Vlk samotář a mládě 2: Řeka smrti

Chvíľami síce samoúčelné bojové momenty sú zároveň nesmierne príťažlivé. Príbeh sa síce nikam neposunul, no nenudil som sa ani na chvíľu. Chlapec vo vozíku ledva rozpráva, no už stihol čo-to pochytiť z bojových umení... aspoň je ale pre dotieravých vrahúňov často nepríjemným prekvapením a divák sa má na čom zabávať. Takže? ...pohoda! (17.11.2007)

Dejovo priamočiarejšie a menej atmosférické než prvý diel, ale zato akčnejšie a brutálnejšie. Najlepšia scéna však nie je z tých, v ktorých lietajú ruky, nohy, hlavy, uši, nosy, prsty a vôbec všetko, čo sa dá katanou odťať z ľudského tela, ale tá, ako Daigoro nosí ranenému, v horúčke blúzniacemu ockovi vodu. Čarovné. (13.11.2007)

O dost slabší, než-li první díl, příběh je totiž snůška podivunehodných pitomin, ve kterých se utápí i jinak jistě zajímavé postavy, jakými je například trio tajemně se tvářících samurajů, z nichž každý používá méně často viděné zbraně místo katan a to ve filmech vždycky rád vidím. Jenže co je to do háje platné, když jsou tam třebas jakési bojovnice, které bojují se samotářským vlkem pomocí... Bojové zeleniny! Vrhací vražený tuřín, poslední hit v oblasti nájemného zabíjeni, jak jinak! Sice chápu, že tahle série míří spíš směrem Exploitatací (víc krve a usekaných údů, víc krve a usekaných údů!!), než-li cestou klasických samurajských dramat, ale čeho je moc... Hlavně z počátku totiž působí akce až moc béčkově a trapně (ehm, to opravdu nikoho nenapadlo uhnout tomu kočárku, co mu z koleček trčeli čepele?) a vlastně jen díky dobře vygradovanému závěru, kde je již akce skvělá a atmosféra výborná si druhé dobrodružství Osamělého vlka zaslouží alespoň průměr. (26.09.2014)

Příběhy o cti, alespoň tedy ty japonské, jsou prostě skvělé. Já mám pocit, že v tomhle se jim nikdo nevyrovná, protože žádný národ v sobě nemá čest tak zakořeněnou. Tyhle příběhy chcete sledovat, protože jsou dobré, jsou kruté, mají skvělé akční scény a nebojí se. Navíc jsou zde opravdu silné emoce. Tohle se mi líbilo více než první díl. (09.10.2015)

Či už čelíme horde krások, ktorým nerobí problém odseknúť mužovi uško, noštek, prstíky, ručičky, nožičky a potom ho ešte pár krát bodnúť do hrude a do chrbta, alebo trojici bratov s veľmi štýlovými vražednými pomôckami, či už kráčame púšťou, topíme sa vo vode, zohrievame sa telo o telo so svojou úhlavnou nepriateľkou, necháme sa od malého syna ošetriť alebo unikáme z horiacej lode, plejáda nápadov emočných scén, rezaníc a už určitej ikonickosti, ktorá z toho filmu neodíde za celú dobu trvania je natoľko silná, až sa z toho jednému človeku môže zatočiť hlava.  Lone Wolf and Cub sú v tomto diely viacej lineárny, viac krvavý, ale vzťahovo silnejšie ukotvený.  A hlavne sú od začiatku do konca zábavný. Tá kultovosť sa tomu nedá uprieť. Aj napriek chybám je to v rámci rozprávačských postupov strašne hravé. Teším sa na ďalší diel. (05.02.2022)