Umění musí bolet

Příjemný filmek, ve kterém sice neukázal Terry Zwigoff svojí nejlepší formu, ale i tak si myslím, že se jedná o krásnou komedii. Herecké obsazení a jejich výkony mile překvapily. Samotný film se sice na první pohled podobá teenagerským sra*kám, ale jde mnohem dál a svojí vlastní, umělečtější formou. (14.01.2008)

Režisér Terry Zwigoff začal nádherným filmem Přízračný svět a pak se jeho kariéra začala ubírat směrem dolů. Od průměrného Santy jde na nižší úroveň a je to velká škoda. Přestože Art School Confidential je nezávislým nízkorozpočtovým filmem, tak mě velice zklamal a je to filmovým důkazem, že umění opravdu může bolet. A že to byla tvrdá rána pod pás. (15.01.2011)

Zcela náhodu jsem tuhle pro mě naprosto neznámou komedii objevil na HBO a celou hodinu a půl jsem se nahlas smál. Už dlouho jsem neviděl tak výbornou a přitom originální komedii, která však plní i určitá morální poselství. Není se čemu divit, produkce Malkovich, účast jeho samotného, A.Huston a S.Buscemiho zaručuje kvalitní zábavu. Některé hlášky se mi hluboce vryly do paměti. (15.09.2008)

Nebýt konce, byl by to poměrně iritující snímek o netalentovaném tichošlápkovi, co sní o tom, že bude nevětším umělcem 21. století, přičemž jeho představy o umění spadají kamsi do novověku... závěr si naopak velmi vtipně pohraje s tím, dle čeho se určuje kvalitní umění (a - byť nenápadně - rýpne si do těch divných současných estetických teorií typu institucionální teorie umění) a podobně si pohraje i s naplněním klišé potřebných k romantickému happyendu. Je to o to silnější, že hrdina, který obětuje vše (nikoli však kvůli tomu být velkým umělcem, ale skrze bytí velkým umělcem si chce pouze získat dívku svých snů) a netuší, že tak vůbec nemusel činit.... tragédie s romantickým "happyendem"? Proč ne? SPOILERY: Fakt, že netalentovaný mladík ukradne cizí malby, které však dojdou docenění pouze díky tomu, že jej (místo skutečného autora a pachatele) usvědčí z vraždy a navíc mu umožní malovat dále své romanticky jalové portréty, protože kousky od umělce, co čeká v cele smrti na křeslo, půjdou na dračku, opravdu zajímavě míchají škatulkami originality, autentičnosti a vůbec toho, co a proč je považováno za dobré (či dobře prodejné?) umění. (06.11.2009)

Procházka kteroukoli galerií současného umění naznačí smutnou skutečnost: na těch školách to zřejmě musí vypadat, jak film zobrazuje, když konečným produktem je to, na co užaslý návštěvník vyděšeně hledí. 1) Vlastně jsem se na film díval kvůli 21letému Maxi Minghellovi (Jerome). Roztomilý Malkovich taky neurazil. 2) Protože nevýrazný příběh studentů a poměrů na škole by asi nestačil, přihodil scénárista ještě pár mrtvol stejně jako když přihodím k jídlu trochu koření. 3) Snímek nabízí i intelektuální myšlenky. Zkuste přijít na to, co říká třeba tato: It has the singularity of outsider art, though the conscious rejection of spatial dynamics could only come from an intimacy with the conventions of picture-making. 4) Ale něco jsem se dozvěděl. Jak se stát umělcem? In order to be a great artist, you simply have to *be* a great artist. There's nothing to learn. So... you're all wasting your time. Go home. 5) Zajímavý koment: UncleG*****. (07.08.2016)