny jako figurky na omezeném poli šachovnice a vrahem tudíž musí být jedna z nich a nikdo zvenčí. Takové podobnosti se nelze vyhnout. Jenže podobná je i hudba, výprava, kostýmy, způsob vyprávění a podání dějových zvratů. Kdyby nešlo o kulisy, skoro by to vypadalo, že Stopa byla natočena i ve stejném domě jako Vražda na večeři, jen s přestavěným nábytkem. Neřekl bych ani popel, kdyby byl film i stejně vtipný. To bohužel není. Slovní humor je instantní - jde převážně o bonmoty, které nejsou svázané s dějem a mohly by si je vyměňovat úplně jiné postavy řekněme v nějakém sitcomu. Situační humor je o něco lepší, ale výrazně řidší. Protože ve většině filmu je celé hlavní obsazení pěkně pohromadě, často dochází k momentům, kdy dobrá polovina herců nemá co hrát a tento fakt zastírá koulením očí, křikem, pobíháním a podobně. I tak je to mírně nadprůměrná komedie. Jen je zkrátka o dvě třídy slabší než Vražda na večeři. 60% (29.09.2010)