Píseň lásky samotářky

Keď ide človek po ulici, tak občas, hlavne vo väčších mestách, narazí na človeka, o ktorom si povie, že na také dno ľudskej dôstojnosti by nikdy nechcel spadnúť. Bezdomovci, žobráci, feťáci, alkoholici a im podobní. Nie každý si však tento osud vyberie dobrovoľne. Za väčšinou sa skrýva dlhý, tragický príbeh, ktorý poznačil ich životy a v dôsledku ľahkovážnosti sa razom ocitli na hrane, z ktorej bola na dno už len veľmi krátka cesta. Životný príbeh Bobbyho Longa (dokonalý John Travolta) je typickým príkladom podobného ľudského osudu. Dej filmu však nezostáva v žiadnom prípade obyčajným príbehom o skrachovanom bývalom profesorovi angličtiny. Tento nezávislý filmík nás zavedie do slnečného New Orleans, kde si traja neobvyklí spolubývajúci hľadajú cestu k sebe, i naprieč zmyslom ich budúceho a predchádzajúceho života. Charaktery postáv sú napísané veľmi úprimne a otvorene, takže každý z hercov má naozaj čo predviesť a ako som už spomenul najviac ma očaril spanilý výkon Johna Travoltu, ktorý som si pripomenul po strašne dlhej dobe. Navyše tie biele vlasy mu fakt sekli. Réžia je vskutku sympatická, emočné vypätie filmu je občas odľahčené naozaj dobrým fórikom, či príjemnou scénou a hudba dotvára skvelú nostalgickú atmosféru. 85%. (21.11.2009)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $164,308║Tržby Celosvetovo $1,841,260 ║ Taký menší filmýk kde opäť takmer všetku pozornosť strhne sympatická Scarlett Johansson ale nestratí sa tu ani prešedilevý "otravní" starík John Travolta, aj keď on sa do vážnych úloh moc nehodí, dal sa v určitej norme stráviť, za čo môže aj celkom neokukaní/ pestrý dej, ponúkajúci plno ostrých rečí a nepekných slovných výmen, ktoré v konečnom výsledku vyznejú v drámu o ľudských osudoch skúšaných hrátkami osudu. /70%/ (14.03.2009)

nemam moc rad travoltu a scarlett mi nenormalne pripomina cmorika (vitaz slovenskej superstar), co mi dost nechutne u nej vadi, aj ked chuda za to vobec nemoze a je skutocne kvalitnou hereckou.. no a k veci. travolta ma bral vynikajuco, jeho rola mu pristane, sediny tiez a scarlett je vybornou nahravackou. tolko k hercom. pribeh. ten je velmi zaujimavy, pretoze plynie velmi plynule, nenarocne a mne to vyhovovalo..take triezve posuvanie okolnosti, to beriem. celkovo atmosfera v tomto filme predcila vsetko ostatne. velmi dobrych 80% (27.08.2007)

Krásná Scarlett Johansson, herecky i pěvecky výborný John Travolta a sympatický Gabriel Macht v příběhu o netradičním "Threesome" pod jednou střechou. Zejména mezi Pursy a Lawsonem bylo zjevné napětí mezi nimi a ty pohledy...:) V několika chvílích jsem si říkala, že být Lawsonem, tak už bych po Pursy skočila:) Bylo mi ho líto, jak se na ni díval a přesto se dokázal udržet. A ta scéna, kdy si obleče matčiny šaty a vyráží na rande, oh my...:) Pointa se dá docela předpokládat, i přesto její odhalení a následující momenty chytí za srdce. Píseň lásky samotářky je cítit láskou, a přesto je spíše příběhem o přátelství a spřízněných duší, které dokážou člověka podržet, ať se děje cokoliv. Romance o přátelství:) A citace ze slavných literárních děl potěší, taková intelektuální vsuvka. Krásný snímek, který dokáže pohladit po duši, rozesmát, i dojmout, stejně jako můžete cítit takovou tu zvláštní melancholii, kterou tyto snímky dokážou v člověku vyvolat. (17.12.2015)

Scarlett Johansson, Deborah Kara Unger a John Travolta v řekněme poetickém snímku, který by i mohl fungovat, kdyby citově tolik nevydíral. Už samotný začátek je klišé jako hrom. Umře nonkonformní žena a odkáže svůj dům dceři, která žije v nešťastném vztahu s pitomoučkým mužem. Holka odjede do maloměsta převzít zchátralou barabiznu, aby zjistila, že v ní bydlí dva nečekaní nájemníci, starší chlápek, který vypadá, že je věčně v lihu, i když dříve byl zasloužilým profesorem na vysoké škole, a mladík, který se snaží napsat bestseller, ale nějak se mu ne a nedaří. Tyhlety looserské postavičky pak mají různé interaktivní výstupy, abychom pak na konec zjistili nečekanou pravdu a byli svědky prozření a sebeuvědomění mladé ženy... Škoda, že tvůrci tolik tlačili na pilu a příběh nám přes pomalé tempo vyprávění doslova cpou stylem červené knihovny, takže divák ani nemá čas se s postavami nějak ztotožnit a najít v nich nejen zápory, ale i klady. Publikováno: 02.07.2008 (19.08.2020)