Výstraha

Tu jednu hvězdičku dávám proto, že jsem se u projekce filmu královsky bavil, jinak samozřejmě toto dílo náleží po všech stránkách do kategorie "odpad". Miroslav Cikán patřil mezi režiséry, jejichž dílem bylo za první republiky několik filmů melodramatického či komediálního charakteru, které byly charakteristické pro danou předválečnou dobu jejichž umělecká úroveň nebyla zrovna na výši. Tito autoři byli posléze využívání i po druhé světové válce na sklonku 40. let a během let 50., kdy točili snímky podobné úrovně, avšak se silně propagandistickým charakterem. Prvním z nich byl Miroslav Cikán (před válkou mj. „Hrdinný kapitán Korkorán“, „Příklady táhnou“, „Karel a já“), pod jehož režijním vedením vznikl v roce 1953 ostudný film „Výstraha“ podle románu jiné režimu nakloněné osobnosti – spisovatelky Marie Majerové. Děj filmu je zasazen do let 1945-48 a má věrně zachycovat skutečné události, které však byly samozřejmě podány velmi jednostranně a ideologicky. Hrdý lid vkládá veškerý svůj čas a energii do budování továrny, přičemž jejich obětavou práci hatí sabotáž, které učiní přítrž až únorové události roku 1948. Snímek by měl nabídnout „překvapivou“ pointu v podobě odhalení záškodníka, místo tohoto překvapení a naplnění zamýšleného dramatického schématu se však opět dostavuje jen úsměv na tváři a nevěřícné kroucení hlavou. Nešlo o jediný film Miroslava Cikána, kterým vzdal hold novému režimu, již v roce 1948 se prezentoval špionážním dramatem „Případ Z – 8“, který v sobě jako první nesl model „hodní MY – a zlí ONI“. Jiným předchozím socialistickým klenotem ještě před „Výstrahou“ byla taškařice s názvem „Pára nad hrncem“ z roku 1950 či o rok později výpomoc nově se rodicímu slovenskému filmu „Boj sa skončí zajtra“. „Výstrahu“ tedy lze považovat za jakési završení této ideologické Cikánkovy tvorby. Nutno konstatovat, že završení v této podobě určitě stojí za zhlédnutí. (28.01.2008)

...tak z tohoto filmu se mi párkrát udělalo špatně, dokonce jsem se přistihl, jak naštvaně syčím...a měl jsem sto chutí to těm rudým blbcům vytmavit, je až hrůzostrašné, jak všem hercům čišel z očí komunistický fanatismus..a jak kydali hnůj na pana prezidenta Beneše (kterého si já moc vážím) a vyzdvihovali zrůdu Gottwalda....prostě toto je opravdu odpad, a jednu hvězdu nedám ani kvůli hercům, které mám rád (Fialová a Vášová). (22.12.2010)

Né tak krutě zábavné a dobře natočené jako "Botostroj". Né tak nekonečně pitomoučké a naivní jako "Zítra se bude tančit všude". Tohle už je propaganda trochu ostřejší a agresivnější-né tak absurdní, tozn. né tak neškodná.. Po technické a herecké stránce je to taky docela bída. Ale ty hlášky-v takovém množství-no hardcore-to se jen tak nevidí-jedna hláška kruopřísnější než druhá, co věta to vtip epických rozměrů. Ve výsledku je to teda královská zábava, občas ale ta neškodná maska absurdity spadne a úsměv na tvářích diváka až mrazí. hahahahabrrrrr (11.05.2013)

Vskutku pekelná záležitost :-)! Já tyhle filmy miluju! Tady se tvůrci s tím vůbec nepárali a hned od první minuty nám ukážou, co jsou ti imperialisté zač. Divák je přenesen na americkou základnu těžkých bombardérů kdesi v Anglii kde velitel základny, který je jen loutkou průmyslníků dostává rozkaz vybombardovat rafinerii kdesi v Sudetech. Úder však není veden z důvodů strategických, ale z důvodu vyřazení konkurence aby Američané mohli draze prodávat po válce pohonné hmoty do ČSR :-)))!!! A hned jsme dokonce svědky samotného náletu nízko letící formace B17 bombardující závod. Nálet podnik na výrobu syntetického benzínu těžce poškodí. Než Němci stihnou zjednat nápravu, rachotí již za humny pásy sovětských tanků. Zprvu sice zaznělo, že to jsou Američané ... ale ne - jsou to Sověti! Huráááááááááá. Tajná komunistická buňka v závodě vyhrabe ukryté zbraně, pomůže sovětským tankům s osvobozením a pozatýká německé vedení závodu. Mezitím v Ženevě se magnátům z I.G. Farben vůbec nelíbí, že komunisté získali podnik a hodlají si jej sami opravit a tak do Čech vysílají několik svých lidí, kteří za mrzký peníz hodlají narušit úsilí pracujících... No peklo. když jsem viděl Jiřího Sováka, kterak hřímá, že závod Stalinky ubráníme... bylo mi zle. Tohle je to nejčistší z brutální filmové propagandy padesátých let. Jako komedie pro ty co znají dobré, jako studijní látku ,,lidové'' kinematografie z dob nejhustšího rudého temna - nutno vidět. Dávám baňku žíravého nátěru! * (15.12.2014)

Úvodních deset-patnáct minut je mimořádně zábavných: plastiková letadýlka létají nad kouřícím modelem, v Ženevě sídlí cosi nedefinovatelného a hlášení z rádia o tom, že na kopcích stojí americké tanky... oprava, sovětské tanky, už dokáže překonat jen partyzánka, co zastřelí Němce vykukujícího zpoza tanku a následně se pověsí na bratra z Rudé armády a zatáhne ho do křoví... no a ten zbytek už je takový klasický, žíly mi to netrhalo. Pozn. Kopie, kterou jsem viděl, měla pouze 83 minut a minimálně na dvou místech začala hrát na okamžik hudba, aby byla okamžitě utnuta a začala scéna s úplně jiným pokračováním zvukouvé stopy. (26.10.2009)