Procitnutí v Garden State

Krom několika krásných absurdností se mě snímek nijak nedotkl. Mám rád scény s křečky, psy i bazénem, ale bohužel jsou to jen úsměvná oživení nudné kaše. Vím, že dvě hvězdičky jsou možná příliš přísné hodnocení, ale tohle je přesně druh filmu, kde za den nebudu vědět, o co šlo. Garden State odepisuji, i když je Portmanová roztomilá. (27.08.2009)

Když bych věřil na něco jako objektivní hodnocení, řekl bych, že Garden State je objektivně na čtyři hvězdičky. Jenže nevěřím, tak to říkat nebudu a vrazím hezčí tři. Proč? Protože po Bokovce a jiných, tematicky spřízněných nezávislárnách o sympatickém hridinovi s traumaty, jenž někam přijíždí aby si v hlavě srovnal svůj život a našelk němu klíč, mi Garden State až příliš snadno zapadl do zajetých kolejí a ozkoušených postupů (právě viz Bokovka). Odkládaný první polibek, opakované nasazování dojemné hudby, slza a konec... to všechno šikulka Zach Braff namíchal úplně stejně jako řada jeho kolegů před ním. Fajn, ale pro mě osobně velice průhledné, předvídatelné (jak inscenačně, tak obsahově), zkrátka ne až tak zajímavé jako pro zbytek publika. (04.04.2005)

Psychologický chytře zpracovaný snímek, herecky dobře obsazený, přítulná hudba Coldplay, Jimmyho Somerwilla... Zach mě pobavil též ve filmu Poslední polibek, má takový zvláštní kukuč a oči. Některé dialogy měly velkou hloubku, celý příběh byl tak obyčejný, na hony vzdálen typickým hollywoodským velkohubým chvástačkám a megalomanství vlastní americké produkci. I zdánlivě rušivé vsuvky úryvků ze života kámošů a sousedů, nakonec zapadly do logického celku. Celoživotní trauma, sedativa, nudný život, výčitky, pohřeb, návrat, náhoda, osud, proměna, procitnutí, závěr. Od Portmanky se přece neutíká. Tečka. Žádná elipsa. (02.01.2011)

Mám rád filmy, ktoré si vás postupne krok za krôčkom získajú, pričom tou "príťažlivou ingredienciou" nie je ani originálny príbeh, ani extravagantná forma audiovizuálu. Nie, čím si ma tento filmík získal je jeho jednoduchosť a poctivosť. Podobne ako pri Sideways, tak aj pri Garden state sa mi postupne rozširoval úsmev na tvári a dobra nálada pri srdci, ktoré vo mne rezonovali ešte dlho po zhliadnutí a to aj napriek pre mňa urýchlenému zakončeniu. Sideways je ako dobre víno, Garden State je podobne ako jedna sekvencia vo filme, cesta za cieľom, kde dôležitým nie je len samotný cieľ, ale podstatné je si rovnako vychutnať aj spomínanú cestu... . A ak k tomu hraje výborná muzička v podobe krásneho soundtracku, je to cesta o to príjemnejšia. (10.06.2005)

Garden State je velmi milá černá komedie s atmosférou filmů Wese Andersona, jen krapet normálnější. Takovýhle počin si představím pod pojmem "kvalitní nezávislý film" - totiž ona nezávislost se má projevovat jenom v technickém minimalismu se kterým je film pořízen a veškeré takto uspořené peníze se mají vrazit do dobrých herců, scénáře a vůbec. V tomto ohledu se režisér rozhodl šetřit zjevně maximálně, protože celé dílko vyprodukoval z větší části sám (i když do Roberta Rodrigueze mu ještě něco schází). Garden State je sice nijak originální, leč příjemný a inteligentní film o tom jak se má člověk naučit žít sám se sebou. (07.06.2005)