Perličky na dně

Na mě nejvíce zapůsobila ta pestrost přístupů k hrabalovské poetice - nejdokonaleji (a s největší úctou) ji podle mě vystihl Jan Němec, na mě však nejvíc zapůsobilo expresivnější a živelnější pojetí Evalda Schorma, i když hlavně snové scény působily trochu manýristicky. Menzel naopak Hrabala mírně podřídil své vlastní poetice, pod níž sice mizí drsnost života a jde spíše o povrchové pábení, ale vykreslení prostředí a svrchované filmařské pojetí nabízí požitkářský zážitek. Snímek uzavírají dvě konvenčnější povídky, které se Hrabalovi více vzdalují - Chytilová vsadila na autenticitu a prvky stylizaci jsou ryze jejím vlastním kladem, který působí trochu cizorodě a již spíše ohlasuje poetiku Sedmikrásek a Ovoce stromů rajských jíme - Boudník je však fascinující, stejně jako ukázka jeho uměleckého tvoření. Jireš natočil okouzlující historku s nespoutanou a života znalou cikánkou, kde sice zní vytříbené Hrabalovy dialogy-monology, ale zbytek je spíše módní a atraktivní záležitost. Kdyby se k prvním třem povídkám přidaly syrově poetické Sběrné surovosti, vznikl by spisovatelově poetice daleko bližší tvar. (23.02.2012)

Za nejlepši perličku považuju Podvodníky od Jana Němce, kde se podařilo v podobě dvou starých pánu předhánějících se ve vyprávění podivuhodných historek ze svého života asi nejlépe vystihnout atmosféru Hrabalových děl, zbytek se pohybuje na hranici průměru až v případě Domu radosti podprůměru. Proto mi zůstává trochu záhadou, proč do filmu raději nebyly zařazeny Fádní odpoledne a Sběrné suroviny, které kvalitou vlastně všechny zde uvedené perličky vysoko převyšují... (07.09.2009)

Těžce rozporuplné. *Smrt pana Baltazara (Menzel) - Menzelův styl mi prostě vadí. ***Podvodníci (Němec), *****Dům radosti (Schorm) - Takový vesnický šíblý surrealistický malíř je konfrontován s odporným(i) pojišťováky. Velmi nadčasové. ****Automat svět (Chytilová) - jako obdivovatel Boudníka nemůžu jinak. ***Romance (Jireš) - Úžasný konec, malé cikáně chčije na masu jdoucí z práce, se slovy vypravěče: kdoví, třeba je tohle budoucí prezident.... (03.03.2009)

První film zpracovávající námět dle Bohumila Hrabala. Pět povídek od pěti režisérů, zakládajících Českou novou vlnu. Smrt pana Baltazara, režie Jiří Menzel. Velice lyrické a příjemné zobrazení motocyklových závodů, věrná atmosféra Velké ceny Brna. Dle mého soudu z této pentalogie povídka nejzdařilejší. 95%. Podvodníci, režie Jan Němec. Kratičká, pouze desetiminutová povídečka o dvou dědoušcích, čekajících na poslední soud. Narozdíl od ostatních se Jan Němec zdržuje lyriky a povídka působí syrověji. 80%. Dům radosti, režie Evald Schorm. Největší ujeťárna a jediná povídka v barvách. Ono by to černobíle natočit ani nešlo. Superpodivínský malíř Václav Žák hraje sám sebe. No, trochu nudí, ale ať nežeru 70%. Automat Svět, režie Věra Chytilová. Z pěti vybraných povídek rozhodně ta nejdynamičtější a co se týče děje nejvíce nabytá. Skvělý Vladimír Boudník a paní hostinská - oba hrající sami sebe. Při scéně s nevěstou a se stromkama si asi mnozí řeknou, že si Chytilová pořádně šlehla, ale já jsem pro každou špatnost. 91%. Romance, režie Jaromil Jireš. No, po pravdě řečeno, tahle povídka mě moc nezasáhla ani v knižní podobě. Díky pomalému a téměř snovému tempu vyprávění je znát, že jej točil tvůrce "Křiku". Není to špatné, ale, a za to pan Jireš ani moc nemůže, nejslabší povídka z cyklu. Mladičký Ivan Vyskočil byl skvělý - no, dejme tomu 60%. Shrnutí: Dílo Bohumila Hrabala je co se týče četby i po stránce zfilmování dosti složité. Na to, že se jedná o filmovou Hrabalovskou prvotinu a mladičké tvůrce, dopadlo to velice zdařile. Cyklus je nevyrovnaný, stejně jako snad všechny povídkové filmy. "Fádní odpoledne" Ivana Passera a Herzovy "Sběrné surovosti", dvě zdařilé povídky, se bohužel do cyklu už nevešly. "Perličky na dně" daly světu režiséra, který svojí Hrabalovskou vizí nejvíce padl do oka divákům i spisovateli samotnému, z jejichž spolupráce vzešlo ještě dalších pět filmových Hrabalovek a jedna dokonce oceněná Oscarem - Jiřího Menzela. 80%. (27.08.2008)

aneb český povídkový filmek ala Rogopag vyšel na výbornou. Další z perel v české kinematografii. Individuálně bych hodnotil: Smrt pana Baltazara 7/10, Podvodníci 9/10, Dům radosti 10/10 (Schorm chlastal čistej iron na ex), Automat Svět 10/10 (Chytilová u toho zase chlastala kanistr s benzínem), Romance 8/10. Hodnotím individuálně, nikoliv způsobem abych srovnával jak moc se daný interpreti přiblížili Hrabalovi... Jak prohlásila Chytilová, filmová podoba Hrabalových knih je velmi náročná na převedení a nikdy se nepovede úplně jako u žádné adaptace, proto písmo a filmový pás nelze nikdy srovnávat, jsou to prostě jiná média... (03.11.2008)