Milióny

„Buď dobrý křesťan, poslouchej své rodiče (i ty mrtvé) a peníze z kapesného věnuj charitě. A jestli to neuděláš, každý den až do konce tvého života ti budu pouštět Millions Dannyho Boylea!“ Ne, není to špatný film, akorát k naštvání moralizující. Dva kluci běží polem k parcelám, na kterých časem vyroste jejich nový dům a představují si, jak asi bude vypadat – velkolepý začátek, při němž jsem jenom tajil dech a toužil být znovu dítětem. Boyle nás zbytečně neotravuje dojemnými scénami smiřování se se smrtí matky a příběh dvou bratrů a jejich otce včas rozšíří o další, ten nejzásadnější, element – o tašku napěchovanou librami (ty jakoby se v průběhu filmu množily, ale kašlat na to). Tomuto nečekanému objevu předchází první z bizarních sekvencí, v nichž vystupuje některý ze svatých. Překvapivě je to trávu hulící svatá Klára z Assisi. Co tím a třeba ještě přítomností Františka z Assisi chtěl autor říci? Asi si myslel, že to bude vtipné a zároveň poučné pro všechny malé neznabohy. Ne, je to jenom trapné a křečovité, což bohužel platí na většinu filmu. Boyle se sice tématicky navrací ke svému oslnivému debutu Mělký hrob, ale bez černého humoru a nějaké té mrtvoly už to prostě není ono. Nevím, jak by kupříkladu kladivo aplikované na lidské tělo rozdýchávali malí caparti, jimž jsou Milióny určeny primárně, ale podobně brutální vyměknutí stejně zamrzí. A dost. Od komedie režiséra Trainspottingu, v jejímž středu stojí dva malí kluci a záviděníhodné množství peněz, které je třeba utratit, bych čekal více humoru, více nadsázky a mnohem méně „výchovných“ scén. Tenhle film je přeplácaný emotivními okamžiky, přesto ve mně žádné emoce vyvolat nedokázal a nedobrému dojmu z něj moc nepomáhá ani hodně efektivní režie. 55% (15.12.2007)

Rodinný film od Dannyho Boylea. Moderní pohádka od Dannyho Boylea. Nevím, co z toho mě děsí víc, a tady je to obojí hezky pohromadě. Každopádně je to úlet o přechodu UK na "ojro" (však je taky mezi žánry SciFi;)) a o chlapečkovi, který má zálibu v křesťanství a snaží se skrz něj, respektive to jak ho vnímá svojí sedmiletou mentalitou, fungovat v současném světě. Přičemž má taky trochu problém s představivostí a zemřelou maminkou, a to takový, že to hraničí s psychiatrickou poruchou - nebo signalizuje neurologický problém:) Je potřeba to všechno vnímat s určitou nadsázkou, ale v mém světě by toho kluka už dávno někdo proplesknul a poslal k psychologovi (nebo rovnou psychiatrovi), a staršího bráchu rovnou zastřelil a zahrabal. Film nemá moc přes hodinu a půl a děje se tam toho spousta, ale i tak jsem doufal, že už bude konec. Nevím, co tím chtěl autor říci, a nemůžu se ubránit dojmu, že to buď sám nevěděl, nebo mu to někdo v postprodukci pořádně nabořil. Anebo byl na tripu - jako ostatně zjevně byli někteří svatí, nejen v Miliónech zobrazení. Já za sebe vím, že už se nikdy znovu nepodívám, i když některé obrazy jsou (u Boylea tradičně) téměř ikonické. Ostatním doporučím jen, když budu vědět, že mají rádi "poněkud netradiční" filmy. 50% (19.02.2012)

Rodinný film v balení od Dannyho Boyla není tak špatný, jak by se mohlo zdát. Problém je, že není ani nikterak výjimečný. Nemá žádnou nezapomenutelnou část a s výjimkou hlavní dětské role není ani moc, co chválit. Boyle opravdu nikde nešlápl vedle a ta hodinka a půl uteče poměrně příjemně, ale spokojené pokývání hlavou je bohužel málo. Stále platí, že mne Boyle vyjma Trainspottingu ještě nedokázal nadchnout a to už se blíží me ke kompletaci jeho tvroby. (28.06.2012)

Asi sa netreba na Milióny sústrediť ako na film Dannyho Boylea, ale ako na klasický vianočný film, ktorého funkciou je "zahriať na duši". Tin Tina tiež neberieme v porovnaní so Shindlerovým zoznamom ako Spielbergovu stratu súdnosti, ale ako oddychovku, nadýchnutím sa pred niečím väčším. Bohužiaľ aj ako pokus o vianočnú klasiku Boyle úplne neuspel, chvíľami je to neprehľadné a poriadne to nevie, kam to kráča. Únosnú mieru otravnosti ale film v mojich očiach nikdy neprekročil. (06.10.2014)

Danny Boyle do čeho se pustí, to zvládne na jedničku. A já tenhle film viděl ještě k tomu na jedničce, v sobotu dopoledne. Vím, že tam často v tenhle čas dávají dobré filmy, ale tenhle mě opravdu překvapil. Jednoduše se zabývá otázkou volně nalezených miliónů, které se dostanou do rukou dětí plus tam je tedy křesťanské moralizování, ale abych se přiznal, to jsem pustil k vodě a sledoval film. Ten sám o sobě je super, protože se ten nápad upraví v řadě naprosto výborných scén. Není to nic perfektního, ale když si uvědomíte, že děti jsou v hlavní roli a jedná se o komedii, kterou točí Danny Boyle, tak nemůžete být zklamaní. Jen je třeba si uvědomit, že se člověk kouká na film a ne na křesťanskou agitku, jak se tu plno lidí rozčiluje. (05.11.2011)