Příliš pozdní hrdina

Michael Caine byl v sedmdesátých letech skutečně ve formě, filmové trháky jako Poslední údolí a Příliš pozdní hrdina ho navždy zanesly do světového filmu. Caine po boku Robertsona ve filipínské džungli likvidují sebevědomé Japonce, které vede vychytralý důstojník, jenž sehrává se zbytkem přeživších ze skupiny podivnou psychologickou hru za účelem zbylé přesvědčit o správnosti vzdát se mu a navždy tak pohřbít nabytou strategickou informaci. Skvěle zakončený snímek s děsivým úprkem o život. (03.10.2009)

Vojnová dráma z prostredia tropického ostrova dnešného Vanuatu má síce slabšie tempo a akciechtiví diváci sa veľmi nenasýtia, ale ako sonda do vnútra bristskej jednotky, ktorá plní neľahkú misiu naprieč džungľou, nesklame. Film je nabitý viacerými známymi americkými či britskými hercami tej doby, z ktorých vyčnievajú Caine, Andrews a Robertson. Okrem toho, neberie sa príliš vážne, čo je jeho miernym plusom. (08.01.2015)

O co je blbější začátek, o to lépe finišujem. Těžko si v postavách vybrat favofita, pokud tedy nejste míšenec anarchisty, nihilisty a pacifisty, aby vám Robert Aldrich podstrčil nosatého Ronalda Frasera (jeho roli jsem mu nezáviděl). Jestli to obranné pole před táborem mělo nějaký hlubší význam než ukázat, že všichni se bojí o svůj nos a tak ani krok navíc pro kamaráda neobětují, nepovedlo se ho doručit divákovi. Ztotožňuji se s komentářem kolegy DaViD´82, dabing ač plný výborných dabérů, je opravdu hrozný. Velmi slabých čtyři, spíš tři a jeden výstřel. (09.07.2016)

9/10 Moc pekna tichomorska zalezitost z roku 1942 - japici jsou jeste pri sile a britove hodlaji amikum prokazat malou sluzbicku v podobe likvidace vysilacky na severu ostrova porostleho dzungli. Vsechno ale nejde podle planu a z operace piss of cake se se stava bloodbath, kde preziji jenom ti... K dokonalosti chybelo vysvetleni proc britove nehlidaji svuj kousek pralesa pernamentne, ale jenom ve chvilich, kdy se na obzoru objevi siluety pribyhajicich vojaku (nastesti pro ne vlastnich) a lepsi prokresleni nekterych charakteru zucastnenych vojaku - jinak ale super. Aldrich jak ma byt (17.01.2008)

Lépe by se mi tato válečná historka polykala jako chod o jednom vrcholu, tedy likvidací japonské vysílačky. Zdlouhavě nastavovaný závěr se snaží o jakousi psychologickou sondu do duší pronásledovaných vojáků, ale působí nevěrohodně, protože odhalovaný cynismus má jen povrchní stopy. Na postavě amerického důstojníka, která má vzhledem k ději zásadní pozici, je to znát nejvíc. Chabý vývoj, který místo postupného a logického přerodu, volí systém přepínače - v jednu chvíli máme před očima zbabělou postavičku, hrající zásadně za svou kapelu a v druhou už je tu nesobecký hrdina nad jehož smrtí lze pronést patetický komentář. A podobným syndromem trpěla většina důležitějších postav. Nechci ale říct, že je tu všechno špatně. Caine má hereckou výdrž i ve chvílích, kdy by to jiní vzdali, Henry Fonda na ploše pár minut rozehraje minikoncert a taky exteriérové scény životně dýchají dobrodružnou atmosférou džungle (měla se jen líp využít), takže tím, že se na film podíváte, neprobudíte v sobě pocit ztráty času. 60% (06.10.2009)