Harper

No, možná se naše očekávání zcela nenaplnila, ale na druhou stranu..... tento kasovní trhák vzkřísil tehdy skomírající (a náš milovaný) detektivní žánr. Scénář je docela fikaný (i když i mistr Goldman se měl tehdy ještě co učit :), několik scén překvpapivě na svou dobu docela napínavých. Zbytek už celkem nuda, kolikrát zbytečné dějové zvraty a "trochu moc padouchů na jeden film". Zkrátka bez jako vždy skvělého a hláškujícího Paula Newmana by byl film pouhý (pod)průměr.... 65% (03.06.2020)

Více jak čtyřicet let starý film má stále své kouzlo. Některé detektivky se tehdy točily dle literárních klasiků žánru a v tempu spíše pomalém. Většina dnešních amerických kriminálek (vesměs už televizní výroby) sází na týmovou práci, dokonalé technické zázemí, rychlou akci, sběr dat … Jednoduše řečeno - málo podezřelých a hodně policajtů. To stará detektivní klasika byla záležitostí osamělých, nebojácných a riskujících policajtů, kteří tvrdošíjně šli za svým cílem, občas tápali, tu a tam dostali přes hubu, neposlouchali šéfy, pátrali mezi mnoha podezřelými a především – používali hlavu a vlastní intelekt. Z tohoto ranku je i Harper - okořeněn je řádnou dávkou ingredience „drsné školy“ výtečným hercem v hlavní roli (v tomto případě perfektní Paul Newman) , dosti zamotaným příběhem, ironií, svérázným humorem, podmanivou hudbou a zajímavým odhalením … co více si přát k filmovému zážitku? (02.01.2009)

Harper je dost zdlouhavá a chvílema taky nudná detektivka, ve který dostává Paul Newman každou chvíli od někoho do držky. Skoro mi ho až bylo líto, protože takovou nakládačku snad nedostal ani Rocky Balboa od Ivana Draga. Jinak teda nevim, jestli to bylo tim, že tento film běžel v televizi až v pozdních nočních hodinách, ale já u toho chvílema usínal. Příběh mě nějak moc nezaujal, takže pro mě spíš průměr. (12.05.2007)

Drink, Mr. Harper? / Not before lunchtime. / I thought you were a detective. / New type. Stejně jako o devět let mladší pokračování The Drowning Pool lze Harpera zahrnout do škatulky, která ke své škodě dosud nebyla vynalezena: light-and-silly-noir. Je to kategorie paradoxní a paradoxem je neblaze poznamenán i tento film, pokoušející se vytěžit to zábavnější ze žánru, ohledávajícího hlubiny lidské zvrácenosti obvykle s vážností, která tématu přísluší. Zaznamenaného komerčního úspěchu a jisté stravitelnosti dosahuje titul čistě díky angažmá a síle charisma Paula Newmana. Ten tímto výkonem opět dokazuje, že by přesvítil podprůměrnost prakticky čehokoliv. Jeho podání soukromého očka Lewa Harpera obnáší chvíle nejdrsnějšího drsňáctví, jemnocitu, šlechetnosti, věrnosti, důvtipu a především rošáckého šaškování, jež může i náročnějším divákům stačit samo o sobě. Newman (& spol.) hláškují po nočních podnicích, rezidencích a ložnicích Los Angeles a to je vlastně celé. Skutečnost, že zápletka i skoro vše ostatní stojí za starou bačkoru, vlastně v ní o nic nejde a k těm několika násilným skonům dochází jaksi smyslu příběhu navdory, se Paulem maskuje úspěšně a dává znovu ocenit význam instituci filmových hvězd pro zábavní průmysl. (Kéž by v té žumpě bylo hvězd takové nebývalé svítivosti víc.) Víc než zdání substance nenajdete, a to dokonce ani vysokokalorickým přílohám noir ikon jako Lauren Bacall či Janet Leigh v úloze ženy, která si koleduje o kudlu ve sprše už jen tím, že jí jako manžel není dost dobrý Paul Newman. (12.10.2019)

Každý ze svaté trojice drsné školy americké detektivky má (co se týče filmové adaptace) alespoň jeden nezapomenutelný zářez v dějinách kinematografie: Hammett Maltézského sokola , Chandler Hluboký spánek a Ross Macdonald (vl.jménem Kenneth Millar) Harpera natočeného podle románu Pohyblivý terč. Snímek má všechno, co správné detektivce sluší, a navrch výborného P.Newmana, jehož postavu (v románech se jmenuje Lew Archer) tvůrci obohatili o neschopnost vyrovnat se s rozvodem. (20.03.2007)