Pět ďáblů

Exarchopoulos nikdy nepremárni príležitosť trochu sa pred kamerou polesbiť, hlavne, že to má mušľu a aspoň trochu sa podobá na antropoida. Film obsahuje malé intrigy, ktorých koncept sa nikdy nenaplní. Mieša žánre ako barman šejkrom a nakoniec je z toho málo šťastná melodráma. Názov filmu neodkazuje na príbeh, ale na jazero, pri ktorom hlavné postavy žijú a tých je presne 5, takže v tom je istá paralela. (21.03.2023)

[KVIFF 2022] Takový nenápadný filmík, který ale dost originálně pojímá téma, které tu je už dlouho stejně jako s motivy. Od prvního obratu už nějak vím, kam film asi bude směřovat, ale tvůrci alespoň dokážou překvapit samotným koncem, který není v roli onoho předpokladu. Jinak dobře natočeno v hezké lokalitě bez potřeb rozumovat. Podařené. (10.07.2022)

Pět ďáblů lze číst jako metaforu o šestém smyslu dětí, které jsou schopné vycítit věci, jež dospělým zůstávají skryté, i jako zamyšlení nad zacyklenými lidskými vztahy, jež nelze racionálně zkrotit. Můžeme si s partnerem pořídit dítě, které nadevše milujeme, ale to ještě neznamená, že jsme si vzájemně souzeni a musíme spolu zůstat až do smrti. Film sice stylisticky nevybočuje k experimentům, které představa časových návratů vyvolaných čichovými reakcemi přivolává, ale podává vtahující příběh jedné zdánlivě obyčejné rodiny, jejíž členové dostávají díky lehce fantaskním událostem druhou šanci. Závěr je interpretačně bohatý a Léa Mysius pracuje s nadpřirozenými motivy i humornými vložkami zcela přirozeně a účelně… Byl jsem po celou dobu příjemně vtažen a zdaleka ne jen zásluhou Adèle Exarchopoulos, do níž jsem se zase jednou po Životu Adele stačil pětkrát zamilovat a třikrát jí propadnout. Zraje jako víno. (03.07.2022)

Zvláštní film se zvláštními postavami. Čekala bych více thrillerových a hororových prvků, místo toho jsem dostala rodinné drama o šikanované dceři a matce s kostlivcem ve skříni, které mě bohužel kvůli zmiňované nesympatičnosti postav vůbec neuchvátilo. Konec vyzněl do prázdna a taky nemám ráda, když se během celého filmu nedozvím odůvodnění názvu filmu, chm. (31.07.2022)

Dievčatko s vlasmi ako niečo medzi čiernou cukrovou vatou a hajzlovou kefou má lepší čuch ako lovecký pes. Naučila by som ju hľadať hľuzovky. Okrem iného čarodejnica. Neznáša otcovu sestru a nie je spokojná s tým, že maminka je lesba. Takže usilovne varí havrany a ští do lektvárov. Pomocou toho vidí do minulosti, takže sa dozvie, čo za motanica sa tam diala. Nakoniec vysvitne, že zatiaľ čo ona vidí do minulosti, jej teta videla do budúcnosti, proste taká motanica. Ale celkom fajn a hudba k tomu sadla, ale bolo jej tam na môj vkus priveľa. (26.03.2023)