Farma zvířat

Když jsem poprvé viděl scénu jak odvážejí Boxera, rozbrečel jsem se jak malý děcko. Sice jsem se narodil až po roce 1989, ale orientuji se v tom co se dělo za komárů. To ovšem není případ mnoha mých vrstevníků či ještě mladších, a je jenom dobře, že existují díla jako Farma Zvířat, na kterých se dá všechno dobře ilustrovat. Animovanou verzi jsem neviděl, nemám jak je porovnat (03.12.2009)

Netuším, jak moc je to podobný knize, ale těch základních bodů se to drží. Je opravdu nadčasový, jak Orwell dokázal tu kritiku proti totalitě přenýst do zvířecích postav tak, aby to dávalo smysl. To samý plati i pro film, kterej to skvěle dokázal obrazově zvýraznit. Od diktatury lidí, přes revoluci k další diktatuře, ovšem v jiném podání. A přitom si všechny zvířata měla být rovna. No touha po moci je kolikrát silnější. (13.05.2015)

Film je krásně natočený stejně jako prasátko Babe nebo Šarlotina pavučinka, bohužel dané období nedovolovalo tak povedenou animaci a to bylo filmu nejvíc na škodu, tam kde měla zvířata působit nejstísněnějším dojmem, tam spíš vypadala komicky (např. osel) a hned to kazí tu úzkost z klasiky a totalitního režimu. (01.02.2014)

Ďalšia filmová verzia Orwellovej zvieracej farmy - tentoraz so živými hercami a zvieratami. Efekty sú dostačujúce (aj keď v pár scénach skôr komické), hudba veľmi dobrá a dej viac-menej verný predlohe - až na záver, ktorý je opäť takmer happy-endový a s predlohou nemá nič spoločné. Otravne pôsobí aj poučný voice-over a zbytočné začiatočné dejové vsuvky. Naopak výborným nápadom sú nahrávky a filmy zvierat nahrané prascami, ktoré majú byť väčším odkazom na éru stalinizmu a kvalitné pôvodné anglické nadabovanie - ani tie ale film nevytiahli zo všedného priemeru. (12.07.2014)

Všichni jsme si rovni, ale někteří si jsou rovnější - heslo politiků a taky obyvatel téhle filmové farmy. Film rozhodně není bratříčkem Prasátka Babe, ani se neinspiruje písničkou O'MacDonald farmu měl, jako že se spíše blíži Pánu much, protože tolik narážek na lidské vlastnosti - hlavně prasečí chování - jsem neviděla ani v hraném filmu. Co začíná jako komedie, končí jako tragédie ( z hlediska žánru, ne kvality) a my se můžeme přesvědčit, o tom co konzumní společnost udělá i s těmi nejnevinějšími a nejčistšími tvory. (25.07.2005)