Krycí název Oděsa

Průměrný tak trošičku špionážní thriller. Už Forsythova předloha doplácí na jeho negativa při psaní - přílišnou popisnost, soustředění na množství fakt, až mu ze zřetele utíká příběh. Na filmu je to nejvíce vidět. Kde v knize několik stránek je věnováno převodovce, výrobci převodovky, autorádiu a výrobci autorádia, tam prostě pod titulky projede auto. Děj se drží přesně knihy, a právě i proto je vidět, jak je řiďounký a jednoduchý, bez větších charakterů postav, a vlastně i bez větších zápletek. Hlavní hrdina prochází vším bez větších problémů, dostane se k Wiesenthalovi, i když to zpočátku vypadalo na velký problém, nacistická chobotnice se ho nedokáže zbavit - těch náhod je mnoho a i díky tomu chybí napětí nebo jakékoliv soucítění s hlavní postavou. Jsou zde ale moc hezké lokace, ta města mají něco do sebe, a náznaky jisté atmosféry, rozbourané však nekonzistentností děje. (25.03.2013)

Byly doby, kdy se Forsyth nemusel za filmové adaptace svých děl stydět. Oděsa patří po nedostižném Šakalovi k tomu nejlepšímu, co daný subžánr nabízí, přestože dojde jen k jedné mizerné bitce. Jinak to ponechává všechny atributy mistrových románů - hodně pátrání, dlouhý výcvik, fikaný plán, zajímavá pointa a k všemu nacistické spiknutí v podobě Maximiliana Schella - co lepšího si člověk může přát. (15.06.2011)

Bondovka po Německu se vyvedla pěkně, hlavně díky jakémusi morálnímu aspektu a věčně žhavému tématu vyvražďování Židů za 2. světové války. Jon Voight hraje německého novináře, který se náhodou dostává k informaci o tajné organizaci O.D.E.S.S.A. Ta už 20 let ukrývá uprchlé nacistické pohlaváry, dává jim novou identitu a nový život. Společnost se pomalu rozrůstá a chystá se udeřit znovu na izraelský národ. Jon Voight touží pomstít smrt jednoho židovského starce a odkrýt věci, které by neměly zůstat pod pokličkou. Nakonec i pro něho se boj stane osobním... (17.10.2006)

Snáď žiadna iná štátna ideológia neláka jej priaznivcov viac ako nacizmus. Teraz samozrejme nemyslím na náboženstvá, ktoré neboli primárne späté so štátom. Snáď v tom má prsty čierna mágia a okultizmus, ktoré výraznou mierou asistovali pri zrodení tejto temnoty z rádu najhlbších. Tam stačí spomenúť a mnohí sú v osídlach. Veď si len stačí pozrieť tv programy, koľko venujú týždenne priestoru nacistickej ideológie z rôznych uhlov. Alebo stačí letmý pohľad na vojnové filmy, koľko percent z nich sa venuje druhej svetovej. Jedným z nich je aj Krycí názov Odessa. Pátra po pohrobkoch Tretej ríše. Pozaliezaní v rôznych úradoch, polícii, novinách, štátnej správe i vedení veľkých firiem. Samozrejme, ich identita je zmenená. No myšlienka na totálne víťazstvo ich neopúšťa. Do boja s nimi sa dáva mladý novinár, pokúšajúci sa preniknúť do organizácie Odessa. Jej úlohou je niesť pochodeň Adolfovej ideológie. žurnalistove pohnútky však nie sú výsostne antifašistické. Pútavé a svižné dobrodružstvo medzi pohrobkami nacistov ponúka obdobné ladenie ako Schaffnerovi Chlapci z Brazílie. Tam chceli naklonovať vodcu, a Odessa sa tam spomína. Tu sa zase pokúšajú vyzmizíkovať Izrael. (09.11.2016)

Poctivý politický thriller ze staré školy, se všemi neodmyslitelnými proprietami, atmosférou, vyššími ideály a morálním přesahem, a i v této dekádě ještě stále s tím nejzávažnějším tématem, tedy nacistickými válečnými zločiny. Jelikož ale od konce války přece jen už uplynula nějaká doba, ve filmu jde o odhalení sítě domestikovaných válečných zločinců a o reflexi nové generace, tedy synů exponovaných lidí. Ten generační střet je možná tím nejpůsobivějším, co tenhle snímek nabízí. Hlavní hrdina, investigativní novinář, si shodou okolností a náhod prožije své ,,tři dny kondora" (tuhle aluzi k legendárnímu, jen o rok později natočenému, thrilleru Sydneyho Pollacka s Robertem Redfordem tu nezmiňuji náhodou, neboť oba hlavní hrdinové toho mají opravdu hodně společného...) a někdy je skutečně s podivem, čeho všeho je takový člověk od novin (tedy intelektuál) schopen (závěrečná překvapivá pointa ale mnohou motivaci nakonec osvětluje). Je skvělé vidět film, navíc tohoto vyhraněného žánru, který je točen coby nositel jistého nezpochybnitelného poselství. Poctivý thriller ještě z dob, než všechno právě zmíněné nahradila modla dnešních žánrových filmařů - otupující akce...a přitom to jde celkem úspěšně i bez ní... ,,Zlo nepáchají národy, ale jednotlivci." ____ PS: Tak mne napadá, že bych rád viděl remake, ale musel by být od Quentina Tarantina a Simon Wiesenthal, kterého by hrál Brad Pitt, by musel dostat mnohem více prostoru! :-) (12.01.2012)