V kruhu koruny - Série 1 (2012) (série)
Henry V
Obsahy(2)
Pozorně svá slova važte, než probudíte spící meče války. Jindřich V. je historická hra Williama Shakespeara napsaná kolem roku 1599, která vypráví příběh mladého anglického krále, jenž se na radu arcibiskupa z Cantenbury rozhodne bojovat za své právo na francouzský trůn. Těžiště hry představují události předcházející proslulé bitvě u Azincourtu (1415). V noci před samotnou bitvou král v přestrojení putuje táborem, aby vojáky povzbudil a zjistil, co si o něm skutečně myslí. Zoufá si nad morálním břemenem vládnutí a poznamenává, že i král je jenom člověk, trpící pochybnostmi. Hra Jindřich V. završuje Shakespearovu druhou historickou tetralogii věnovanou anglickým panovníkům. (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Musím uznat, že Shakespear mě vždy míjel a nijak jsem k němu ani netíhnul a ani se o něj nijak zvlášť nezajímal, co by divadelního autora. A i případných knižních verzí jeho her jsem zůstal uchráněn. A pak mi spadl do klína Tempest, který mě docela překvapil a tak když se na scéně (ano, až dva roky po skutečném uvedení :) objevil tenhle čtyřdílný cyklus Shakespearových vládců se zajímavými jmény v obsazení, rád jsem tomu dal šanci a docela se těšil, co z toho si vezmu jako filmový zážitek - pouhou akceptaci existence takové filmové verze hry, zklamání nad veršovanou ukecaností nekončících vět nebo potěchu oka i duše nad něčím, co možná samo o sobě je zajímavé a tady díky filmovosti ještě povzneseno o stupnínek výš. A doufal jsem, že se mi to bude líbit (nehledě na divadelní tvorbu jiného autora) stejně, jako O'Toolúv a Stewartův 'Lev v Zimě'. ~~~ A jsem rád a děkuji tvůrcům, že se mi všechny čtyři filmová zpracování do jednoho skutečně zalíbila a stojí za to to nejen poslouchat, ale i na to koukat, protože se skutečně povedlo. ~ A vězte, že poslední větu nebudu mít za těžké si vzít k srdci a autorům i účinkujícím ve všech čtyřech filmech palce nahoru :) ~ "Za všechny, jež svou úlohu zde hráli, prosím, abyste na milost nás vzali." ()
Kdo by to byl řekl, že adaptace zrovna Jindřicha V. dojede na nedostatek vnitřního pnutí? Kdo by to byl řekl, že série, kterou zdobilo obsazení, zradí právě herci v nových rolích? Já tedy ne, ale ochotnické poulení očisek Patersona Josepha v roli Yorka je směšné jako máloco, ale i tak je jeho neherectví zcela zastíněno tragičností výkonu Edwarda Akrouta; ten se snad ani slušnými slovy popsat nedá. Dal by se pochopit v počátku éry němých filmů, ale přijít v jednadvacátém století ve vážné dramatické roli se stylizací do pudrem pobledlého zlotřilce, který bez ustání vrhá nenávistné krhavé pohledy, to je na velkou pováženou. Korunu všemu nasadí Richard Griffiths s nulovou dikcí a nejistým přednesem, který tak neumí svůj text prodat. Hodnotit ho ve škole, tak by se dočkal příkrého odsudku "nepotěšil jste mě, ani já vás nepotěším". V tomhle marastu pak ani nepřekvapí rutinérská režie, která i tak vděčné scény jako proslov na svátek svatého Kryšpína před bitvou u Azincourtu zazdí tak, že si jich divák vlastně ani nevšimne. Navíc k tomu mnohdy jako hudební podkres hrají otřesné patosem znějící tklivé trubky čili již pouze čekáte, kdy dojde na záběr pomalu k zemi padající anglické standarty... Výsledek není špatný, na to je předloha až moc dobrá a herci (v čele s těmi z minula) příliš dobří, ale tady bez výhrad fungují jen scény učení se a tokání v anglišfránině. ()
Kdybych chtěla být objektivní, hodnotila bych o hvězdičku méně. Oproti předešlým dílům je to takové vizuálně suché. Všechno z dálky, absolutně nevyužitý potenciál kontrastů celkových a detailnějších záběrů (ty tam snad ani žádné pořádně nebyly), různých úhlů... Ale já objektivní být nechci. Je tam Hal, ze kterého se definitivně stal král, i když záblesky jeho divočejší povahy a bujné minulosti se taky objeví a snad pokaždé člověku lámou srdce. Je tu budoucí královna Katharine, z jejíž úst se mi i má zcela neoblíbená francouzština zdá libozvučná a to ani nemluvím o roztomilém vyučování angličtiny. Je tu výborný nápad s rámcovým vyprávěním a skvěle zapracovaná úloha vypravěče. A hlavně absolutně odzbrojující podání mé milované "... and Henry Plantagenet is thine ...", ze které jsem se já, zapřísáhlý neromantický cynik, takřka rozplynula i při pouhém čtení hry. ()
Tom Hiddleston je okouzlující herec a jen doufám, že ho filmoví tvůrci už nikdy nebudou schovávat po bílým make-upem a černou parukou, byla by to věčná škoda. Jeho Jindřich je charismatický sympaťák, ale když je třeba, dokáže ukázat zuby, a nikdy ho neopouští smysl pro realitu (ostatně i při namlouvání princezny Kateřiny jako by v pozadí znělo, jak dobře si uvědomuje to, co s ní získává). Hry o Jindřichovi V. a Richardovi II. sice rámcově spadají do kolonky historické, ale tématicky a pocitově jsou tak rozdílné, že člověk musí smeknout nad Shakespearovým tématickým rozpětím - a právě adaptace těchto dvou her jsou tím lepším z téhle minisérie. Celkově BBC odvedla jako vždycky dobrou práci, zamrzí hlavně přeobsazení několika postav, které se už v předchozích částech objevily. ()
Film jsem viděla v originálním znění, které obvykle preferuju, ale tentokrát mi to ubralo na zážitku. Bohužel Shakespearovskou angličtinu nestíhám, stejně jako nuance v českých titulcích. To není nic proti původnímu textu, ale já si ho prostě radši přečtu v překladu Martina Hilského, nebo se podívám na adaptaci převedenou do současné angličtiny. Ta květnatá mluva pro mě prostě patří do šestnáctého století nebo na divadelní prkna. Film má prostě jiná pravidla a Jindřich V. na to prostě doplácí. Nutno ale přiznat, že Hiddleston parkrát dokáže tu intenzitu a chytrost původního textu prodat, jeho proslov před bitvou nebo výhružky jsou inteligentní, efektní a skvěle prodané. Stejně jako namlouvání princezny Kateřiny. Zbytek je bohužel jen... meh. Koukám, že zůstanu u Branaghových adaptací, který Shakespearovi na plátně dokáže vdechnout život. ()
Reklama