Útok!

Tohle podle mě není ta pravá látka pro Aldriche, kterého jsem si vždycky cenil pro jeho nekompromisnost a vyprávění příběhu bez zbytečných cavyků (Líbej mě až k smrti, Tucet špinavců). Útok! byl původně divadelní hra, takže se v něm převážně kecá, mluví, diskutuje, hádá se a bůhví co ještě. To by mi nevadilo, konverzační filmy zbožňuju, ale ne když jsou postavy černobílé a skoro až na hranici karikatury. Jediný zajímavější a ambivalentní charakter ztvárnil můj oblíbenec Lee Marvin. Škoda že takovou možnost neměl další z mých oblíbenců, drsňák k pohledání Jack Palance. Slabší 3*. (05.05.2011)

Aldrichův film se vymyká obvyklé šabloně válečných filmů 50. let, kde na jedné straně stojí vítězná armáda s ideály a posláním a na druhé straně zlo v podobě zločinného nepřítele, které musí být poraženo a potrestáno. Nepřítel se v tomto případě totiž skrývá ve vlastních řadách v podobě neschopného zbabělého, nicméně protěžovaného důstojníka americké armády, který svým přístupem způsobí smrt řady vojáků své jednotky. Tématicky hodně zajímavé, zpracování je už ale horší a nevyhne se americkému moralistnímu přístupu a patetičnosti především ve svém závěru. Postavy se dělí podle černobílých charakterů, divák musí mít zcela jasno, na čí straně stojí pravda, a aby měl svůj odsudek jednoznačný, je i antihrdina vylíčen jednorozměrně. Tak křišťálově zbabělý hysterický neschopný a proradný typ se v praxi myslím nevyskytuje, resp. vyskytuje se stejně často jako jeho protihráč - hrdina, který si rozdrcenou ruku uvězněnou pod tankovým pásem vyrve a neohroženě jde se smrtelným zraněním vykonat své poslání. Vyznění filmu vyloženě škodí nevěrohodně pateticky kladný závěr, který jde proti přízemní realitě války a armádních mechanismů rozhodování a výkonu spravedlnosti. Celkový dojem: 60 %. (13.05.2010)

Reziser Robert Aldrich sa na pociatku filmarskej kariery utapal v priemernych filmoch, z toho lepsieho, co v 50. rokoch natocil, bol len film Veracruz s Lancasterom a Gary Cooperom, a este sa mi pacil aj Ten Seconds to Hell 1959. Toto je vysloveny priemer, strasne dlho sa keca a vladnu vatovo plane plky, Lee Marvin /Emperor of the North, Dirty Dozen, Canicule /bol zbytocny a aj ked uznavam Marvina, tu hral biedne. Dobre, ze v druhej polke nasledovali tie vojnove sceny, inak by to bol tazky podpriemer : 50 % (16.09.2017)

Na tehdejší dobu slušně zvládnutý film, který si jistě zaslouží lehce nadprůměrné hodnocení. Nevím však, jestli bych jej zařadil mezi ty nejlepší válečné filmy, jak zde někteří píší. Černobílý hábit tomu jistě slušel a najde se zde několik věcí, které bych vyzdvihl před ostatními (hlavně co se psychologické stránky týče – jak vidno tak se podle něj inspirovali i tvůrci RAMBA a jeho pomsty „posranému“ veliteli), ovšem po akční stránce mi to přišlo místy trošku komické. Tím nechci v žádném případě snižovat kvality scénáře. Herecké výkony slušné, po psychologické stránce vymazlené, ale místy zbytečně přehnané. Takže solidních 60%. (28.09.2015)

V jednom ze svých nejlepších filmů R.Aldrich nekompromisně ukazuje, že slabý a neschopný velitel (E.Albert), který hodnost získal protekcí, může pro vojáky znamenat větší nebezpečí než samotný nepřítel. Toto poznání přivede jeho muže (a zvlášť postavu hranou J.Palancem) na hranici šílenství, takže v závěru se snímek mění v halucinační noční můru. (07.03.2007)