Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh, kterému za předlohu sloužila stejnojmenná črta Aloise Jiráska, ukazuje na třech vojácích rakouské armády celou nesmyslnost války. V polovině osmnáctého století, v době prusko-rakouské války, se náhodně setkávají kyrysník, husar a pěšák a společně se ukrývají na samotě. Na každém z nich zanechala válka jiné stopy, ale všichni touží po normálním lidském štěstí. I když z počátku mají odlišný poměr k vojenské službě, mění se pobytem na samotě a atmosférou života v selské chalupě a odmítnou vrátit se k rakouské armádě. Ale všichni tři tereziánští „ztracenci" berou do svých rukou opět zbraně, kterých se již nechtěli dotknout, když je samota přepadena Prusy. Podaří se jim krýt útěk rodiny i s dítětem, ale sami to zaplatí svými životy. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (53)

gogo76 

všechny recenze uživatele

Stratenci sú neprávom dosť málo známym filmom. Malý počet hodnotení najskôr vypovedá o tom, že televízia akosi nerada prezentuje menej známe filmy. STV2 sa to pokúsila napraviť a ja som urobil dobre, že som filmu venoval svoj čas, pretože kvalitou a spracovaním môže film smelo konkurovať tomu najlepšiemu, čo v bývalom Československu vzniklo. Zaujímavý príbeh o trojici zbehov je vyrozprávaný v pomalšom tempe s veľkým dôrazom na dialógy. Najviac priestoru dostáva G. Valach, ktorý napriek rodnej slovenčine, zvládol češtinu naozaj nečakane dobre, zvlášť keď si uvedomíte, že sa mu ústa takmer nezavrú. Jeho výkon je naozaj miestami heroický. Záver Stratencov je na naše pomery až nečakane akčný a na počudovanie aj kvalitne zrežírovaný a napínavý. "Jánošikovský" záver mi dokonale sadol a od plného hodnotenia som upustil iba z dôvodu, že mi nesedeli trochu básnicky ladené dialógy. Inak skvelý film. 80%. ()

Machrovic 

všechny recenze uživatele

Faktická poznámka puntičkářského historika: Jedná se sice o prusko-rakousko válku (tj. to znamená, že proti sobě stojí mimojiné Rakousko a Prusko), ale nikoliv o Prusko-rakouskou válku jak se jmenuje konflikt z roku 1866. Válka ve filmu je buď válka o rakouské dědictví 1740-1748 nebo sedmiletá válka 1756-1763. Pro film to sice není podstatné (tam se řeší nadčasové problémy šmrncnuté ideologií komunismu (ale nebojte se ve velmi omezeném a stravitelném množství)) a já to sem píšu jenom, aby nedošlo k mýlce. PS: Komentář uživatele Bumerang k tomuto filmu je docela dost spoileroidní. Nedoporučuji, abyste si ho přečetli před shlédnutím filmu. // SPOILEROIDNÍ "HLÁŠKY", KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: Jídlo nemáš, tabák nemáš. K čemu seš člověče. // Rubat Prajzy není hřích. // Počkat na befél, pak to není hřích. // Co to bylo, ty schnilotino špitálská? // Vojny budou. - A proč? - Abysme vyhráli. // Takovou si vede řeč, študiosus. // Uzené měl dobré, bludař. // Maruško, ty jsi vyvdaná? // Já jsem dosloužil, ale mstít se budu. // Pojedeš na voze, ty malý, maličký. // Prašivci, prašiví ani nos nevystrčí. // Bláznovský čas žijeme. // Neprojdeme, ztracenci. // Životy vám vraždí a vy jim ruce líbáte. // Václave, Maruška za nic nemůže. - Kdo za to může? Já ani Maruška vinu neneseme. // Že na té vojně, že je tam hojně. // Vy nejste dobrý člověk. - Netento. Neplačte. To já jentak špásem. // Velký je plášť Hospodinova milosrdenství. // Vy nekouříte? To Hospodin nezakazuje. - Nač plíce udit, z huby komín dělat? // Jako plástve medu tahle řeč. // Nevrátí se, už se nikdy nevrátí. ()

Reklama

Crocuta 

všechny recenze uživatele

"Vojenské povídky" jsou jedním z mála Jiráskových děl, které se i dnes dá bez problémů přečíst a právě z této sbírky pocházejí i "Ztracenci". Miloši Makovcovi se z nijak výjimečné, ale dobré povídky podařilo vytěžit nadprůměrné drama s takřka westernovým syžetem, v němž podávají vynikající herecké výkony především Gustáv Valach (pragmatický kyrysník), Radovan Lukavský zosobňující nezlomný venkovský lid, půvabná Alena Vránová a nečekaně drsný Vladimír Hlavatý v roli protřelého válečníka, pronásledovaného vlastním svědomím. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Za doby Prusko-rakouských válek se odehrává příběh o putování tří "ztracenců" , kteří už nechtějí bojovat a shodou okolností se všichni ocitnout v horách na samotě jednoho hospodáře. Každý má z války nějaké svoje trable, které je sžírají. Jejich tragický osud vypovídá o nesmyslnosti válčení a ta nesmyslnost platí samozřejmě v každé době. Myslím, že tohle je Makovcův nejlepší film, není vůbec poplatný době a tudíž neobsahuje zidealizovanou propagandu, ale přímočaře vypráví osudy hrstky lidí, kteří se snaží v oné temné době žít a přežít. Některé scény jsou hodně vypjaté, zejména ty, odehrávající se v poslední čtvrtině. Hudba Jana Rychlíka zní chvíli barokně jemně a hladce, aby v některých pasážích až nepříjemně burácela, bitevní scény doslova rozbíjí. Kamera Vladimíra Novotného si pohrává s různými detaily, prostřihy a nasvícením, na svou dobu nápady těžce neotřelými. Trojice "ztracenců" zahraných Gustávem Valáchem, Vladimírem Hlavatým a Stanislavem Fišerem laťku kvality filmu posunují nahoru. Nemám absolutně co vytknout, nečekal jsem takové emotivní a vcelku i brutální drama. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Na Jiřího Brdečku průměrný scénář, ale jinak bezproblémově koukatelný snímek. Kdo hledá historické epično, ať se obrátí jinam, tohle je komorní snímek o 8 hercích a asi 20 komparzistech. Film naštěstí není, i přes dobu vzniku, postižen budovatelským svrabem ani dobovou schematičností, ale vykouří se z hlavy dřív, než řeknete "ztracenci". ()

Galerie (8)

Zajímavosti (3)

  • Na natáčení měl Stanislav Fišer svou manželku a dceru Ivanku. Když tvůrci potřebovali do jedné scény dítě, zahrála si jej jeho 11měsíční dcera. (sator)
  • Film měl soutěžní premiéru na filmovém festivali v Cannes 1957. Nezískal však žádnou cenu. Vyhrál film Friendly Persuasion (1956), který je také z válečného prostředí. (Terva)
  • Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím v této válce vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a pruské hegemonii. (ArthasKarfa)

Reklama

Reklama