Naši sousedé Jamadovi

Opravdová perlička od Studia Ghibli. Taková normální rodinka po Japonsku. Vtipný až sarkastický, hřejivý až dojemný film, provedený krásně jednoduchou animací s jednoduchou a skvěle padnoucí hudbou. Zpočátku si sice trošku hraje s divákovým očekáváním, příběh není vyprávěn očima malé dívenky, jak se zprvu zdá a barvitý začátek možná až příliš kontrastuje se scénicky komorním provedením celého filmu. Díky této jisté nevyváženosti ode mě o chlup nedostal plný počet, ale i tak pro mě zůstává výjimečně povedeným dílkem, a pokud patříte k hrstce šťastlivců, která bude mít možnost ho vidět, neváhejte ani minutu. (10.03.2005)

Yamadovi jsou typická japonská rodina, ve které žije táta Takashi, máma Matsuko, babča Shige, syn Noboru, dcera Nonoko a pes Pochi. Film na první pohled upoutá netradiční "jednoduchou" animací a také tím, že se nejedná o souvislý příběh, ale sérii epizodek v nichž řeší problémy a radosti spojené se životem. Přes všechny shody a neshody v rodince je ze snímku cítit, že se všichni mají rádi. Jedná se o první kompletně digitální film Studia Ghibli, který byl animován pouze na počítačích. (21.09.2011)

Animácia bola síce celkom originálna, ale nemôžem si pomôcť,film sa mi neuveriteľne vliekol a miestami mal priveľa hluchých miest (napr. motorkári). Keby to lepšie prestrihali mohla to byť slušná zábava (nejakých 85 minút a bol by som spokojný). Takto som sa nevedel dočkať konca, aj keď Yamadovci boli vtipne prekreslený a niektoré životné situácie dokonale vychytané. Je to na slabších 70% aj preto, že som mal pocit, že niekedy tam ten čiernejší humor trochu absentoval na úkor poučovaní na téma rodinnej súdržnosti. P.s. A nemám rád Que Sera. (10.06.2005)

Moji susedia Jamadovci príjemne prekvapili. Od Ghibli štúdia som takúto porciu vtipu a nadhľadu nečakal. Minimalistická animácia zvýraznuje iba postatné detaily a menej to nepodstatné (pozadie, prostredie). Jeden vtip a skeč strieda druhý, sem-tam doplnené melodrámou a citátmi. Príbeh tu ani nie je, čo ale nie je na škodu, práve naopak - film sa sústredí skôr na charakterné opisy kultúry a karikatúru osôb. Hodnotenie: 85% (14.04.2014)

Kresba je příliš odfláknutá, postavy nevyhraněné, měňavé (např. matka je v jedné epizodě naprosté psycho kvůli svému zapomínání, v další je úplně normální), takže si k nim člověk i přes značnou délku filmu nevytvoří žádný vztah. Jediný konstantní je melancholickoflegmatický pes, který se ale objevuje jen zřídka a tak to tedy nevytrhne. Moc dobrých vtipů by ani gůgl nenašel. Pro mě slabé dvě hvězdičky. (16.09.2012)