Kabinet kuriozit Guillerma Del Tora

Guillermo del Toro se na Netflixu vytasil s velmi solidní hororovou antologií, kde dal prostor v žánrové kinematografii jen krátce zaběhlým tvůrcům, a ač kvalita jednotlivých částí tradičně kolísá, jako celek to je stále vysoce nadprůměrná podívaná, u níž bych si klidně přál další sezónu. Položka 36 (Guillermo Navarro): Super nápad a poutavé vtažení do celého seriálu, nicméně s ubývajícími minutami to je stále více předvídatelné a v uspěchaném finále to tak trochu vyšumí do prázdna - 60%. Hřbitovní krysy (Vincenzo Natali): - Nepřekvapivá, avšak zábavná hororová báchorka klasického střihu, jen teda naháněčku s oživlou mrtvolou v úzkých podzemních chodbách bych si dokázal představit v jiném, odděleném a hororově daleko efektivnějším provedení - 65%. Pitva (David Prior): První příběh tažený sympatickou postavou (v podání charismatického F. Murraye Abrahama) a první vyloženě zcela uspokojivá epizoda, jíž se krásně podařilo zachytit atmosféru literárních sci-fi/horor povídek 50. let minulého století. Po The Autopsy of Jane Doe další výborný procedurální horor z prostředí pitevny, a to k tomu zde dojde až v druhé půli. Priora do budoucna sledovat - 80%. Mimo (Ana Lily Amirpour): Zde je jeden z těch mála případů, kdy předvídatelnost děje je předpokládána a vůbec nevadí, naopak podtrhuje celkovou pointu příběhu. Kamerově a chováním postav velmi bizarní - 70%. Pickmanův model (Keith Thomas): Má to pomalejší rozjezd, což se u krátkého příběhu odehrávajícího se na ploše několika roků dá pochopit, ale jakmile se dají věci ke konci do pohybu, je to klasicky lovecraftovská jízda. A líbilo se mi obsazení jak zlověstného Glovera, tak i Bena Barnese, u nějž ten knír a šedý pruh ve vlasech jako age-makeup dokonale fungují - 75%. Snění v domě čarodějnic (Catherine Hardwicke): Rychle za sebou hned další adaptace H. P. Lovecrafta, tentokrát však v bohužel nejslabší a nejvíc „hororově vychtěné“ epizodě celé antologie. Mdlé, zastaralé, bez nápadů - 40%. Prohlídka (Panos Cosmatos): Audiovizuální žánrová slast. Pokud víte, co čekat od režiséra Mandy a Za černou duhou, přesně to tu instantně dostanete! Panos je prostě king a nemůžu se dočkat, na co se vrhne příště. Výborně obsazená, kamerově nasnímaná, hudebně provedená a celkově hypnoticky vedená epizoda - zkrátka esence toho, co bych si představoval jako highlight celé antologie - 85%. Šum křídel (Jennifer Kent): Chápu, proč zrovna tento příběh měl být závěrem celé minisérie. Ač hororový element příběhu je velmi ohraný a sám o sobě by nestačil, osmá část funguje velmi dobře v civilní rovině nejednorozměrných postav zahraných skvěle vybranými představiteli. Je to víc temné vztahové drama než horor (a někteří zdejší uživatelé to nemůžou skousnout - z pár komentářů u této epizody je mi vyloženě na blití), nicméně jako konec celé antologie je to velmi podnětné, funkční a s velmi lidským poselstvím nakonec - 75%. (26.11.2022)

Kabinet kuriozit Guillerma Del Tora mě extrémně bavil , ale musím říct že pro mě dokonalé byli jen první dva díly: Položka 36 a Hřbitovní krysy. Ostatní díly byli také dobré, ale už v nich chyběla ta jiskra nebo byli prostě jen už zdlouhavě nudné.. Jinak nemám tomu moc co vytknout, dobový děj, kostými , obsazení, scény prostě na 1* (02.03.2024)

