Bitová generace
VOD (1)
Epizody(10)
Obsahy(1)
Příběhy vzniku nejzásadnějších českých počítačových her posledních čtyř desetiletí, které formovaly generace fanoušků a dokázaly se prosadit ve světě. Unikátní pohled na zrození nejúspěšnějších domácích herních vizionářů, jejichž kariéra začínala často v „garážích" a mnohé z nich dovedla až k milionovému byznysu. V jednotlivých dílech nechá seriál nahlédnout do zákulisí tuzemské herní scény, fascinujícího tvůrčího odvětví, které generuje větší příjmy, než filmový a hudební průmysl dohromady. Game Story připomene legendární herní tituly, z nichž se staly fenomény daného žánru. (iVysílání)
(více)Videa (1)
Recenze (63)
Vcelku povrchně a neoptimálně zpracované téma, které si zaslouží mnohem více hloubkový rozbor, má-li k dispozici produkce, režie takové osobnosti a archivní materiály ikonické herní epochy u nás. Zbytečné klipové (dobové, youtubové) "dějepisné" prostřihy, které pamětníci znají a mladým to nepomůže. Tohle mohl být parádní celovečerní dokument v jedné stopáži, vyhodit zmiňovaný zbytečný nadstavovač času a obrazu, dát víc prostoru konkrétním hrám, hráčům-pamětníkům, tvůrcům (tentokrát raději víc mluvících hlav, než vsuvek z youtube a ČT archívu) a klidně to pojmout jako komplexní dokument českého Game Story nejen o vývojářích. Ale díky za každou snahu mapovat českou popkulturu (ne)ztracenou v čase. (Za nejlepší českou hru a nostalgii považuji Operaci Flashpoint nad kterou jsem strávil dlouhé hodiny okouzlení i nervů. V žádné jiné hře jsem nezažil pocit reality, kdy jste uprostřed rozsáhlé noční krajiny na nepřátelském území beze zbraně a snažíte se najít cestu k vaší posádce jen za pomoci hvězdné oblohy). ()
Má to příjemný retro nádech...ze začátku, ale pak už jsme přestal chápat proč v seriálu o hrách pořád koukám na nějaké další a další prostřihy na komunistické magazíny, devadesátkovou TV tvorbu a haha humor. Takhle nějak si na ČT představují pořady o hrách v roce 2024 a to je dvouhvězdičkově smutné. (ale pohodnotím třema za snahu a super první tři díly) ()
Když jsem o seriálu poprvé slyšel, byl jsem velmi zvědav a natěšen. Výsledek stojí za menší hovno. Nechápu, co se těm lidem okolo tvorby honí v hlavě, když si řeknou, že seriálový díl bude mít patnáct minut. Ne, to opravdu nestačí snad na žádné téma... možná jedině na školící videa, který dokáží unudit už během dvou minut k spánku. Obsahově je dokumentární seriál... no, slovo dokument bych nechal zmizet, protože počet informací na jeden díl by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Co se týče komentáře ženštiny, tak je to kolikrát na strčení prstů do ušních otvorů. Nevím, pro koho je tento dokument určen. Pro hráče to nebude, pro nehráče je to taktéž o ničem. Štěpán Vodrážka měl zůstat u těch reklamních spotů, jde vidět, že nic delšího a obsahově hutného nezvládne. ()
Vtipný dokument, kterému nejvíc škodí rozsekání na deset krátkých dílů, kdyby to byly dva delší díly po hodině a čtvrt, nic by se nestalo. A kdyby to bylo deset dílů po hodině a čtvrt, taky by se nic nestalo a zřejmě by si to diváky našlo, takto dokument jen klouže po povrchu a i když mi vtipné prostřihy nevadí, uvítal bych víc informací a hlubší ponoření do témat, zvlášť když už tam ty osobnosti jednou jsou a mají co říct. ()
Je super, že si nějaké mainstreamové médium všimlo, že existují počítačové hry, že je to miliardový průmysl a zároveň plnohodnotný umělecký obor, a že Češi jsou v tom dobří. Takže ČT vytvořila (fanfáry!) deset čtvrthodinových epizod a ještě je uklidila jen na iVysílání, aby na to náhodou někdo nenarazil jen tak při přepínání programů. Téma by si zaloužilo mnohem delší stopáž jako jiné obory, které ČT dokumentuje, ale aspoň něco. Už tak krátká stopáž je dále ředěna spoustou prostřihů na zcela nesouvisející záběry, což mělo asi být vtipné, ale většinou to šlo úplně mimo mísu. Uchechtl jsem se jen u Václava Bendy dělajícího "éééééé". Takže seriál lze vnímat jen jako "úvod do problematiky", a pokud vás zajímá, co ti zajímaví lidé povídali, musíte si o nich najít sami další pořady na Youtube. Co se naopak povedlo, jsou archivní záběry na protagonisty, kteří v seriálu vystupovali nebo o nich byla aspoň řeč. Po 30 letech jsem tak poprvé viděl "živého" Jana Eislera, ne jen na fotce. Výběr her a tvůrců je reprezentativní, i když pár důležitých her chybí. Musím se ještě zastavit u propírané poslední epizody, která kromě übertrapného názvu působí dost "na sílu" a do seriálu nezapadá. Při vší úctě k vystupujícím slečnám si pozici vedle Vávry, Dvorského či autorů Factoria a Beat Saberu se svými studentskými projekty, které nikdo nehrál, nezaslouží. I moje žena, která hry nehraje, ale seriál ji bavil, na konci prohlásila, že ji žádná z těch holčičích her nezaujala. ()
Reklama