Život je zázrak

Láska a válka si nevybírají místo, čas ani osoby, které zasáhnou. Život je zázrak i když může být pěkné trápení. Emir Nemanja Kusturica opět zaujmul sice jsem jednu hvězdičku možná trochu přidal, ale proč ne, když pán režisér má Čechy rád. Luka a Sabaha jsou absurdní dvojice v absurdní válce, ale absurdních postav je tu víc. Zajímavé je účinkování syna Kusturici Stibora v roli kapitána Alexiče. Když se vám trefí film Život je zázrak do nálady, tak je to film na nejen na nedělní zhlédnutí. (11.09.2018)

Toto je Kusturica podle mého gusta. Sundal trochu nohu z plynu, ubral přehnanou, ztřeštěnou zběsilost a s lehkostí, nadneseností i šíleností sobě vlastní namíchal tento energický koktejl z dramatu, komedie a absurdity a poprvé se se značným citem vypořádal i s romancí. A vyšlo mu to. U mě na plný počet. Vše klasicky doprovázeno živočišným balkánským soundtrackem, v kterém absence Bregoviče nebyla nijak znát. Oslavná óda na život, který v režii temperamentního filmového mága působí jako pravdivý zázrak. (31.07.2010)

Sledujem aktivne europsku filmarsku produkciu, no a tentokrat zas padla volba na Emira Kusturicu a jeho film Zivot je Cudo. Tematicky sa venuje rodine srbskeho inziniera Luku, ktory v Bosne a Hercegovine roku 1992 chce stavat zeleznicu. Ako sa stavba rozbehne, tak sa Luka ponori do stavby/priprav, ze uplne zabudne na bliziacu sa vojnu. V nej mu povolaju do armady syna a jeho zena sa kamsi tiez vytrati. Vyzdvihujem realie Balkanu opisane na urovni, ale roku 1992 optimizmus Luku viac skodil nez pomahal, rozbesnil sa tam totiz cirociry masaker. To vsak uz nie je zalezitostou filmu, ale politiky. Samotny film : 74 % (14.10.2014)

Kusturica a jeho směsice žánrů, smíchu, pláče a balkánského temperamentu je kinematografický důkaz, že život je opravdu zázrak a stojí za to! Zkušená ruka režiséra s lehkostí zachycuje horkokrevnost Balkánu, jeho nespoutanou hudbu, nezřízené hodování či zápal do fotbalových zápasů. A navrch špetka absurdity pro ještě pestřejší menu! (24.01.2006)

Ze začátku typicky bláznivý a střelený film plný chlastu, tance, zpěvu a střelby:-) Postupem času se ale mění na smutný milostný příběh, jehož "oslí" konec je opravdu geniální a dokonale se hodí k názvu filmu. Život je v Kusturicově podání opravdu krásný a absurdní zároveň a pokud vás tento film ani trochu nedojme, jste zvláštní nebo máte nějakou citovou poruchu:-) A jen dodatek na závěr: Občas jsem měl pocit, že koukám na film Juraje Jakubiska...ta podobnost s Jakubiskovými snovými záběry nebo např. scéna s poletujícím husím peřím... Opravdu mě to až zarazilo, ovšem ne v špatném slova smyslu. (10.03.2006)