Takto rozpolcený výsledek jsem od Del Tora fakticky nečekal. Jako hororový tvůrce ne již hodněkrát osvědčil, ale bohužel, jeho Kabinet Kuriozit se ve výsledku nezapíše do kronik jako něco přelomového. Jistě, pár příběhů bych vyzdvihl, protože se mi osobně dosti zamlouvaly. Jako nejlepší bych označil epizodu 4 (PITVA). Něco tak skvěle napsaného, zrežírovaného, zahraného jsem dlouho na seriálovém poli neviděl. K tomu přidejte hutnou atmosféru, úžasné praktické triky (na to si Toro potrpí) a parádní zakončení. Tento namixovaný koktail prostě a jednoduše špatně dopadnout nemohl. Dále jsem si dost užil i epizodu 3 (HŘBITOVNÍ KRYSY). Jinak se spíše jedná o průměrnější epizody či o výtvory, které asi ani neměly spatřit světlo světa (epizoda 8 s přídomkem ŠUM KŘÍDEL byla ukrutná nuda). Takže. Pokud mám něco doporučit, tak si asi pusťte ty dvě zmiňované epizody, na ty ostatní se vykašlete. 6,5/10 (20.11.2022)

Kabinet doktora Del Tora sice nepřijíždí do Holstenwallu, ale spojuje něco z Divadla Ray Bradburyho a Hitchockových Příběhů ze záhrobí. Dramaturgicky výborně zpracované, povídky nejsou monotematické, byť je spojuje téma posmrtného života. Všechny mají vynikající vizuál, jako kdyby je natočil sám Del Toro. Výborná je i hudba. Kvalita jednotlivých dílů je velmi kolísavá, neboť každý režisér samozřejmě uchopil látku po svém. Snění v domě čarodějnic mi přišlo velice nudné a zdlouhavé. Výborně jsem se bavila u Hřbitovních krys a Pitvy, která má bohužel poněkud studenější rozjezd. (01.01.2023)

Na tomhle sem se fakt těšil a po skončení, se nedá říct, že by mně nějaká povídka vyloženě zklamala, ale přesto mám nějaké ty výhrady. A začnu tou největší a to je, že velká většina povídek skončí tak nějak neuzavřeně, jako ta povídka skončí a divák do jisté míry ví, jak to dopadlo s hlavním protagonistou, ale přesto tam něco chybí. A přitom by stačil obyčejný novinový titulek a nebo nějaký dovětek, který by tak nějak uzavřel. Je tedy pravda, že některé povídky sou uzavřeny výborně a nic bych na tom neměnil a sou to Hřbitovní krysy, Snění v domě čarodějnic a Šum křídel, tyhle povídky sou výborně uzavřený a nezůstává žádný otatník, ale a nebo něco podobného. Ale nejslabší podívdkou, překvapivě Pickmanův model, nejenže je tam úplně debilní a zbytečený jump scare, ale zároveň povídka, dle všeho skáče v časovém období a to časové období neni nijak ohraničeno. Hlavní hrdina se v druhé polovině, snaží vyřešit ony problémy a vidíme ho psychicky a fyzicky na dně, ale přitom ještě před minutou byl v pohodě. Tohle třeba povídka Snění v domě čarodějnic, zvládá výborně, hlavní hrdina má problémy a jeho proměna v trosku, je nám ukázána, vidíme, jak nemá dostatek peněz, jak ztrácí přátelé a všichni od něho dávají ruce pryč, takhle to má správně vypadat. Prohlídka je moje nejoblíbenější povídka, sice tam trochu chybí, nějaký to douzavření, ale neni to tolik do očí bijící. Šum křídel a Mimo, používají takovaný "slow burn" efekt vyprávění, ale obě dvě se mi líbili a ano Šum křídel, neni vyloženě horor, ale zase to má nejlepší herecké výkony. (04.11.2022)