Bez polevy

Unfrosted je velmi stylizovaná podívaná do podoby šedesátých let, a musím říct, že v tomto ohledu je to vážně povedené retro pokoukáníčko, kde se tvůrci na celé té výpravě a vizuálu pěkně vyřádili a divákovi, lačnému podobných kousků, tu budou téct sliny blahem. Zápletku si pak dovolím označit za ryze praštěnou, téměř snad až pohádkově laděnou, respektive v podstatě se též až ztotožňující s filmy pocházejících právě z dané doby, tedy taková pestrobarevná přepálenost, kde se všichni chovají jak sluníčka na rozkvetlé louce, plní entuziasmu a s nadšením i pro sebemenší hovno, s čímž ovšem zároveň nekompromisně naráží na svou přesvědčivost, a to ve všech ohledech, jelikož takhle potrhle působí i záporné figurky, no prostě je to dějově taková absurdní kravinka, ovšem zároveň s tím, a to se musí brát v potaz jako významné plus, že si toho byli vědomi i sami tvůrci, takže je to ve výsledku vlastně až taková fungující sebeparodie na vše možné. Co se pak týče humoru, tak to zas pro změnu hodně závisí na znalosti Jerryho Seinfielda, pro nějž se jedná o typickou záležitost, tedy vtipnost spočívající především ve slovních narážkách v vkusném podání, což mi zde docela sedlo a několik těch slovních přestřelek a gagů bylo fakt výborných, nicméně celé bych to v tomto směru ale označil spíš za úsměvnou komedii, než za komedii, kdy se divák popadá za břicho. Postavy a jejich herečtí představitelé jsou pak asi ok, i když spousta z nich se fakt chovají už jako vážně nesnesitelní a trapní retardi, no a co se týče atmosféry, tak ta se jen svezla na povedené výpravě, takže i ji lze označit určitě za působivou. Unfrosted zkrátka určitě nezaujme davy, mě každopádně ale docela oslovila, a to především díky zmiňovanému trefnému humoru a celkové stylizaci, která je opravdu luxusní, takže za mě taková příjemná pohodička, nicméně s dodatkem, že dokážu pochopit i držkující publikum, jelikož je to celé skutečně ,,hodně osobitá” (05.05.2024)

Seinfeld je stand up komik ze staré školy a na Unfrosted je to znát. Je to totiž přesně ten druh komedie který netlačí na pilu a divák se u ní nebude smíchy válet po zemi, ale to nutně neznamená že se nebude bavit. Humor je tu postavený na dialogu a různých slovních hříčkách a narážkách a většinu času to stačí na spokojený úsměv. Tuzemský divák bude mít nicméně smůlu v tom, že hodně z něj ho velmi pravděpodobně mine, protože americké (ce)reálie šedesátých let jsou nám přeci jen lehce vzdálené…65% (04.05.2024)

Když jsem si otevřel IMDB, vyskočila na mě jedna recenze s verdiktem 1/10 a druhá 10/10. To krásně ukazuje, jak těžké je určit, zda je něco vtipné. Tak za mě: je super zážitek podívat se na old-fashion comedy film, kterej využívá nostalgie Ameriky 50. a 60. let. Bavil jsem se hodně. Jednu námitku ale mám: dialogy sviští příliš rychle za sebou, takže člověk nemá pocit, že to jsou lidé, co na sebe reagují, ale spíše právě herci hrající v nějaké krátké reklamě. To mi trochu vadilo, protože v Seinfeldovi člověk s přáteli tak sroste, že mu jejich interakce opravdu připadají reálné, i když jsou bizarní. Na druhou stranu kritikové vyčítají filmu, že je to slabé, boomerské, nudné. Jsou tu ale přitom skvělé vtipy na JFK, Kubánskou krizi nebo na January 6 - Storming the Capitol. Celkově příjemný zážitek. Nezlobil bych se, kdyby Jerry ještě něco natočil. (04.05.2024)

Je rok 2024 a Jerry Seinfeld, jedna z ikon devadesátkového sitcomu, si nadělil k sedmdesátinám vlastní režijní debut. Jak je u Seinfelda zvykem, Unfrosted je tak trochu "o ničem". Je to příjemná komedie, která neurazí, ale ani nenadchne. Kdo ale hledá jen 90 minut relaxu u nenáročné zábavy, s bonusem v podobě šedesátkové stylizace, určitě s tímhle nesáhne vedle. 65%. (08.05.2024)

Filmu 'Unfrosted: The Pop-Tart Story' nelze upřít ten scetch-comedy náboj, který si dělá ze všeho neurážlivě legraci ("Mr. LaLanne, is this kind of food really part of your health regimen?" "Well, sugar's poison, which is why we're developing something new called high-fructose corn syrup.") a současně mu nelze upřít upřímné zaujetí tématem (Pop Tarts: "You ever eaten garbage, Stan?" "Sure.") - odtud k Seinfeldovi coby family friendly režisérovi, scénáristovi, producentovi a herci hlavní role, který se nahuštěného ansáblu "jen zeptal a oni šli a odehráli" a že nejsem nějak extra fanda těch ksichtů, ale spoustu z nich odněkud znám (dokonce i oplácaná Amy Schumer v záporné roli se dala) a jsou to jména, ať už vedlejší role, které ale zde hrají jak v tradiční dětské komedii, ačkoliv je film zasazen do 60s, je tu fakt vela vela dobrých herců. K Seinfeldovi jsem se vlastně nikdy pořádně nedostal, podle mnohých je to ten nejarogantnější dickhead ze všech, což ale může značit i jen to, že je ten nejotevřenější, podobně jako Larry David (kterého naopak přes 'Curb...' znám velmi), se kterým stáli za scénářem k #1 show v TV v letech 1989–1998 (ano, dokonce ani 'Přátelé' v té době neměli vyšší sledovanost). Hugh Grant v roli shakespearovského herce, který musí hrát komerčního maskota je funny british addition, v jinak ale čistě americké produkci a americkém stylu humoru. Christian Slater jako mlíkař. Peter Dinklage. Bill Burr jako prezident. Jon Hamm. Ronny Chieng! Fred Armisen. Dean Norris. Hodně lidí, co dělají standup (snad 13-14). A to zmiňuju jen ty, co mně osobně něco říkají. Říkám si, jak politický v pozadí je tenhle film, se vším, co slyším o Hollywoodu a kdy a co tam musíte. Seinfeldovi se daří, jako vždy, dělat si co chce a jak chce, stejně jako natočil film o včele, protože má rád včely, tak si natočil film o Pop-Tarts. Seinfeld dokonce řekl, že měl v plánu oslovit i Daniela Day-Lewise, aby hrál postavu "sugar drug lorda, který měl kontrolu nad veškerým cukrem na planetě - se jménem El Sugre ve stylu 'There Will Be Blood' - ambiciózní, leč už jen za ten nápad, ale nedošlo ani k telefonátu). Řekl bych, že stylem bych to hodně přirovnal k některým flickům bratří Coenů. Myslím si, že i jistý styl Petera Sellerse je přítomný, jakožto Seinfeld se vyslovil, že měl jeho styl komedie rád. Ale celkově se na to dívat dá, v momentech to má opravdu epické proporce a produkci jak kdyby šlo o Oppenheimera nebo co, ale asi nic, na co by mě bavilo se plně dívat a koncentrovat, jako spíš tak nějak do pozadí. (04.05.2024)