Superžena

nestačím se divit. Pustil jsem si to jako pozadí k nezáživné činnosti s absolutně nulovým očekáváním. První dvě povídky jsem úplně minul s nulovou soustředěností a po dodívání jsem si je musel pustit znovu, abych hodnotil povídky jako celek. U třetí povídky jsem začal vnímat a zbytek jsem nadšený dodíval. Artově balancovaný humor v sexistickém kabátě. Vůbec jsem nepředpokládal, jak mi tohle humorově sedne. Navíc závěrečný Kolečkův počin s Krobotem a Pleslem je naprostá božskost. Vtáhlo mě to zase zpět někam mezi Hřebejkovy Nosnstop lahůdky a Šulíkova Muže se zaječíma ušima. Navíc geniální a povedené vyobrazení (a vcelku nezvyklé na náš kraj). Nejvíc mě potěší vždycky věci, o kterých nečekám vůbec nic a vykouzlí hodně. (06.06.2023)

Ale šak ono to nebola až taká katastrofa, akú som si predstavoval. Tento poviedkový snímok je založený hlavne na postojoch rôznych scenáristov k zobrazeniu "dokonalej" ženy a miestami je to ozaj zábavné, niekde aj smutno-smiešne, niekde zas vcelku emočné. Plytký humor sa síce tiahne celým filmom, ale v zásade je to zaujímavá sonda do ženskej duše. Mám pocit značného podhodnotenia, ktoré veľmi nechápem. 60 % (09.06.2023)

Lepší vstup do roku 2024 než s filmem Superžena jsem si nemohl ani vysnít. Nejlepší Silvestr ever. A neúnavný psavec Petr Kolečko se mi povídkou Marika postaral o záchvaty smíchu. Táňa Dyková v porno spojovácích vynikající a její slovenská kolegyně jakbysmet. Kouzlo nechtěného tentokrát vyšlo na 1000 procent. Rok 2024 is mine! Všetkým vám ďakujem! (01.01.2024)

Podle mně nedoceněný povídkový film, který nabízí velmi specifický pohled na ženy a svět kolem nich, do kterého zasahuje povedená poetika a naprosto bombastická a dokonalá vizuální stránka, nepamatuji, že bych se setkala někdy s takovým přímo mystickým zpracováním. Vadily mi trochu laciné pornoherečky, jejichž dialogy byly prvoplánové a zbytečně přisprostlé, ovšem pokud to měla být nějaká "alegorie" ženské sexuality - budiž. Celkový dojem velmi dobrý. (16.11.2023)

Z filmu cítiť, že Vosátko je primárne divadelným režisérom. Napríklad to be continued porno poviedka je vyložene mikrodivadelný formát Gunaguovského typu, kde by niektoré hlášky a situácie viac vynikli. Najmä Z.Šebovej chýbalo hľadisko ako sparingpartner, ktorý jej vráti energiu za každý podaný fór a pomôže jej tak na vyšší level. T.Dyková, v čase natáčania snáď ešte Wilhelmová, dokázala s minimálnou no o to efektívnejšou mimikou rozosmiať kino. Naživo by to mohla byť riadna jízda. Na druhej strane, poviedke o tuneli vyložene sedí dokumentárny formát, prestrihy aj hovoriace hlavy. Ok, Kolečko má remeslo zmáknuté, Plesl s Krobotom sú veľkí páni, no to ako vás Klimáček slovami Z.Porubjakovej z čista jasna prepleskne ("...na to sa vám deti vyserú, radšej pôjdu utierať rite do Rakúska.."), si zapamätáte. Možno film úplne nedrží pokope (bridge klip s piesňou od Lucie), ale spoločný motív sa v poviedkach nájsť dá. Hrdinky určite nie sú len objektami. Tie rôzne ženy vedia čo chcú, a hlavne, idú si za tým. Na rozdiel od chlapíka, pri ktorom sa aj vlak rýchlejšie rozhýbe. Dokonca si viem predstaviť, že v určitých životných s*ačkách vás môže nakopnúť aj kompliment od alkáča v podchode." Ako spieva Mňága "Kdo nežral hlínu, ten to neocení." (01.02.2023)