Pozdrav z cesty do pekla

Vždy som vedel, že v pekle je horúco, ale predsa mi asociácia pekla a vyprahnutej púšte prišla ako objavná.. Ate de Jong okorenil strašidelné scény humorom, ktorý vôbec nie je vtieravý. Hoci využil prvky gréckej mytológie a náboženskú symboliku, jeho Highway to Hell nepôsobí poučne, ani ťažkopádne (ako mnohé horory so starogréckych čias), naopak je ľahko stráviteľným hororovým sústom. V bare Pluto sedeli pri jednom stole Hitler s Kleopatrou a Attilom Húnom a pri vedľajšom som si všimol rezerváziu pre Muammara Kaddáfiho. Ktovie, či mu ešte stále držia miesto, lebo už sa tam (možno) chystá... (03.09.2011)

Pohodové béčko, které není nijak zvlášť moc hororové, ale má odlehčenou atmosféru a díky tomu, že je i tak trochu road movie, ani nenudí. Spíš než v pekelném hororu jsem si však připadal, jakobych se z velké části díval na nějaký postapokalyptický fantasy snímek, který sem tam připomíná slavného Mad Maxe a vzhledem ke gumovým maskám a laciným efektům, bych ani netipoval, že to vzniklo až v roce 1992. Oproti tomu nemůžu říct, že se mi to nelíbilo a i když jsem od toho moc nečekal, docela jsem se bavil. Slabších 70%. (22.04.2010)

Sympatická deväťdesiatková zábavnosť, vykresľujúca peklo ako vyprahlú pustinu, plnú pochybných týpkov, skrachovaných diktátorov, čudesných motorestov a svojských príšer ako Kerberos, pohoďácky Cháron, nadržaná čertica, no najmä drsný strážca zákona podsvetia, vyzerajúci ako mladší brácho Maniac Copa. Highway to Hell je majsterštykom holandského režiséra Ate de Jonga, ktorému sa tu na chvíľu podarilo prekročiť svoj vlastný tieň, nakoľko jeho tvorba sa predtým aj potom pohybovala zväčša na televíznej úrovni v rámci európskej produkcie. (25.12.2010)

Jó hororové komedie, ty tvrdý život mají…Jsem sice příznivcem klasického hororového žánru, ale za dobu co mu věnuji zvýšenou pozornost, jsem zjistil, že občas není na škodu, když se některé filmové žánry prostě skloubí dohromady. Hororové komedie však mají tu nevýhodu, že pokud až moc ustoupí jejich hororová podstata té komediální, ne vždy to dopadne dobře. A tento film bohužel patří mezi ně. Znám sice spoustu lidí, které Pozdrav z cesty do pekla doslova uchvátil, ale já mezi ně rozhodně patřit nebudu. Film jako celek není úplně špatný, ale nějak závratně mě tedy neuchvátil. Míchá se tu sice akce se zábavou a občas se skutečně tvůrcům podařilo navodit i docela příjemnou atmosféru, ale na můj vkus to bylo jak málo vtipné (lépe řečeno je zde málo scén, na které bych jen tak rychle nezapomněl) a stejně tak i málo hororové. Na průměr to samozřejmě stačí, ale že bych tohle musel vychvalovat do nebes? Ono osobité ztvárnění pekla a všech jeho obyvatel, však zas až tak špatné nebylo. Zvláště ona „drtička“ zlobivých lidí byla super. Nicméně i na devadesátá léta mi některé masky / kostýmy přišli až moc gumové a některé pasáže neskutečně nudné. 50% (07.04.2017)

Lehké fantasy šmrncnuté pohlednými hororovými prvky. Biblické peklo v podobě americké pustiny kdesi v Arizoně hýří povedenými ("nádherný" succubus svádějící hříšníky do jámy pekelné) i nepovedenými nápady ("komický" Hitler zapírající sám sebe). Kloužeme se na mírně trashových vlnách klasických devadesátek a pohádkový příběh hezky odsýpá až k očekávanému happyendu. Pohodové čtyřhvězdí i s kapkou nezbytné nostalgie. (17.10.2017)