20 000 mil pod mořem

Mno, spíše než film mi to připomínalo ilustrační obrázky ke knize. Spousta textu, často i minutu a něco na obrazovce, záběr, zase spousta textu. "Bratři, kteří vymysleli natáčení pod vodou." -> Jejich krátký záběr, jak si jeden sundá klobouk. - "Jules Verne." -> Záběr na fotku Julese Verna. - "Kapitán Nemo." -> Záběr na kapitána Nema. - "Jeho ponorka Monstrum". -> Záběr na model proplouvající ponorky. ... Většina příběhu se odehrává na ostrově, kde spíše najdeme scény s Tajuplného ostrova. ... Pokud jde o tehdy skutečně revoluční záběry pod vodou, začínají až kolem 55. minuty a je jich pár minut, a pak film zakončují. ... Ale nějaký nosnější příběh to celé nemá, je to skutečně spíše jen sled scének ilustrujících dlouhý psaný text. (25.07.2012)

Na rok 1916 to bolo zaujímavé. Pozerať sa na jeden z prvých Sci-Fi filmov vôbec, je zvláštne, netradičné. Fascinovali ma viac ako 100 rokov staré efekty. Ponorka Nautilus a aj jej interiér bol vskutku úžasný. Pohľady spoza skiel na krásnu morskú flóru, žraloky, ryby a na celú podmorskú ríšu. Bolo to vskutku fascinujúce. Celkove podmorské zábery a efekty. Príbehovo je to podľa mňa jedna z najhorších adaptácii knihy DVADSAŤ TISÍC MÍĽ POD MOROM od francúzskeho spisovateľa Julesa Vernea. Absolútne to nebolo podľa knižnej predlohy. Domyslené postavy, celkovo inak vnímaných 20,000 míľ pod morom, podstatne upravený dej a úplne iný zmysel putovania. Je tu zbytočne natiahnutá stopáž (105 min.), kvôli zpomaľujúcim a zbytočným scénam (napr. scény na ostrove). Tu sa nehľadá vulkanit a neuteká sa pred nepriateľom, ale tu ide o pomstu. A v poslednom rade tu máme postavu Kapitána Nema. Tu vyzeral strašidelne (jeho pohľad) a mal oblečenie podobné Santa Clausovi. Bola tu aj jeho dcéra. Kvôli nej je celý príbeh iný. Film sa začínal tak ako kniha, no zvrat nastal až na samom konci filmu. Nech si každý domyslí, kto je Kapitán Nemo a nech si každý urobí o ňom vlastnú mienku a obraz... (06.08.2017)

Ide o adaptáciu dvoch Verneových románov, pričom sa tvorcovia snažili, aby v závere všetko do seba zapadlo a vyvolali v divákoch aj emócie. Musím potvrdiť, že aj po vyše storočia od vzniku filmu ma záverečné odhalenie aj úplný záver úprimne dojali. Pričom po celý čas išlo skôr o upozorňovanie na to, čo všetko filmári dokážu a aké exteriéry a podmorské zábery dokážu vyťahovať po celý čas z rukáva. Videl som pekne kolorizovanú a kvalitnou hudbou ozvučenú verziu, v čom tkvie aj moje vyššie hodnotenie. (22.10.2022)

Němých filmů jsem viděl už mnoho, ale tenhle je zaručeně jeden z nejrozvleklejších a nejméně zábavných. Prim tu hrají podmořské záběry atraktivní v roce 1916, ale dnes bohužel celkem nečitelné, nezajímavé, a místy nechtěně vtipné (lov žraloka probíhající mimo jiné tak, že na něj dva potápěči vyskakují ze dna). Příběh je směsicí 20 000 mil pod mořem a Tajuplného ostrova, ale žádný charakter krom Nema nemá dostatečné prokreslení na to, aby nebyl jen černobílou čmouhou pobíhající po mizerně zachovalé kopii snímku.Skutečně by mě zajímalo, jestli se u tohoto filmu kdysi někdo bavil, protože ve srovnání s o 14 let starší Cestou na měsíc od Meliése pokulhává snad ve všem. A smrt kapitána Nema na konci nedává smysl - to umřel radostí na infarkt? (14.01.2014)

101 let starý němý film se dá těžko uchopit - co o něm napsat,když není s čím srovnávat a když ho nechci vzhledem k dnešním filmařským možnostem plísnit? Už během sledování na tu dobu poměrně dlouhého filmu jsem si říkal, že mi to připadá jako zpráva z jiného světa. Jakoby nějaká civilizace přečetla pozdravy z Voyagerů a poslala nám zpět nějakou tu svou kulturní vizitku. Je to strašně jiné, nicméně (anebo právě proto) zajímavé a na svou dobu technicky velmi pokrokové. Ale příběh teda hrůza, alespoň z dnešního pohledu a vlastně i z pohledu J. Vernea -ten by se pod to asi nepodepsal. (02.06.2017)