Hellzapoppin'

To jsem netušil, že už tenkrát vznikaly takovéhle sebereflexivní anarchie! Postavy přecházející nejen plynule ze scény jednoho filmu do scény dalšího, ale procházející i různými úrovněmi diegeze jako by se nechumelilo. A navrch kopa intertextových hříček: v hledišti divadla se objevivší Frankenstein, chlapík držící v ruce sáňky s poupětem a hlásící: "já myslel, že je spálili"... Jako kdyby Mel Brooks potkal bratry Marxovy (kterým ostatně scénáře psal stejný člověk) (11.10.2007)

Naprosto úžasná anarchie. Co si dokázali v roce 1941 vymyslet a natočit, je k nevíře. Nejenom obvyklé vtípky, ale i gagy, práci s obrazem, parodické odkazy na jiné filmy, neustále hrátky s přiznanou kamerou či diváky ("Smraďoch Miller má jít domů"). Přestože film má jakýsi fiktivní děj, ten je neustále porušován. Mezi všemi scénámi vede živelná (byť určitě pečlivě nacvičená) taneční exhibice černošských "sloužících". Vypadá, že předběhla dobu o takových dvacet let a lituju, že nemůžu vidět, jak se na něco takového tvářili diváci v konzervativních částech USA. (17.09.2008)

Nejrozjetější hudebně-taneční scéna všech dob, metahrátky typu divadlo ve filmu ve filmu ve filmu, směsice nespoutané absurdity a ryze postmoderních fórů – to jsou šestihvězdičkové pasáže, u kterých by jeden nevěřil, že kouká na film natočený ve stejném roce jako Občan Kane (z kterého se tu jasnozřivě cituje, stejně jako z jiných dnešních klasik, na kterých tenkrát ještě sotva stihl oschnout ustalovač). Na druhou stranu, lyrické songy jsou k uzívání a některé gagy můžou dnes být pro leckoho až dětinské. Tak si vyberte. (09.05.2013)

Tohle je muzikál, který se musí vidět. A pokud ho uvidíte, je docela možné, že si řeknete, jak strašná ptákovina to ve skutečnosti je. A také že ano. Tohle není muzikál pro každého. Má to zápletku, ale skoro o ni nejde. Je to neskutečně hravé, je to ujeté, je to praštěné, ale ta hravost je na tom prostě krásná a mě to dostalo. (05.04.2017)

Na to, že jsem měl chuť po patnácti minutách film vypnout a dvd někam hodně daleko zahodit se slovy panebože to je ale nesmysl, věřte či ne ale nakonec musím přiznat že se mi film docela dost líbil. Nejvíce se mi ovšem líbili tanečně-hudební vsuvky, které mi přišli dost dobré, a co se týče komediální stránky, tak i té jsem nakonec podlehl, ačkoliv to není úplně ten druh humoru, který bych upřednostňoval. Celkově vztato tedy docela překvapení v tom dobrém slova smyslu. 70%. (31.05.2011)