Sanbiki no samurai

Chachá, to byl teda film podle mýho gusta (nebo aspoň jednoho z mých gust). Dost připomíná Yojimbo, Sandžuro nebo i Sedm samurajů, ale je svébytnej, skvělej, magnetickej. Dokonce bych řek´, že jeden z nejlepších samurajských filmů, tedy z těch, co jsem viděl. Správná porce tragiky, humoru, akce, napětí, fakt dobrý. Zajímavý jsou taky vztahy tří hlavních hrdinů se ženama. Každej má jednu milou a všichni víme, že samuraj a trvalej vztah, to nejde moc dohromady, že?! (18.08.2010)

Člověk se často dočká překvapení, když to nejméně čeká. Gošova prvotina je totiž skvěle sebejistý film, který hravě strčil do kapsy slavnou Inagakiho trilogii o Mijamotovi Musašim, kterou jsem před několika dny zhlédnul a byl jsem z ní dost rozpačitý. Sanbiko no samurai mě dokázal strhnout daleko více a svou kvalitou krásně odhalil tuctovou podstatu Inagakiho adaptace. Hudba Tošiakiho Cušimy se vyrovná kompozicím Takemicovým a fantasticky dramatizuje deziluzivní příběh idealistického samuraje Šiby, který se rozhodne přidat na stranu hladovějících farmářů a jejich zoufalé vzpoury. Ne nepodobné Kurosawovu veledílu Sedm samurajů, ale hutnější a ve svém vyznění možná i pravdivější. (Jistou pouťovost a roztahanost Jódžimba navíc Goša překonává drsně realistickými pasážemi). (18.03.2008)

Az sa citim divne, ked vsetci hodnotili tak vysoko a mna to nejak nenadchlo. A to mam stare filmy o samurajoch rad. Asi mi viac sedi Kurosawov styl. Tento film mi pripadal prilis chladny a postavy si ma neziskali. Celkom som tam postradal to, ze by sa samuraji spravali podla svojho kodexu. Pripadali mi ako obycajny chlapi, ktori sa z rôznych dôvodov nakoniec postavili na stranu rolnikov. Proste Sedem samurajov zredukovanych na troch. Ale chyba tomu poriadna atmosfera. Namiesto nej to ma dynamicke tempo. Vo filme sa toho stihne dost odohrat ale vo finale sa ukaze, ze to bolo vsetko aj tak zbytocne, takze z vysledku mam vlazny pocit. 5/10. (26.09.2016)

Velice precizně zvládnutý film, který by se dal popsat jako typické dílo svého režiséra. Jednoduchá, ale zajímavá dějová linie a dobře napsané postavy samurajů, z nichž každý má jinou životní filosofii a přestou se nakonec dají dohromady pro vyšší cíl. Tento a jemu podobné snímky museli v době vzniku pro Japonsko znamenat to co westerny pro američany. I zde se potulní hrdinové rozmanitých osobností spojí, aby bojovali proti zlu. Oproti americkým filmům mají však ty japonské větší filozofický přesah. V tomto případě sice ne takový jako tvorba Akiry Kurosawy, ale to není na škodu. Naopak přímočarý rukopis Hidea Goshi je velice příjemně koukatelný. I zde se vysktují zajímavé úhly kamer, švenky a střihy. Velmi zábavný film, který diváka nezasype těžkostí myšlenek, ale ani neurazí plochostí. (12.04.2012)

Sanbiki no samurai je v mnoha aspektech jedinečným filmem. Prvním z nich je skutečnost, že lze jen stěží nalézt tvůrce, který by vytvořil svůj první filmový počin tak dobře, že je možné nazvat jej téměř dokonalým. Tím druhým je fakt, že navzdory své dokonalosti lze film nazvat v podstatě zapadlým, což se může člověku po shlédnutí filmu zdát jako zcela nepochopitelné. Goshův debut lze v jistém smyslu brát jako experimentální počin, a to hlavně pokud jde o práci s kamerou. Navíc, tento experiment se mu povedl na výbornou, a tak lze říci, že s kamerou téměř až kouzlí. Je zvláštní, že zde několik uživatelů tvrdí, že film připomíná Kurosawova Yojimba. Pokud bych měl zvolit film, kterému se Sanbiki no samurai podobá, byl by to nepochybně jiný, mnohem známější Kurosawův film - Sedm samurajů. Tomuto filmu se Goshovo dílo podobá nejen svým názvem (Sanbiki no samurai - Shichinin no samurai), ale i ústředním tématem. I to by ovšem bylo zcestné - film Sedm samurajů lze totiž chápat jako poctu samurajské etice a způsobu života. Sanbiki no samuraj se však k samurajům staví nikoliv typicky "kurasowovsky", ale spíše tak, jak to činí ve svých filmech jiný tvůrce, Masaki Kobayashi. Samurajové zde nejsou stavěni nad rolníky, o čemž svědčí i výkřik jedné z hlavních postav z konce filmu - že i rolníci jsou lidské bytosti, stejně jako samurajové, resp. konkrétní rozhovor mezi samuraji - kdy jeden tvrdí, že není špatné zabíjet rolníky, neboť jde o pouhou havěť, načež se mu dostane odpovědi, že i on sám je havěť, s tím rozdílem, že je havětí ozbrojenou. Hideo Gosha tak dokázal vytvořit dílo, které, ačkoliv jsou v něm zjevné známky mnoha vlivů, oplývá neskutečně silnou originalitou... (10.09.2011)