Parťačky

Krátká (nenatahovaná) jednohubka. Mix Heist, ženského buddy movie, střelené akční komedie, nic se nebere moc vážně. Pomsta za králíka je nemilosrdná, ale artová! Loupež obrazu uprostřed přípravy koncertu s poselstvím, jak je těžký uspokojit všechny ty vyhladovělí členy produkce, když v přípravě hot-dogů nemáte praxi, zato ale vaříte s láskou. PS: "Vážně nechceš zavolat mamince?" (03.11.2023)

Ze začátku vše vypadá jako klasická variace na Charlieho Andílky, mixnutá ještě s Dannyho parťáky. Hodně nadsázky, sem tam nějaký ten pokus o hlášku, dynamická akce, sympatická partička hezkých ženštin. Jak se ale postupem času prohlubují vztahy mezi postavami, tak se z toho bohužel stane spíše taková ženská drbárna, kdy jde snadno poznat ženskou ruku režisérky,  obohacená ještě o naprosto tragický konec, který tvůrci raději ani nevysvětlují, protože prostě reálně vysvětlit nejde. (22.11.2023)

Jako asi tady dokážu pochopit rozdílný hodnocení. Já budu patřit mezi ty spokojený. Ono to je takový žánrový gulšek, dělaný s jemným citem pro detaily nejen v žánru akce, ale především humoru a síle ženského přátelství, které se mě na tom líbilo asi nejvíc. Plus ty krásné free scény u dodávky tanec na hudbu, tam bych v té scéně hrozně rád hrál z toho šla svoboda a pohoda. Druhá složka co se mě líbila byl humor, ano sice ženský, ale kvalitní, třeba první nákup zbraní na Korsice a flirtovní předstevní zbraní mělo vtip. Melánie se tady nepouštěla do žádných velkých akcích, to nechala na mladší kolegyni a vlastně když vynechám střelbu a jeden fight dělán spíše pro vizuálno, tak to ani akční nebylo, ale přesto to mělo tempo a zábavnost. Myslím si že holky se tohohle filmu rozhodně nemusí bát a kluci můžou být v klidu nejedná se o 150x díl telenovely "ženská síla versus odporný chlapi", takže taky OK. Žánrovej gulášek kde křehká ženská duše je zabelená do jemné akce a síle přátelství a touze být obyčejnou ženskou. Moc příjemný pokoukání. (01.11.2023)

Mélanie Laurent, najmä ako režisérka, išla na to dobre. Vedľa seba dala herečku Adèle Exarchopoulos, ktorou si rýchlo našla spoločnú frekvenciu. Mimo iné to je aj dôvodom, prečo chémia medzi ústrednou dvojicou vo filmu funguje tak dobre. Ďalším dôvodom sú comedy-based dialógy a s ním súvisiace scény (napr. menopauza) – slúžiace predovšetkým na pobavenie diváka – ktoré tieto postavy si jednoducho užívajú. (Danú dvojicu miestami dobre doplňuje aj Manon Bresch.) Avšak všetky ostatné veci, ktoré vo filme nájdeme, trpia problémami. Príbeh, a tým pádom aj scenár, obsahuje diery a nie vždy je vedený dobre. Film, vzhľadom k minimum akčných scén a krátkym hraniciam, ktoré stanovuje zvolená koncepcia príbehu, sa zbytočne približuje ku 120 minútam. Nepriateľský boss v podaní Isabelle Adjani nedostane taký priestor, ktorý by mal. A ešte je tu záver, ktorý by mohol byť trochu lepšie vypracovaný. Celkovo škoda, pretože krásna dvojica Laurent / Exarchopoulos ma svojou prirodzenosťou (niekedy som mal pocit, že tu nič nemusia herecky zahrať) dokázala pobaviť. P.S.: „Neprehľadný“ malý domček uprostred lesa je cool. Osobné hodnotenie: 66% (**) (05.11.2023)

Režijní tvorbu Mélanie Laurent mám celkem rád, takže když jsem se dozvěděl o tomto jejím posledním kousku, neváhal jsem a nelituji, byť rozumím zdejšímu nízkému hodnocení. Označení komedie lze totiž považovat za dost zavádějící, humoru je zde pomálu, a kdo čeká nějakou řachandu, bude zákonitě zklamán. Adèle Exarchopoulos zde ovšem nejde nemilovat, takže už jen kvůli ní mě to potěšilo, stejně jako všechny ty překrásné lokace, kde se natáčelo. Dějově je to ale splácané z všemožných ohraných klišé a člověk se nemůže ubránit dojmu, že tvůrci o tom sami nemohli mít moc valné mínění a vzali to čistě jako kšeft, po němž za rok neštěkne ani pes. (02.12.2023)