Zrada a pomsta

Klasika a de facto reklama na kung-fu, které je tu představeno v celé kráse. Čert vem ohraný příběh, patos, trapnou hudbu a nic moc herecké výkony. Tenhle film je jen a jen o boji a nutno dodat, že až na pár zbytečných scén, které to kazí, jako třeba různé nereálné výskoky, tu odvedli všichni zainteresovaní skvělé výkony. Vyloženě lahůdkou jsou různé styly boje, ať už v provedení komanda smrti hlavního padoucha nebo těch hodných. Obzvlášť se mi líbil styl opilce, o kterém jsem jen četl, ale viděl ho až tady. (07.08.2011)

Samozřejmě Zradu a pomstu nehodnotím jako dospělý, ale jako kluk ze základky, který tuhle euforickou záležitost viděl kdysi dávno v letním kině na venkově u babi a dědy a byl to pro něj jeden z vrcholů jeho dvouměsíčních prázdnin. U všech bohů, jak já jsem tenhle film kdysi žral! Možná ta nejlepší věc, která k nám za komoušů ze spřátelené Kitáje dorazila. Po dlouhých letech, po zhlédnutí jakéhosi extrémně mizerného VHSRipu, cítím sice trochu rozčarování, ale některé scény ve mně stále vyvolávají příjemné mrazení. I přes svůj věk nadprůměrně pohledný a povedený kung-fu film se zevrubnou přehlídkou několika "zvířecích" stylů. Hlavně figury (myslím bojový figury) přítomných ženských mě dodnes berou, mám pro kung-fu baby slabost. (19.08.2014)

Pro milovníky bojového umění lahůdka, já ve třetině zjistila, že jsem to před dlouhým časem viděla, ale statečně, po příkladu tchajpchingského odbojového lidu proti bezpráví dosazeného generála, vytrvala, přežila i dost mizernou kopii a skřekový zvukový doprovod bojovníků, neboť to, co zde předváděli, bylo něco úžasného. (29.04.2014)

Zřejmě můj první historický kung-fu film (určitě první, na kterém jsem byl v kině) a pořád (i po těch nějakých 18-20-ti letech) jeden z těch nejlepších. Když jsem teď do toho po těch mnoha letech šel, trochu jsem se obával, jestli mé dospění a stáří filmu neudělají své. Neudělaly, i po těch letech to má pořád koule. Skvělá výprava, parádní lokace, zajímavé postavy a hlavně - skvěle natočené souboje. A taky si dodnes pamatuju, že strýček se čínsky řekne šušu!!!! (04.11.2010)

Za minulého režimu si v rámci sdílení kultur poskytovaly spřátelené státy ze svých pokladnic to nejlepší, proto předpokládám, že za tento film minimálně naučil strýček Jedlička Čínu chrochtat jako prase. S odstupem let je možné, že snad na revanš naučí někoho stejný film hýkat jako kráva. I přes vzpomínky na tehdejší adolescentní konsternaci jsem se nemohl zbavit dojmu, že sleduju skutečně příšernou kokotinu. Slaboduchost scénáře, dialogů a útrpné neherectví, neoddělitelně patřící k tehdejší asijské akční produkci, nikoho nepřekvapí. Mnohem horší je ale, že samotné bojové scény jsou neblaze poznamenané úpornou snahou účinkujících jeden druhého náhodou netrefit a proto nutně evokují dojem spartakiádních sestav. Na opětovné shlédnutí těch „slabších“ snímků z podobného pramene (Šogunovi nindžové, Úder otevřenou dlaní nebo Kouzelný cop, který mě svou stupiditou ohromil už tenkrát) budu muset pravděpodobně dočerpat čchi. Víc než tři hvězdy nemůžu dát ani z nostalgie. (04.10.2013)